Reforma důchodů zprava či zleva. Obě strany ocení lidi, kteří na penze spoří

reforma zleva

Sociální demokracie přišla před letošními volbami snad s nejambicióznějším slibem v historii českých volebních kampaní: Pokud vyhrajeme volby, tak zajistíme, že budete brát o třetinu vyšší důchody než dnes.

ČSSD totiž ve své oranžové knize píše, že po jejím vítězství ve volbách budou lidé postupem času pobírat důchod až ve výši 74 procent čisté mzdy, což - převedeno na dnešní cenovou hladinu - znamená zvýšení průměrných čistých důchodů z dnešních 10 tisíc na 13,5 tisíce korun. Dnes totiž důchodci v průměru dostávají 55 procent průměrného čistého platu.

Dáme vám až tisícovku

Když se ale HN začaly ptát, kde chce ČSSD vzít zhruba 121 miliard, které by takhle vysoké zvýšení důchodů státní pokladnu stálo, upřesnil stínový ministr práce Zdeněk Škromach, že tu třetinu navíc si budou muset lidé s pomocí vyšších státních příspěvků naspořit ze svého.

"Naším cílem je, aby základní důchodový systém zajišťoval důchody zhruba na úrovni 55 procent čisté mzdy. Těch zbývajících 19 procent k čisté mzdě by měly zajišťovat nejrůznější pojišťovací a připojišťovací systémy," vysvětluje Škromach.

Sociální demokraté chtějí lidi motivovat k masivnímu spoření na důchod výrazným zvýšením státních podpor. Slibují totiž, že za své vlády zvýší státní podporu o stovky procent. Dnes dostane každý, kdo si spoří na důchod, maximální státní podporu 150 korun měsíčně. Ale jen v případě, že si měsíčně spoří aspoň pětistovku. "Aby to mělo smysl, měla by se státní podpora v příštích letech zvýšit o několik stovek měsíčně. Během několika volebních období by mohla státní podpora vzrůst až na tisíc korun měsíčně. Za každou korunu od státu by si musel člověk zaplatit dvě ze svého," prozrazuje plány ČSSD Škromach.

To by znamenalo, že všichni, kdo by si měsíčně ukládali dva tisíce měsíčně, k tomu dostanou od státu až tisíc korun. Dnes si lidé ukládají měsíčně necelých 500 korun, což je právě na úrovni částky, za kterou stát vyplácí maximální podporu.

Státní důchody nesnížíme

Jenže zvýšení státních podpor by zároveň vyšlo stát docela draho. Už dnes platí stát za státní podpory penzí ročně osm miliard korun. Pokud by jejich maximální výše několikanásobně vzrostla, přišlo by to stát na několik desítek miliard ročně. ČSSD s tím počítá.

"Je to naše alternativa k důchodové reformě ODS, která je založená na vyvádění peněz ze státního důchodového systému. Pokud ODS svou reformu zavede, tak jí také vypadne 20 až 30 miliard ročně. Takže hovoříme o velmi podobných částkách. Lišíme se jen v tom, že my chceme tuto částku dát do připojišťovacích systémů," říká Škromach.

Obě strany se ale liší v tom základním: Sociální demokraté totiž na rozdíl od ODS nepočítají s tím, že by stát snižoval pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky státní důchody.

"Naším cílem je udržet důchody vůči čisté mzdě na současné úrovni. Byť si uvědomujeme, že to bude velmi těžké," připouští Škromach. Podle něj by měl chybějící desítky miliard ročně "dodat" do státního důchodového systému stát. Stejný stát, kterému už dnes chybí na důchody desítky miliard ročně.

---

reforma zprava

ODS vytáhla před sněmovními volbami zatím největší novinku: chce po volbách ještě víc než doteď zvýhodnit firmy, které spoří svým zaměstnancům peníze na důchod.

Zatímco dnes si firmy můžou dát do nákladů příspěvky 24 tisíc korun ročně, ODS chce tuhle hranici zvýšit až na 36 tisíc. Tedy přesně na tři tisícovky měsíčně. "Chceme, aby se měsíční částka, kterou si mohou zaměstnavatelé odečíst z daní, zvýšila ze dvou na tři tisíce korun," řekl HN místopředseda ODS Petr Nečas.

Cíl je jasný: motivovat zaměstnavatele, aby spořili lidem vyšší částky než doteď. Současný důchodový systém v Česku je neudržitelný a právě vyšší příspěvky zaměstnavatelů můžou pomoci statisícům zaměstnanců připravit se na to, že jednou budou mít nižší státní důchody.

"Jsme připraveni říci české veřejnosti, že pokud se generace dnešních čtyřicátníků a mladších lidí bude spoléhat pouze na státem organizovaný průběžný systém, tak jsou odsouzeni k důchodu pod hranicí chudoby," říká Nečas.

ODS proto počítá s tím, že by si mohli lidé vyvést na soukromé účty čtyři procenta ze své hrubé mzdy, které dnes platí na státní důchody, podobně jako na Slovensku.

Stát by kvůli tomu musel do důchodového systému během 10 až 15 let sice dodat 20 až 30 miliard ročně, pak by ale začal lidem vyplácet zhruba o 10 procent nižší důchody.
To v praxi opět znamená de facto nižší daně, ale výměnou za vyšší úspory. Ke čtyřem "odpuštěným" procentům, která by lidé přesměrovali ze státního účtu na svůj, by museli přidat další dvě ze svého.

Další plán spočívá v tom přimět lidi k vyšším úložkám do fondů, ale bez zvyšování příspěvku. "Chceme posunout vyplácení státního příspěvku na vyšší minimální naspořenou částku," říká Nečas.