Korupce sem, korupce tam, napsal Marc Ellenbogen v textu, který minulý týden zveřejnila agenturu UPI. Sloupek vyvolal v Česku i Spojených státech silnou reakci a je jedním z nejostřejších článků o zdejší korupci. Podle Ellenbogena zde už takřka všichni zástupci politiky, byznysu i médií před ní zavírají oči. Zcela adresně se Ellenbogen vyjádřil k ministru obrany Martinu Bartákovi. "Měl by odstoupit a být obviněn," říká.

HN: Vaše obvinění jsou velmi ostrá a míří jmenovitě na ministra Bartáka. Máte pro ně důkazy?
Všechna ta obvinění jsou založena na rozhovorech s lidmi, ať už z ministerstva, nebo zvenku, odsud z Česka či s Američany. A jde o lidi, které znám a kterým věřím. Informace ke mně přicházely od chvíle, kdy pan Barták přišel na ministerstvo obrany. Od lidí, kteří se zabývají bezpečnostními tématy, vojenskými zakázkami.

HN: Od koho konkrétně?
Jako novináři víte, že mezi tím, že s vámi lidé mluví, a tím, že zveřejní jména, je obrovská propast.

HN: A když vás ministr Barták zažaluje? Jste si jistý, že to ustojíte?
Mám informace, moje zdroje mají i dokumenty. Musím je chránit, ale pokud by mě soud přinutil je odkrýt, odpověď zní ano. Nenapsal bych ten článek, kdybych si nebyl jist, že mám podklady.

HN: Jenže ono to stejně působí jako plácnutí do vody. Bez důkazů to bude vždycky vypadat spíš jako pomluva.
Já jsem pravidelným sloupkařem agentury UPI, jen výjimečně se stává, že by někdo tlačil, abych zdroje uvedl. Ale já jsem je nikdy nepodvedl. Ani teď ne.

HN: Důvod, proč se v tom šťouráme, je, že ač také slýcháme spoustu věcí od spousty lidí, nepíšeme o nich, dokud nemůžeme zveřejnit jasné důkazy.
Já také kritizuji česká média, že mají málo odvahy. Mluvit o těchto věcech je správné. Je třeba podstoupit riziko a počítat s tím, že to může mít následky.

Studenti odjíždějí, už v Česku nechtějí být

HN: Vy sám jste se někdy účastnil soutěží na armádní zakázky?
Absolutně ne, nikdy jsem se o žádnou vojenskou zakázku neucházel. Tím se moje společnost nezabývá.

HN: A setkal jste se osobně s korupcí?
Ano, přicházeli ke mně lidé... A já jsem jim jasně řekl, ať už se podruhé ani neobtěžují.

HN: Odkud byli, z vlády, z byznysu?
Z různých míst a na různých úrovních, od státu i ze soukromé sféry.

HN: Mohl jste se přece obrátit na policii.
Jak? Vždyť to přece znáte. Jako novináři se také dostanete jen k lidem na začátku "potravního řetězce". K těm, kteří nejsou důležití , a proto za vámi přijdou. Ale vy přece potřebujete mít v ruce informace, abyste s tím mohli ven, abyste měli něco pevného.

HN: Váš článek o korupci v Česku vyšel na stránce agentury UPI, odkud ho podle vás převzal web listu Washington Times. Jenže tam k nalezení není...
Jde o jednu z reakcí, o nepřímou odezvu, kterou článek vyvolal. Na některé internetové stránky, které článek převzaly, se už nedá dostat. A bylo mi řečeno, že to není kvůli technickým potížím. Jinými slovy - někteří lidé ve Spojených státech mi potvrdili, že stránky jsou schválně blokovány.

HN: Ve svém článku jste zmínil, že FBI už se kauzou nákupu pandurů zabývá. Můžete být konkrétnější?
Vím jen tuto základní informaci, kterou mám od svých zdrojů.

HN: Ale ve Spojených státech platí zákon, podle nějž FBI musí prošetřit každé podezření, že americká firma uplácela v zahraničí.
Ano, standardní procedura je taková, že americká ambasáda požádá FBI nebo některé další americké instituce, aby to prověřily, aby se podívaly na pozadí toho případu.

HN: Máte blízko k americké Demokratické straně. Kontaktoval jste už třeba některé její kongresmany? Nebo přímo americké úřady?
Poslal jsem oficiální dopis - podle zákona o korupci v zahraničí - na ministerstvo spravedlnosti nebo na komisi pro cenné papíry. Napsal jsem jim, že by se na to měli podívat. Uvidíme, co z toho bude.

HN: Proč jste vlastně sloupek uveřejnil právě teď? Kvůli pandurům?
Ne, mám pocit, že to spíše souvisí s dvacátým výročím listopadové revoluce. Setkávám se s přáteli a rekapituluji, co se tady stalo. A pak posloucháte velvyslance, kteří v Praze působí, a vidíte, jak studenti odjíždějí, protože už tady nechtějí být. A od drobných i středních podnikatelů slyšíte, jak všude narážejí na korupci. Nebyla v tom žádná strategie, vyšlo to z kumulace věcí, které se zrovna staly.

HN: V článku ale míříte jen na lidi blízké ODS. To je také náhoda?
Jmenuji zcela konkrétně pana Muzikáře, který stojí v čele instituce Comenius, a já prostě považuji za urážlivé, že muž, který pořádá poměrně významné veřejné akce, byl součástí minulého systému, byl u StB.

HN: Nevyřizujete si s ním jen osobní účty?
Ne, naše podnikatelské cíle se nikdy nezkřížily, ale on je pro mě prostě příkladem člověka, který lže o své minulosti. Dělá, že nebyla. On představuje to, o čem zde lidé nechtějí vědět, nechtějí slyšet ani to vidět. Zahraniční politici chodí na jím pořádané akce, a já si jen říkám, "copak nevíte, s kým máte tu čest"?

Nejsem Johanka z Arku

HN: V radě vaší společnosti je vlivný podnikatel Tomáš Chrenek. Nedeklasuje to vaši kritiku korupce v Česku?
V radě jsou dva lidé, kvůli kterým jsem předmětem útoků - Eduard Kukan a Tomáš Chrenek. S Eduardem jsme si to v dlouhých rozhovorech vysvětlili, samozřejmě znám jeho minulost, ale věřím mu. Tomášovi bylo něco přes dvacet, když padl komunismus, a od počátku, co s námi spolupracoval, se držel v pozadí, nechtěl žádné veřejné uznání za svoji pomoc. Ale v jednu chvíli jsem řekl, pane Chrenku, musíme si promluvit. Rozhodl jsem se, že přijmu jeho vysvětlení, a pokud dodržíme určité podmínky, může naše spolupráce pokračovat.

HN: Jaké podmínky?
Že s ním nebudu na fotografiích, že mě nebude představovat svým podnikatelským partnerům a podobně.

HN: Chrenek bývá spojován s neuvěřitelným zbohatnutím expremiéra Grosse. Tam jsou korupční indicie pomalu silnější než u Bartáka.
Může být, že je napojen na pana Grosse . Jistě, ale to nijak nesouvisí s tím, že Tomáš Chrenek je v radě mé společnosti. Pan Chrenek mě neplatí, má vlastní společnost. Podpora, kterou od něj mám, je přesně vymezená.

HN: Ale když píšete o korupci, nediskredituje vás takový kontakt?
Nejsem Johanka z Arku, spolupracuji s ním přes deset let, mnohem dříve, než přišly věci, o kterých mluvíte. A kdybych měl pana Chrenka posuzovat ve srovnání s dalšími oligarchy v této zemi, mohu říci jediné: je velkorysý. Tomáš ke mně byl vždy otevřený, důvěřuji mu.

HN: Pocit, že útočíte hlavně na ODS, posiluje i váš starší text, v němž jste se dost nevybíravě opřel do Václava Klause po jeho znovuzvolení prezidentem. Není za tím vším především vaše nelibost vůči občanským demokratům?
V žádném případě. Zeptejte se kohokoli a ten vám řekne, že politicky sympatizuji s pravým středem. Po revoluci tady v podstatě nebyla jiná vláda, s níž bych souhlasil v tolika bodech jako s tou Topolánkovou.

HN: Když jste sem ale v roce 2006 přivezl před volbami generála Wesleyho Clarka, vystoupil na konferenci ČSSD. Ti vám za to tehdy zaplatili?

Ne. Takhle to nedělám. Nepřijímám peníze za lidi, kteří sem přijedou mluvit. Našli jsme sponzory, kteří zaplatili hotely a letenky a generál Clark se vzdal honoráře. Já měl plán přivézt do Česka Clarka. Shodou okolností měli sociální demokraté setkání, tak jsme se domluvili. A proč ne? Vždyť tam bylo na tisíc posluchačů ! Kdyby měla tehdy kongres ODS, klidně bych se domluvil s ní.

HN: Čím se vlastně živíte, že máte prostředky na to, abyste mohl zvát takové hosty?
Když jsem tady začal podnikat, měl jsem obavy s kým a jak spolupracovat. Nechtěl jsem se zaplést s lidmi, kteří třeba dělali pro StB. A tak jsem si v prvních letech po revoluci řekl, že budu spolupracovat jen s lidmi do pětadvaceti. Pomáhal jsem jim nejen jako učitel a rádce, ale i přístupem k prostředkům. Dohoda byla taková, že my jim poskytneme grant a oni - až budou úspěšně fungovat - nám to vrátí. Z toho máme v podstatě stálý příjem. A také jsem investoval do různých společností.

HN: Můžete jmenovat některou z těch společností, jimž jste v počátku pomohl?
Nechci. Některé jsou stále v Česku, některé šly do zahraničí. A ne všechny jsou úspěšné. Ne vždy to vyjde.

HN: Co vás v Česku ještě drží, když z vašeho textu je zřejmé, že jste dost frustrovaný?
Předně byste musel být zbabělec, kdybyste napsal něco takového, a pak utekl. Jsem trochu jako adoptivní syn této země, která pro mě udělala hodně dobrého.

HN: Co je pro korupci v Česku podle vás typické?
Korupce se v téhle zemi objevuje v mnoha formách. Nejvíce je to vidět na potomcích dřívějších nomenklaturních kádrů, kteří byli připraveni, měli vzdělání a kontakty, a západní společnosti se nestaraly o to, s kým zde spolupracují. ak je zde ale ještě druhá korupční vlna, která může být svým způsobem ještě horší, neboť jde o lidi, kteří nemají prakticky žádnou zkušenost s komunismem. Ale nemají žádné hodnoty, žádnou etiku.  když namixujete tuhle generaci aparátčíků a jejich dětí, Muzikáře, lidi z firem, jako jsou Penta a J&T, s touhle novou generací třicátníků a čtyřicátníků - a to vše v systému, který nemá účinnou ostrahu - máte najednou výsledek, o kterém se bavíme.
Související