Jeden okres, dvě vesnice téhož jména. A k tomu poslanci, kteří při porcování státního rozpočtu metají miliony na všechny strany. Dokonalá materie pro zápletku, jež věrně ilustruje, jak chaoticky a nekoncepčně posílají politici milionové dotace do svých regionů.

Slovácká vesnice Boršice se choulí v údolí pod hradem Buchlovem. Ještě před pár měsíci si místní na návsi prohlíželi plány na rekonstrukci obecního úřadu s novou obřadní síní či knihovnou. Smělé vize však brzy vzaly za své. Nedorazilo totiž slibovaných osm milionů korun, o něž radnice žádala při každoročním poslaneckém přerozdělování státního rozpočtu - při nechvalně proslulém porcování medvěda.

Přesněji řečeno, peníze dorazily, avšak na špatnou adresu. O sedmadvacet kilometrů dál, do vesnice, jejíž oficiální název zní Boršice u Blatnice.

"Kdo udělal chybu? Já toho úředníka odtud nedopátrám," hudruje ve své omšelé kanceláři Petr Matoušek, starosta ochuzených Boršic.

V obdarované vesnici tu záměnu pochopili takřka okamžitě. Boršice u Blatnice sice také žádaly o dotace, a to dokonce na opravu tří obecních budov. Ani jedna částka však neodpovídala přiklepnuté státní injekci. "Snažili jsme se být korektní," říká Bohuslav Vávra, starosta vesnice, jež u svého jména nese přídomek "u Blatnice", "byli jsme ochotní se této částky zříci, dokonce jsme to i odsouhlasili na zastupitelstvu. Ale bylo pozdě. Bylo nám řečeno, že už to nejde přepsat ve státním rozpočtu."

Nakonec musel starosta Vávra narychlo vymyslet investici, která by odpovídala naděleným penězům. Nečekaných osm milionů napumpoval do opravy mateřské školky, jež přestávala vyhovovat hygienickým předpisům.

My nic, to oni

Třebaže se státní miliony neztratily, ta záměna identifikuje více problémů, než je na první pohled zjevné - kromě nahodilého porcování státního rozpočtu ukazuje, jak si poslanci neprůhledný systém pojistili. HN se pokoušely zpětně dohledat, kdo za zpackanou dotaci nese zodpovědnost.

Neúspěšně. Totiž, boršická dotace se do státního rozpočtu propasírovala v balíku, který pravidelně doporučují poslanci rozpočtového výboru. Ti se však navzdory dlouhodobé kritice pod jednotlivé návrhy nepodepisují.

A navíc, všichni oslovení trpí kolektivní ztrátou paměti. "Vůbec nejsem v obraze. Nevím, že bych se v tom nějak angažoval," reaguje například zlínský poslanec Josef Smýkal (ČSSD), jenž je členem rozpočtového výboru.

Když začala vesnice ve stínu Buchlova hledat "svou" zatoulanou dotaci, plně se projevily nevýhody anonymního systému.

Nikdo nechtěl uznat, že se přehmátl. "My jsme tu jejich žádost ani nedostali, u nás se chyba určitě nestala," brání se tajemník poslaneckého rozpočtového výboru Petr Jelínek.

Jenže starosta Matoušek vytahuje ze šanonu odeslanou žádost. Pravda, adresátem je ministerstvo financí, nikoliv rozpočtový výbor. Ale právě to svědčí o jediném - Boršice musely mít ve sněmovně vlivného přímluvce.

To bude nějaká náhoda

Kouzlo se totiž skrývá v detailu, poslanci totiž odhlasovali částku, přesně 7,9 milionu, i účel, který je zjevně opsán ze zašantročeného formuláře. "Proč je tam stejná částka? To je podle mě nějaká náhoda, to neumím vysvětlit," krčí rameny Jelínek. V ten okamžik ostatně končí i sdílnost starosty Matouška. "Nikdo mi nepomáhal. Prostě jsem jen poslal žádost. Nic víc," tvrdí. Že uzavřel tiché spojenectví s některým poslancem, však nechtěně prozradil sám. "Bylo mi řečeno, že mám zažádat znova, že to dostaneme v rozpočtu na letošní rok," uřekne se. Kým? Jméno prozradit opět nechce.

A hlavně, ani tentokrát se mu nevyplatilo věřit slibům politiků. Kvůli hospodářské krizi poslanci loni na podzim státní rozpočet (výjimečně) neporcovali. Všechny žádosti z regionů tak zůstaly nevyslyšeny. "Nevím, co s tím víc dělat. Poraďte. Mám vyhlásit Boršicím u Blatnice válku?" rozhazuje starosta Matoušek rukama. Prázdnýma.




Záměna. Děti v "nepravých" Boršicích si užívají opravené školky, zatímco starosta "pravých" Boršic Petr Matoušek se marně zlobí.

Související