Benešovy dekrety

Dekrety československého prezidenta republiky, označované též jako Benešovy dekrety, po druhé světové válce upravovaly v Československu mimo jiné vyvlastnění majetku části německého obyvatelstva. Vysídlenecké svazy je označují za "právní podklad k vyhnání", ačkoli vysídlení jako takové tyto dokumenty neřeší, ba vesměs ani nezmiňují.

Jak to v případě tzv. Benešových dekretů bývá, pokud je kdokoli napadne, vyvolá to okamžitou reakci v Česku. Nejinak tomu je v případě rakouského prezidenta Heinze Fischera. Ten označil poválečné dekrety bývalého československého prezidenta za "těžké bezpráví", které by ostatní členské státy EU neměly legalizovat.

Z Česka se hned ozvaly hlasy, že by se Praha měla ohradit. Prezident Václav Klaus vzkázal z návštěvy Spojených států, že lituje, že se v rakouské předvolební kampani opět "zneužívají tato bolavá historická témata". Fischer, který bude příští měsíc obhajovat prezidentskou funkci, se se vyjádřil o dekretech v pozdravném poselství Sudetoněmeckému krajanskému sdružení v Rakousku.

Podle českého prezidenta Fischerovy výroky ukazují, jak prozíravé bylo vyjednání české výjimky z listiny základních práv EU. Tu si Klaus vynutil právě kvůli údajnému riziku zpochybnění dekretů. "Ukazuje to, jak je nezbytné, aby byla tato výjimka co nejdříve závazně právně kodifikována," uvedl Klaus.

Předsedu Senátu Přemysla Sobotku (ODS) překvapilo, že vysoký představitel Rakouska ještě nyní napadá rozhodnutí velmocí, které Beneš dekrety provedl. Dekrety byly součástí poválečného řešení. "Jsou z mého pohledu platné, i když už samozřejmě dnes nemají svoje právní uplatnění", řekl Sobotka.

Politici varují před poškozením vztahů

ČSSD podle svého předsedy Jiřího Paroubka pokládala dekrety vždy za platnou součást právního řádu. "Jejich zpochybňování odmítáme jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni," sdělil Paroubek. Doufá, že Fischer nepoužil výrok "těžké bezpráví" ve vztahu k dekretům a nezpochybňoval je. V opačném případě by to byl podle Paroubka "politováníhodný exces, který může zbytečně poškodit česko-rakouské vztahy".

Na Fischerova slova reagoval i předseda ODS Mirek Topolánek. podle něho předvolební kampaň nepřivádí, jak vidno, k nesmyslnému a nebezpečnému populismu jen Jiřího Paroubka, ale i rakouského socialistu Fischera. "Nepřisuzuji proto jeho slovům velkou váhu. Šlo o účelové vyjádření. Nedivil bych se, kdyby se tohoto oblíbeného předvolebního tématu chytili znovu i někteří čeští politici," dodal Topolánek.

Za lidovce se ozval místopředseda sněmovny Jan Kasal, který žádá vážné ohrazení se ze strany České republiky. "Neznám politickou stranu, která by se chtěla vracet k Benešovým dekretům, jsou součástí našeho právního řádu, ať se to někomu líbí, nebo ne," řekl Kasal.

Podobně se vyjádřil předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. "Jsem osobně přesvědčen, že Česká republika se proti podobným věcem musí ohradit," zdůraznil. Poválečné uspořádání musí být podle Kováčika zachováno jednou provždy. "A ne, když se to někomu hodí například před volbami, to vytahovat a znervózňovat ovzduší v Evropě," podotkl předseda komunistických poslanců.

Někteří politici soudí, že pořádek by si měli udělat evropští socialisté. Fischer je socialista, byť s pozastaveným členstvím. "Překvapuje mě, že je to socialista, který s takovouto tezí vyjde poté, co se zdá, že Evropa našla plus minus společnou řeč aspoň v rámci lisabonské dohody," uvedl Kasal.

Poslankyně zelených Kateřina Jacques soudí, že poválečné události těžkým bezprávím byly. "Dnes je ale právní stav neměnný a politické výroky to nemohou změnit," řekla Jacques, podle níž nebude mít Fischerovo vyjádření žádné důsledky. "K dobrým vztahům obou zemí takové sdělení nepřispívá," dodala Jacques, která předsedá sněmovnímu evropskému výboru.
Související