Postavení Romů v EU je skandální, tvrdí mluvčí této největší evropské menšiny

Na nadcházejícím 2. evropském summitu o romské populaci chtějí Romové vyzvat Evropskou unii, aby aplikovala v praxi rezoluci Evropského parlamentu odsuzující všechny formy diskriminace a rasismu vůči nim. Uvedla to Belén Sánchezová Rubiová, mluvčí Koalice pro evropskou politiku pro romskou populaci. Summit se na úrovni ministrů členských zemí EU uskuteční ve čtvrtek a v pátek v jihošpanělské Córdobě.

"Postavení Romů je skandální, jsou obětí zvýšené diskriminace a rasismu. Doufáme, že tento summit povede k tomu, aby Evropská komise převzala hlavní roli v řešení romské otázky, jak ji k tomu vyzval Evropský parlament," řekla Sánchezová Rubiová agentuře AFP.

Evropský parlament 31. ledna 2008 schválil rezoluci požadující evropskou strategii ve vztahu k Romům. Ti v Evropě tvoří největší menšinu; je jich kolem deseti milionů. V rezoluci EP odsoudil všechny formy rasismu a diskriminace vůči Romům a vyzval Evropskou komisi, aby vyhotovila akční plán pro jejich integraci.

Ten by měli uplatňovat všichni komisaři, kteří jsou zodpovědní za integraci občanů EU v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí, rovných příležitostí, justice, svobody, školství, kultury a regionální politiky. Od přijetí této rezoluce však bylo dosaženo jen malého pokroku, konstatovala Sánchezová Rubiová.

Pranýřovala problémy se školním vzděláním, velmi nízký podíl Romů na trhu práce a podmínky bydlení Romů, kteří žijí mnohem více na chudých předměstích než ostatní obyvatelstvo. Kritizovala také případy "nucených sterilizací v Rumunsku a na Slovensku".

V souvislosti s nadcházejícím summitem uvedla agentura AFP některá čísla a fakta.

Na Slovensku prý například ukončí studium na středním vzdělávacím stupni jen tři procenta Romů a 0,3 procenta získá vysokoškolský diplom.

V Rumunsku se za posledních 20 let počet romských dětí, které absolvovaly školní docházku, více než zdvojnásobil, ale studie z roku 2008 ukazuje, že 19 procent Romů ve věku od 18 do 29 let nikdy nechodilo do školy. Mezi ostatním obyvatelstvem tento podíl činí 1,8 procenta.

V Polsku se podíl mladých Romů, kteří nechodí do školy, pohybuje podle romských organizací kolem deseti procent, zatímco vládní údaje hovoří o 30 procentech.

V Maďarsku neukončí základní vzdělání 40 procent Romů a jen necelé jedno procento dokončí vysokoškolské studium.

V roce 2007 odsoudil Evropský soud pro lidská práva Českou republiku za to, že porušila právo na vzdělání u 18 romských dětí tím, že je neoprávněně zařadila do zvláštních škol. Letos v březnu schválila česká vláda akční plán, podle něhož by se do běžných škol mělo dostat více dětí, včetně malých Romů. Za totéž soud kritizoval i Maďarsko. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je taková praxe v regionu běžná.

Praha investovala téměř 40 milionů eur (asi jednu miliardu Kč) z evropských fondů do programů, jež mají zajistit rovnost příležitostí.

Slovensko rozpoutalo bouři, když premiér Robert Fico oznámil, že situaci by měly zlepšit internátní školy pro romské děti z osad či sídel oddělených od většinového obyvatelstva, v nichž žije podle odhadů zhruba polovina z více než 300.000 slovenských Romů.