Blogy

Mnozí Vietnamci žijící v ČR, kteří kvůli krizi přišli o práci, vyžijí jen díky podpoře od příbuzných z původní vlasti. Jejich rodiny se přitom často již dříve velmi zadlužily, aby migranti vůbec mohli do Česka odjet vydělávat peníze. Vyplývá to ze zjištění společnosti La Strada zaměřené na pomoc obětem obchodování s lidmi a vykořisťování.

"V některých případech jsme zaznamenali, že se finanční toky obrátily a lidé jsou v období krize podporováni přímo rodinami z Vietnamu," řekla ve středu novinářům v Praze ředitelka La Strady Irena Konečná.

Vietnamci, kteří v ČR přišli o práci, se zde snaží za každou cenu zůstat. O návratu zpět do vlasti neuvažují, protože by nebyli schopni své obrovské dluhy splatit. Migranti jsou kvůli neznalosti jazyka a neschopnosti vyznat se v legislativě obvykle odkázáni na vietnamské zprostředkovatelské agentury.

Dluží až 200 tisíc

La Strada loni společně s Klubem Hanoi zaměřeným na pomoc Vietnamcům žijícím v ČR sondovala situaci vietnamských migrantů formou "kvalitativního výzkumu". Sestával ze 30 rozhovorů vedených s vietnamskými pracovníky v Česku; dalších sedm respondentů jeho tvůrci vyzpovídali přímo ve Vietnamu.

Z výsledků projektu vyplývá, že kvůli získání prostředků na vízum a práci v Česku se ve Vietnamu obvykle zadluží celá rodina migrantů; její dluh obvykle činí 7000 až 11 tisíc dolarů (asi 130 tisíc až 200 tisíc korun). "Znamená to, že kvůli půjčce musí dát do zástavy asi čtyři nemovitosti," uvedla Konečná. "Kdyby jejich plán nevyšel, dostává se do ohrožení celá široká rodina," prohlásila.

Statistiky ministerstva práce ukazují, že zatímco koncem roku 2008 v Česku legálně pracovalo přes 16 tisíc Vietnamců, loni v prosinci jich bylo již jen asi 3600. Podle odhadů La Strady přitom může v ČR nyní žít až 60 tisíc Vietnamců.

Vláda cizincům, kteří přišli v důsledku krize o práci, loni nabídla bezplatnou letenku zpět do vlasti. Možnosti vrátit se na náklady českého státu domů využilo 2089 cizinců, z toho bylo jen 283 Vietnamců.

"Vietnamci se zejména snaží neupadnout do nelegality," konstatovala Konečná. Řada z vietnamských pracovníků má pracovní vízum vázané přímo na konkrétní pracovní místo. "Nyní za krize je to velmi riskantní, snaží se proto měnit vízum na podnikatelské," uvedla Konečná. Při kontaktu s úřady jsou však znovu odkázáni na zprostředkovatele. Jejich agentury přitom podle neziskových organizací nezřídka svého postavení zneužívají; někteří lidé proto za práci dostávají pouze ubytování a jídlo.

Podle La Strady jsou velkým nedostatkem systému zaměstnávání cizinců v ČR také minimální kontroly agentur ze strany státu. Pokud je úřady vůbec kontrolují, jedná se obvykle jen o formální úkon.

Vietnamci ve svízelné situaci mohou od loňského roku využít poradnu, kterou v areálu vietnamské tržnice Sapa v Praze 4 zřídil Klub Hanoi. Sdružení pořádá také kurzy češtiny a rozvoje znalosti českých reálií. Eva Pechová z Klubu Hanoi uvedla, že Vietnamci byli zprvu ostražití, nyní však jejich zájem několikrát převyšuje kapacity kurzů.

Související