Výměnou za co volili někteří zákonodárci Václava Klause? Cyril Svoboda doufal v církevní restituce, Jana Juřenčáková volbu využila ke svému boji proti olympijským hrám v Praze. Josef Kalbáč se dodočkal placeného místa na Hradě.
"Dva dny před volbou jsem byl na snídani s Janem Švejnarem a vysvětloval jsem mu, že tohle je pro nás obrovská šance dokončit církevní restituce," říká s omluvným tónem v hlase Cyril Svoboda. Svůj hlas dal Klausovi, ale už pár týdnech se za to omluvil.
"S jistým rozladěním jsem sledoval postoj Václava Klause vůči církevním restitucím a chápu, že jeho následné jednání mohla část KDU-ČSL brát jako podraz," říká o dohodě místopředseda ODS Petr Nečas.
A skutečně to nakonec byli právě Klausovi blízcí poslanci okolo Vlastimila Tlustého, kteří církevní restituce ve sněmovně potopili. A to i přes to, že většina lidovců své hlasy ve volbě dala Klausovi, a tak zásadně napomohla jeho zvolení.
Právě díky teoretické šanci na restituci majetku se volitelé za KDU-ČSL dostali pod obrovský tlak církevních funkcionářů. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner vytvořil ohromný tlak ve prospěch Václava Klause. Profesor Tomáš Halík lobboval přesně opačně.
"On dopomohl ke zvolení Václava Klause tím, že žádal poslance a senátory, aby mu v případě, že se nějaký biskup vysloví pro Václava Klause, to okamžitě nahlásili," vypráví dnes Miloslav Kalousek, jenž si mezitím založil vlastní stranu TOP 09 a o lidovcích mluví s náležitým odstupem.
V první volbě Kalbáč tlak neunesl a z Hradu náhle zmizel. Až poté vyprávěl, že ho kdosi přepadl na záchodě, údajně mu vyhrožoval a snažil se ho odradit od volby Klause. Až ve volbě druhé na Hradě vydržel.
"Faktem je, že jsem se poslední hodinu před volbou od něj nehnul. Chodil jsem s ním i na záchod, pro jistotu, kdyby tam na něj zase někdo vybafl," vypráví Kalousek. Prý ho hlídal proto, aby měl čas na přemýšlení a nikdo neměl šanci znejistit Kalbáče v jeho rozhodnutí.
Kalbáč nakonec Klause volil a nemusel litovat. V podzimních senátních volbách ho prezident na oplátku několikrát podpořil, a když přesto neuspěl, zaměstnal ho od ledna 2009 na Hradě jako svého poradce. Kolik Hrad Kalbáčovi vyplatil a jakou práci pro prezidenta vykonává, však bývalý senátor ani mluvčí Hradu neprozradili. Na dodatečné dotazy HN Hrad neregoval.
Výhody za volbu Klause mohl mít i bývalý senátor Karel Barták. Dnes vypráví, že když ještě měli lidovci zájem o jeho hlas, nabízeli mu stranické zázemí a další spolupráci. Ostatně, na podzim jej stejně jako Kalbáče čekaly senátní volby.
"Lidé z vedení KDU-ČSL mi před volbou prezidenta nabízeli, že by měli zájem o další spolupráci se mnou. Po volbě se ale už nikdo neozval," říká dnes už jen lékař Barták.
V ten moment ji prezident sice přesvědčil, ovšem jen do chvíle, než ji pražský primátor Pavel Bém hrubě odbyl při magistrátní diskusi o olympiádě. "To mi přišlo divné, navíc když už jsem řekla, že budu volit Klause. A tak jsem prohlásila, že se obávám Bémova vlivu na Klause, protože jsem chtěla, aby Pavel Bém dostal trochu po prstech za to, že kope do rozhodnutého volitele," vysvětluje Juřenčáková.
Její váhání však vzbudilo aktivitu Jana Švejnara. "Přemlouval mě hodně. Na Hradě jsem pak už během volby šla na klub, když se mi najednou do cesty postavil Švejnar. Zeptal se, zda bych s ním nešla do jeho apartmánu. Tam byla připravená obrovská kytice orchidejí, takovou jsem v životě neviděla. Raději jsem ji nevzala do ruky, nechtěla jsem být zavázána," uvádí.
Pak přišla volba a s ní šok pro ODS. Juřenčáková v prvním kole nezvedla ruku pro nikoho. Mezi občanskými demokraty zavládla panika a vedení okamžitě přivedlo na Hrad Béma, jenž se senátorce začal omlouvat. Teprve pak volila Klause.
Cyril Svoboda a restituce
Několik týdnů před prezidentskou volbou začal vznikat zárodek jednoho obchodu - když lidovci dají hlasy Václavu Klausovi, podpoří ODS schválení zákona o restituci církevního majetku. Oficiálně dohoda nikdy neplatila, vedení KDU-ČSL ji totiž odmítlo. Někteří zákonodárci na ni ale přes to spoléhali."Dva dny před volbou jsem byl na snídani s Janem Švejnarem a vysvětloval jsem mu, že tohle je pro nás obrovská šance dokončit církevní restituce," říká s omluvným tónem v hlase Cyril Svoboda. Svůj hlas dal Klausovi, ale už pár týdnech se za to omluvil.
"S jistým rozladěním jsem sledoval postoj Václava Klause vůči církevním restitucím a chápu, že jeho následné jednání mohla část KDU-ČSL brát jako podraz," říká o dohodě místopředseda ODS Petr Nečas.
A skutečně to nakonec byli právě Klausovi blízcí poslanci okolo Vlastimila Tlustého, kteří církevní restituce ve sněmovně potopili. A to i přes to, že většina lidovců své hlasy ve volbě dala Klausovi, a tak zásadně napomohla jeho zvolení.
Právě díky teoretické šanci na restituci majetku se volitelé za KDU-ČSL dostali pod obrovský tlak církevních funkcionářů. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner vytvořil ohromný tlak ve prospěch Václava Klause. Profesor Tomáš Halík lobboval přesně opačně.
"On dopomohl ke zvolení Václava Klause tím, že žádal poslance a senátory, aby mu v případě, že se nějaký biskup vysloví pro Václava Klause, to okamžitě nahlásili," vypráví dnes Miloslav Kalousek, jenž si mezitím založil vlastní stranu TOP 09 a o lidovcích mluví s náležitým odstupem.
Zklamaný Josef Kalbáč
Jedním z klíčových lidoveckých hlasů byl bývalý strakonický senátor Josef Kalbáč. Pro něho byla volba těžkým rozhodnutím - na jedné straně stál jeho velký guru a přítel senátor Petr Pithart, který ho přesvědčoval pro volbu Jana Švejnara, na druhé straně ale stál přesvědčivý tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek.V první volbě Kalbáč tlak neunesl a z Hradu náhle zmizel. Až poté vyprávěl, že ho kdosi přepadl na záchodě, údajně mu vyhrožoval a snažil se ho odradit od volby Klause. Až ve volbě druhé na Hradě vydržel.
"Faktem je, že jsem se poslední hodinu před volbou od něj nehnul. Chodil jsem s ním i na záchod, pro jistotu, kdyby tam na něj zase někdo vybafl," vypráví Kalousek. Prý ho hlídal proto, aby měl čas na přemýšlení a nikdo neměl šanci znejistit Kalbáče v jeho rozhodnutí.
Kalbáč nakonec Klause volil a nemusel litovat. V podzimních senátních volbách ho prezident na oplátku několikrát podpořil, a když přesto neuspěl, zaměstnal ho od ledna 2009 na Hradě jako svého poradce. Kolik Hrad Kalbáčovi vyplatil a jakou práci pro prezidenta vykonává, však bývalý senátor ani mluvčí Hradu neprozradili. Na dodatečné dotazy HN Hrad neregoval.
Výhody za volbu Klause mohl mít i bývalý senátor Karel Barták. Dnes vypráví, že když ještě měli lidovci zájem o jeho hlas, nabízeli mu stranické zázemí a další spolupráci. Ostatně, na podzim jej stejně jako Kalbáče čekaly senátní volby.
"Lidé z vedení KDU-ČSL mi před volbou prezidenta nabízeli, že by měli zájem o další spolupráci se mnou. Po volbě se ale už nikdo neozval," říká dnes už jen lékař Barták.
Juřenčáková proti OH
Senátorka Jana Juřenčáková pojala volbu po svém - rozhodla se ji využít k boji proti olympijským hrám v Praze. A nepomohlo ani to, že senátorku 7. ledna přijal na Hradě Klaus. "Bavili jsme se spolu o tom, že dcera právě odjela na studia v Norsku, a také o klimatu. Kdyby se nedávaly příměsi do biolihu, že by se najednou spousta dětí v Africe najedla. Dobře jsme si popovídali," vzpomíná senátorka.V ten moment ji prezident sice přesvědčil, ovšem jen do chvíle, než ji pražský primátor Pavel Bém hrubě odbyl při magistrátní diskusi o olympiádě. "To mi přišlo divné, navíc když už jsem řekla, že budu volit Klause. A tak jsem prohlásila, že se obávám Bémova vlivu na Klause, protože jsem chtěla, aby Pavel Bém dostal trochu po prstech za to, že kope do rozhodnutého volitele," vysvětluje Juřenčáková.
Neúprosné počty: favorit na příštího prezidenta je Paroubek - čtěte ZDE
Pět až osm našich lidí chtělo volit Klause, prozradil po dvou letech Rath - čtěte ZDE
Klaus: Manipulace při mém zvolení? To je věc Topolánka s Paroubkem - čtěte ZDE
Pak přišla volba a s ní šok pro ODS. Juřenčáková v prvním kole nezvedla ruku pro nikoho. Mezi občanskými demokraty zavládla panika a vedení okamžitě přivedlo na Hrad Béma, jenž se senátorce začal omlouvat. Teprve pak volila Klause.
