Vědci podle agentury DPA poprvé dokázali, že plicní buňky vykazují genetická poškození, jsou-li vystaveny "emisím" z těchto kancelářských přístrojů. Sami zároveň zdůrazňují, že svůj dosavadní poznatek budou dále ověřovat.

"Může se stát, že se buňka transformuje v nádorovou. To je třeba brát velmi vážně," řekl v úterý ředitel ekologického institutu při univerzitní klinice ve Freiburgu Volker Mersch-Sundermann. Kopírky a tiskárny by proto podle něj neměly stát přímo na pracovištích, ale v oddělených a dobře větraných prostorách.

Výsledky studie německých vědců zatím nezveřejnil žádný odborný časopis. Němečtí vědci také zdůraznili, že je nutné provést další studie, které zdravotní dopady používání kopírek a tiskáren podrobněji prozkoumají. "Záleží na barvě toneru, stáří přístrojů, stavu údržby a dokonce na tiskovém papíru," podotkl Mersch-Sundermann.

Hlavním rizikem je stále kouření

Podle přednosty kliniky pneumologie a hrudní chirurgie Fakultní nemocnice Bulovka profesora Petra Zatloukala bude k objevu německých vědců nepochybně třeba dalších studií. "Zatím nikde není toto bráno jako obecně akceptovaný rizikový faktor vzniku rakoviny, čili bych si nemyslel, ani jsem tu práci nečetl, že bychom to na základě jednoho sdělení mohli všeobecně akceptovat jako prokázaný rizikový faktor," řekl profesor ČTK.

Připomněl, že hlavním faktorem vyvolávajícím plicní rakovinu je kouření, u mužů se podílí na 90 procentech příčin, u žen na 80 až 85 procentech. V ČR je rakovina plic odhalena ročně u 6000 lidí, zemře 5500. Na všechny ostatní příčiny vzniku plicní rakoviny připadá jen 10 až 15 procent.

Problémy mají zvláště lidé s citlivými dýchacími cestami

Němečtí vědci během výzkumu v roce 2008 zjistili, že potížemi způsobenými laserovými tiskárnami a kopírkami trpí hlavně lidé s obzvlášť citlivými dýchacími cestami. Ti si prý stěžují také na suchý kašel a pálení očí.

"Dokud nevíme, jak nebezpečné emise jsou, měli bychom se těmto přístrojům vyhýbat," doporučuje německý vědec. Experti prý zatím například nedokážou říci, proč jsou nebezpečné zrovna částečky o velikosti od deseti do 1000 nanometrů (miliontin milimetru).