Sněmovní volby by podle únorového průzkumu vyhrála ČSSD. Strana by získala 28,6 procent hlasů, ODS by volilo 23,2 procenta lidí.

Preference sociálních demokratů se od lednového a prosincového průzkumu nemění. Naopak ODS si polepšila zhruba o dvě procenta a podařilo se jí zastavit čtyřměsíční propad voličské obliby.

Většinu ve dvousetčlenné sněmovně by pak měly levicové strany, nebo ČSSD s ODS, či případné trojkoalice ČSSD s pravicovými stranami, vyplývá z průzkumu.

Zastoupení ve sněmovně by získaly i KSČM a TOP 09, jejichž pozice je podle STEM stabilní: komunistům by dalo hlas 11,7 procenta a TOP 09 pak 9,1 procenta voličů. U obou stran je to o necelé procento více než v lednu.

Lidovci versus Věci veřejné

Naopak kolem hranice volitelnosti se podle STEM pohybuje KDU-ČSL a pod touto hranicí jsou zelení. Lidovcům by dalo hlas 4,3 procenta, to je o 0,1 desetinu procenta více než v lednu.

Zeleným za měsíc ubylo více než procento voličů a teď by je volilo 2,7 procenta lidí. Statistická chyba je u menších stran 1,5 procenta a 2,5 procenta u větších stran.

Neparlamentní stranu Věci veřejné by podle STEM volilo počátkem února 4,7 procenta lidí, což je o necelé procento více než v lednu.

STEM však upozorňuje, že mezi rozhodnutými voliči jsou na tom Věci veřejné podstatně hůře než třeba lidovci a ve volebním modelu by se ještě nedostali na pětiprocentní hranici, jejíž zdolání je podmínkou pro získání parlamentního zastoupení.

Strana práv občanů, která se zformovala kolem expremiéra Miloše Zemana, by podle STEM dostala dvě procenta hlasů. K podobným výsledkům voličských preferencí dospěly i jiné agentury.

Pro TOP 09, KDU-ČSL a ODS celkem 92 křesel

Agentura STEM sestavila i model volebních zisků, tedy hypotetické počty mandátů, které by jednotlivé strany teď mohly získat. Statistická odchylka jsou zhruba dva mandáty. Podle modelu by ČSSD obsadila ve dvousetčlenné dolní komoře 77, ODS 68, KSČM 31, TOP 09 devatenáct a KDU-ČSL pět křesel. Nyní jich má ODS 78, ČSSD 70, KSČM 26, KDU-ČSL devět, zelení čtyři a zbylých 13 poslanců jsou nezařazení. Patří mezi ně mimo jiné poslanci hlásící se k TOP 09.

Žádná strana by podle modelu STEM neměla ve sněmovně většinu bez koalice nebo tiché podpory jiné strany či stran. Podle modelu by ve sněmovně mohly vzniknou jen dvě dvoučlenné koalice - velká, tedy ČSSD a ODS, se 145 hlasy a levicová, to znamená ČSSD a KSČM, se 108 křesly. Obě koalice by měly sílu schvalovat běžné zákony a přehlasovat Senát či prezidentovo veto. Velká koalice by navíc měla dostatečnou sílu k prosazení ústavních změn. K těm je v dolní komoře třeba nejméně 120 hlasů.

Nejtěsnější možnou většinu 101 hlasů by mohly vytvořit ještě ČSSD s TOP 09 a KDU-ČSL, naopak tyto dvě strany s ODS by měly jen 92 hlasů.

Voleb se chce podle STEM zúčastnit 54 procent lidí, 14 procent volit nechce a 32 procent lidí není rozhodnuto. Ochota jít k volbám je podle STEM nejvyšší od jara 2009. Zatím posledních voleb v roce 2006 se zúčastnilo téměř 65 procent lidí.

Průzkum STEM se uskutečnil od 1. do 8. února. Bylo při něm dotázáno 1243 občanů starších 18 let.