Sněmovní branný výbor nepodpořil návrh na posílení českého armádního kontingentu v Afghánistánu. S konečnou platností rozhoduje o zahraničních vojenských misích sněmovna a Senát.
Vláda navrhla vyslání dalších 55 lidí a dvou radarů. S výcvikem místní afghánské policie by mělo pomáhat 15 vojenských policistů, až 40 vojáků se dvěma dělostřeleckými radiolokátory Arthur by mělo střežit polské základny v provincii Ghazní. Pro návrh hlasovala ve výboru pravice, členové levice byli proti, nebo se hlasování zdrželi.
Předseda výboru Jan Vidím (ODS) uvedl, že sněmovna jako celek návrhu nakloněna zřejmě nebude. Proti se vyslovily ČSSD a KSČM. Vidím bude navzdory tomu navrhovat, aby sněmovna vládní žádost schválila.
Ministr obrany Martin Barták zdůvodňoval vyslání vojáků novou strategií spojenců, podle níž by zvýšení počtu vojáků mělo přispět ke stabilizaci situace a změně působení spojeneckých armád z vedoucího na podpůrné.
"Tento rok je pro Afghánistán zlomový a klíčový," řekl ministr. Barták věří, že návrh podpoří i někteří sociální demokraté a projde. Pokud by se to nestalo, zahraniční spojenci budou záležitost vnímat "minimálně rozpačitě," řekl caumK Barták.
Náklady na posílení českého kontingentu se odhadují na 172 milionů korun, dalších 13 milionů by stála nutná úprava radarů.
Vidím byl prý návrhem vlády zklamaný, očekával masivnější nasazení vojáků i techniky, třeba bitevníků L-159. Podle Antonína Sedi (ČSSD) však je současný český kontingent v Afghánistánu poměrně rozsáhlý. Poukazoval třeba na to, že radary by se měly do země dostat až v posledním letošním čtvrtletí.
Parlament schválil pro letošní rok nasazení až 535 vojáků v Afghánistánu. Většina z nich působí v Provinčním rekonstrukčním týmu (PRT) v provincii Lógar, od ledna v zemi létají tři dopravní vrtulníky české armády.
Posilování jednotek alianční mise ISAF v Afghánistánu je součástí strategie USA a Severoatlantické aliance na vyřešení složité bezpečnostní situace v zemi. Slovensko například zvýšilo svou přítomnost o 250 vojáků.
Vláda navrhla vyslání dalších 55 lidí a dvou radarů. S výcvikem místní afghánské policie by mělo pomáhat 15 vojenských policistů, až 40 vojáků se dvěma dělostřeleckými radiolokátory Arthur by mělo střežit polské základny v provincii Ghazní. Pro návrh hlasovala ve výboru pravice, členové levice byli proti, nebo se hlasování zdrželi.
Předseda výboru Jan Vidím (ODS) uvedl, že sněmovna jako celek návrhu nakloněna zřejmě nebude. Proti se vyslovily ČSSD a KSČM. Vidím bude navzdory tomu navrhovat, aby sněmovna vládní žádost schválila.
Ministr obrany Martin Barták zdůvodňoval vyslání vojáků novou strategií spojenců, podle níž by zvýšení počtu vojáků mělo přispět ke stabilizaci situace a změně působení spojeneckých armád z vedoucího na podpůrné.
"Tento rok je pro Afghánistán zlomový a klíčový," řekl ministr. Barták věří, že návrh podpoří i někteří sociální demokraté a projde. Pokud by se to nestalo, zahraniční spojenci budou záležitost vnímat "minimálně rozpačitě," řekl caumK Barták.
Náklady na posílení českého kontingentu se odhadují na 172 milionů korun, dalších 13 milionů by stála nutná úprava radarů.
Vidím byl prý návrhem vlády zklamaný, očekával masivnější nasazení vojáků i techniky, třeba bitevníků L-159. Podle Antonína Sedi (ČSSD) však je současný český kontingent v Afghánistánu poměrně rozsáhlý. Poukazoval třeba na to, že radary by se měly do země dostat až v posledním letošním čtvrtletí.
Obamova strategie pro Afghánistán? Víc vojáků, ale jenom na rok a půl - čtěte ZDE
Spojenci útočí v Afghánistánu na Talibán. Chtějí se ho zbavit jednou provždy - čtěte ZDE
Posilování jednotek alianční mise ISAF v Afghánistánu je součástí strategie USA a Severoatlantické aliance na vyřešení složité bezpečnostní situace v zemi. Slovensko například zvýšilo svou přítomnost o 250 vojáků.
