Každá desátá domácnost v Česku se může během několika týdnů či měsíců snadno dostat do finanční tísně. Jejich příjmy stačí sice na zajištění běžného provozu, ale mnozí už nemají rezervy pro jakýkoli případ krize. Tvrdí to průzkum Poštovní spořitelny s 1000 respondenty, mezi nimiž bylo 26 procent vysokoškoláků. Například schopnost domácností splácet úvěry negativně ovlivňuje vysoká nezaměstnanost a tlak zaměstnavatelů na snižování mezd. V rodinách s napjatým rozpočtem přitom k pádu do dluhové pasti stačí několikatýdenní pracovní neschopnost jednoho z partnerů nebo zrušení prémií či bonusů v zaměstnání. Pomoc řešit finanční krizi může například konsolidace úvěrů nebo bankrot.

Varování je na místě

Na problémy zadlužených českých domácností ukazují statistiky bank i společnosti Czech Credit Bureau (CCB), která provozuje bankovní i nebankovní úvěrový registr.

Právě CCB upozornilo na výrazný meziroční nárůst počtu osobních bankrotů, které představují nejzazší možné řešení finančních problémů soukromých osob.

Za uplynulých dvanáct měsíců podaly žádost o vyhlášení osobního bankrotu téměř čtyři tisíce lidí. Soudy přitom vyhověly 2500 žadatelům, kteří splnili zákonem stanovené podmínky pro oddlužení. Bankovní domy zatím uklidňují situaci jinými statistikami, podle kterých není objem nesplácených úvěrů zatím tak vysoký. Například u skupiny ČSOB nebo u České spořitelny se tato hodnota pohybuje kolem tří procent.

Do svých statistik nesplácených úvěrů ale banky zahrnují až půjčky, které jsou 90 dní po splatnosti. Ve skutečnosti tedy může být objem problematických úvěrů výrazně vyšší.

Nepříznivý trend potvrdí i návštěva bankovních poboček, kdy je kvůli špatné nebo neexistující zvukové izolaci slyšet, jaké požadavky řeší osobní bankéři se svými klienty.

Případným problémům se splácením se snaží bránit i samy banky, potenciálně rizikové zákazníky raději před termíny splátek samy kontaktují.

"Cílem banky není poslat klienta do exekuce, ale najít řešení přijatelné pro obě strany," potvrzuje Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.

Konsolidace v. bankrot

Řešení problémů se splácením úvěrů je několik, včetně výpomoci rodiny. Nejpoužívanější a nejdostupnější metodou je ale konsolidace úvěrů. Tuto službu nabízí v různých podobách většina českých bank. Její smysl spočívá ve sloučení dvou a více úvěrů a prodloužení jejich splatnosti.

Tímto způsobem je možné snížit měsíční splátku a zajistit schopnost žadatele nový úvěr splácet. "U snížení měsíční splátky máme rekord 79 procent a nejvíce jsme konsolidovali 21 různých úvěrů," říká Markéta Dvořáčková, mluvčí GE Money Bank.

Sloučení úvěrů však není nijak levné. RPSN konsolidačních úvěrů se pohybuje kolem patnácti procent ročně. Další desetitisíce může klient zaplatit na sankcích za předčasné splacení původních úvěrů.

Nutným předpokladem pro získání konsolidačního úvěru je také bezchybná platební morálka klienta.

Naopak osobní bankrot je posledním východiskem pro lidi, kteří už mají se splácením zásadní problémy, často kvůli neochotě věřitelů se dohodnout na splátkovém kalendáři. Podmínkou pro oddlužení je schopnost do pěti let zaplatit alespoň třicet procent z celkového dluhu, a to ve splátkách nebo prodejem stávajícího majetku.

Jak Češi dluží? (v %)

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru