Tahle hromadná nehoda začala zcela nevinně. Mladá řidička hladila kočku a nevšimla si, že řidiči před ní stojí na brzdě. Výsledkem byla čtyři poničená auta, zablokovaná silnice a téměř půlmilionová škoda. Říjnová nehoda z Českolipska se stala na jednom ze 14 nejnebezpečnějších úseků v Česku, jejichž přehled HN nyní přinášejí.
Mapy nebezpečných míst vydávají každým rokem společnosti Ústřední automotoklub a CityPlan. Ale už od roku 2003, od kdy přehledy vznikají, se v nejhorší kategorii opakuje stále stejných 14 úseků.
Správci silnic i policie jsou proti tomu bezmocní. Nejvíce trvale nebezpečných silnic má Středočeský kraj. Jde konkrétně o silnice I/61 u Kladna, I/2 od Zásmuk na hranice kraje, I/38 z Mladé Boleslavi na hranice kraje a dále do Libereckého kraje do obce Jestřebí a silnici I/14 mezi Příbramí a Milínem. S ohledem na hustotu provozu na nich podle mapy bourá nejvíce aut.
Mezi „silnice smrti“ patří i trasa z Mladé Boleslavi do České Lípy či úsek mezi Kyjovem a Veselím nad Moravou.
Mapa jako varování
„Mapy vznikají po celé Evropě a mají za cíl přimět státy, aby něco dělaly s neutěšenou dopravní situací. Správci silnic se starají o letní a zimní údržbu, ale bezpečnostní zásady opomíjejí,“ říká Jiří Landa ze společnosti Cityplan.
Vymazat nejhorší úseky z mapy podle něj přitom nemusí být těžké. Když neubude nehod, zmírní se alespoň jejich následky.
„Ta opatření mohou být různá. Od snížení rychlosti přes osazení svodidel, úpravu mostků a nadjezdů až k odstranění billboardů,“ popisuje Jiří Landa.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které silnice první třídy spravuje, se ale brání. „Stav se snažíme řešit s ohledem na naše finanční možnosti. Na nebezpečných křižovatkách například budujeme kruhové objezdy,“ popisuje mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.
Silnice pod dohledem
Ještě letos ale musí Česko přistoupit na evropskou směrnici, v níž se státy zavazují, že budou dohlížet na bezpečnost vybraných transevropských silnic. V tuzemsku jich je přes dva a půl tisíce kilometrů.
„Bezpečnostními audity by ale měly procházet všechny silnice,“ míní Jiří Landa.
CityPlan se na podobný projekt chystá. Silnice bude v rámci evropského projektu EuroRAP hodnotit počtem hvězdiček, podobně jako hotely. Do počtu bodů nebudou promlouvat nehody, ale jen bezpečnost silnice. „Z tohoto hlediska vycházejí nejhůře staré úseky dálnic a rychlostních silnic. Například silnice R 10 na Mladou Boleslav,“ říká Jiří Landa.
Loni zahynulo na českých silnicích 832 lidí, což je o 160 méně než předloni a zároveň nejméně od roku 1990. Vyplývá to z nových statistik policejního prezidia.
Pozor na „jedničkách“
Kategorie silnic první třídy vychází ohledně nehod nejhůře i z policejních statistik. Vloni se na nich stalo 13 120 nehod, při nichž zemřelo 325 lidí, což je skoro stejně jako na silnicích druhých a třetích tříd dohromady. Policie zaznamenala celkem 74 815 nehod, což je o téměř 86 000 méně než o rok dříve.
Poprvé od roku 1990 klesl počet obětí nehod pod hranici 900. „Vzhledem k počtu obyvatel České republiky je to ale pořád vysoké číslo,“ upozornil Josef Tesařík z ředitelství služby dopravní policie policejního prezidia.
V průměru na následky dopravní nehody zemřeli vloni dva lidé denně.