Prezident Václav Klaus na páteční tiskové konferenci oznámil termín konání jarních voleb do Poslanecké sněmovny. Proběhnou 28. a 29 května, tedy v nejzazším možném termínu.

Někteří politici se už dříve vyjádřili, že by si volby přáli dříve. K nim patřili zejména předsedové ODS Mirek Topolánek a předseda ČSSD Jiří Paroubek, kteří chtěli volby už v polovině května. Argumentovali tím, že nová vláda by tak mohla být sestavena už začátkem června a mohla by brzy začít pracovat na rozpočtu na další rok.

Klaus se ale rozhodl jinak. "Termín voleb jsem zvolil co nejblíže ke konci volebního období dosavadní Poslanecké sněmovny, abych předešel spekulacím, že jinak nastavený termín může být pro některé politické subjekty výhodný či naopak nevýhodný a abych nekrátil poslancům jejich volební období," vysvětlil.

Podle prezidenta už vyhlášení voleb podepsal i premiér Jan Fischer a jde tak o "definitivní ústavní akt".

Politické strany a hnutí budou mít nyní do 16. března čas na sestavení a předložení kandidátních listin.

Stávající sněmovní strany dříve slibovaly předložit kandidátky, které připravily loni pro neuskutečněné předčasné sněmovní volby. Nejen Strana zelených, ale i občanští a sociální demokraté své kandidátky možná ještě obmění.

Podrobný přehled termínů pro volby do Poslanecké sněmovny:

17. března - Krajské úřady do tohoto termínu zřídí zvláštní účet u ČNB, na který kandidující subjekt musí složit příspěvek na volební náklady ve výši 15.000 korun. Příspěvek se skládá ve všech volebních krajích, v nichž subjekt podává kandidátku.

23. března - Termín pro podávání kandidátních listin příslušnému krajskému úřadu.

23. března - 29. března - Krajské úřady přezkoumají náležitosti kandidátních listin.

29. března - Konec lhůty, ve které je možno doplňovat na kandidátní listinu další kandidáty, případně měnit jejich pořadí.

31. března - Nejpozději do této doby krajský úřad vyzve k odstranění závad na kandidátkách.

8. dubna - Termín pro odstranění závad na kandidátkách.

9. dubna - Krajský úřad rozhodne o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině, registraci či odmítnutí kandidátních listin. Proti rozhodnutí je možné se odvolat k soudu.

13. dubna - Státní volební komise vylosuje čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky.

- Starostové zveřejní na úřední desce informace o počtu a sídle volebních okrsků.

18. dubna - Do tohoto termínu musejí voliči, kteří bydlí mimo území České republiky, dodat písemnou žádost o zápis do zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem.

28. dubna - Jednotlivé zastupitelské úřady uzavřou zvláštní seznamy voličů a odešlou je ministerstvu zahraničních věcí.

8. května - Registrace kandidátních listin na základě rozhodnutí soudu.

12. května - Starostové mohou od této doby vyhradit plochy pro vylepení volebních plakátů.

12. května - 26. května (do 14:00) - Volební kampaň v Českém rozhlase a v České televizi. Čtrnáct hodin bezplatného vysílacího času rozhlasu i televize si rovným dílem rozdělí kandidující subjekty. Termíny vysílacích časů určí los.

13. května - Termín, do kterého musí starosta zveřejnit oznámení o době a místě konání voleb v obci.

- Obecní nebo zastupitelský úřad začne předávat voličské průkazy voličům, kteří nemohou volit ve svém volebním okrsku. Volič může o průkaz požádat i písemně s ověřeným podpisem. Podání musí být doručeno nejpozději 26. května.

21. května (do 14:00) - Do tohoto termínu musejí správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení oznámit obecnímu úřadu voliče vedené na zvláštních seznamech (například vojáky, pacienty v nemocnicích, lidi v ústavech sociální péče a vězně).

25. května - 3. června (do 14:00) - Zákaz zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů.

25. května - Termín pro dodání hlasovacích lístků voličům

26. května (do 14:00) - 48 hodin - Do této doby se kandidát může vzdát písemně své kandidatury nebo zmocněnec může jeho kandidaturu odvolat. Krajské úřady musejí zajistit zveřejnění těchto skutečností ve volebních místnostech; ve volebních místnostech v zahraničí to zajistí prostřednictvím ministerstva zahraničí.

26. května (do 16:00) - Uzavření stálých a zvláštních seznamů voličů. Konec lhůty pro osobní předání žádosti o vydání voličského průkazu.

28. května - První den voleb. Hlasování začíná ve 14:00 a končí ve 22:00. Ve dnech voleb je zakázána volební agitace ve volební místnosti a okolí.

29. května - Druhý den voleb. Hlasování začíná v 08:00 hodin a končí ve 14:00.

Šéfa sněmovny Miloslava Vlčka mrzí, že Klaus "nevyslyšel volání" ostatních ústavních činitelů po co nejčasnějším termínu voleb. Rozhodnutí hlavy státu vyhlásit volby až na nejzazší termín Vlček plně respektuje, uvedl v prohlášení. Nemůže prý však přijmout Klausovo zdůvodnění, že pozdní termín byl zvolen, aby nynějším poslancům nebylo kráceno jejich volební období.

"To, že za nejzazším možným termínem voleb je záměr nezkracovat zbytečně volební období, lze označit za přinejmenším nepřesné. Páté volební období totiž podle ústavy končí 3. června 2010, tedy čtyři roky od posledních voleb, a to bez ohledu na termín voleb nových," upozornil Vlček.

Lídrům ČSSD a ODS datum voleb prý nevadí

Sociální demokraté by preferovali dřívější termín voleb, než který vyhlásil prezident. Nejzazší možný termín ale prý ČSSD nezaskočil, řekl Jiří Paroubek. Mirek Topolánek se v první reakci na Klausovo rozhodnutí omezil na stručný komentář. "Výborný termín" napsal ČTK v SMS zprávě.

Podle lídra zelených Ondřeje Lišky jeho straně nezáleželo na tom, v jakém datu se volby budou konat.

Zrušené volby

Ústavní soud (ÚS) vyhověl 10. září 2009 stížnosti poslance Miloše Melčáka a zrušil ústavní zákon, který umožnil rozpuštění sněmovny a vyhlášení předčasných voleb. Ty se měly konat v říjnu. Melčák si stěžoval na to, že rozhodnutím sněmovny o zkrácení nynějšího volebního období je porušováno jeho právo být poslancem po dobu, na kterou byl zvolen.

Když pak ČSSD 15. září náhle změnila názor a nehlasovala pro rozpuštění Poslanecké sněmovny, nedovolila tím konání předčasných voleb ani v listopadu.