Náklady

1,9 miliardy korun

bude podle údajů Národní knihovny stát rekonstrukce Klementina. Na další miliardu korun vyjde výstavba depozitářů a provozních ploch v Hostivaři.

Miliardová rekonstrukce Klementina se vymkla veřejné kontrole. Dohlížet na obnovu jedné z nejvýznamnějších pražských památek měl jedenáctičlenný sbor odborníků, který zřídil sám generální ředitel Národní knihovny (NK) Pavel Hazuka.

Ovšem poté, co členové výboru zkritizovali záměr knihovny rekonstruovat Klementinum podle návrhů firmy Metroprojekt, přestal s nimi ředitel Hazuka komunikovat. O tom, jak bude přestavba největšího barokního komplexu v Praze probíhat, tak už téměř rok rozhoduje prakticky sám.

Ředitel Národní knihovny slíbil, že se k podivnému fungování výboru vyjádří písemně. Poté, co mu HN zaslaly dotazy, už ovšem nereagoval.

Ředitel nekomunikuje

Dva uznávaní čeští architekti - Miroslav Masák a Emil Přikryl - z výboru na začátku dubna vystoupili, protože Hazuka téměř rok blokoval jeho práci. "Opakovaně jsme zasílali řediteli knihovny dopisy, ve kterých jsme žádali o slíbená osobní setkání nebo další informace o průběhu rekonstrukce," vysvětluje profesor Masák. Na dopisy ale ani jeden z architektů nikdy nedostal odpověď.

Poradní výbor sestavil Hazuka loni na jaře. Tedy až téměř rok poté, co firma Metroprojekt získala ve výběrovém řízení zakázku za necelých 59 milionů korun na vypracování projektové dokumentace pro rekonstrukci Klementina. Vítěze výběrového řízení tehdy NK vybírala pouze podle ceny, aniž by posuzovala, nakolik je projekt obnovy cenného barokního komplexu kvalitní.

Návrh ale v červnu odmítli členové poradního výboru, mezi kterými bylo kromě dvou renomovaných architektů také několik památkářů, urbanistka či odborník na restaurování. Na plánech Metroprojektu jim vadily některé drastické zásahy do budov barokního komplexu, ale i nepropracovanost celého záměru.

Požadovali proto, aby knihovna nechala vypracovat kompletní architektonickou studii, která by ukázala, jak je možné renovovat Klementinum důstojně a tak, aby v něm mohla dokonale fungovat knihovna 21. století. Dosud zpracované dokumenty Metroprojektu měly proto zůstat "výchozím materiálem" a knihovna měla vypsat na zpracování studie nové výběrové řízení. To bylo ale poslední usnesení, které výbor přijal. Od té doby ho Hazuka nesvolal.

Metroprojekt pokračuje

První etapa rekonstrukce tak na začátku dubna začala bez toho, aby svolaní odborníci vůbec viděli koncepci či studii, podle které se postupuje. "Sešli jsme se naposledy někdy loni na jaře, takže jsem žádné dokumenty od té doby neviděl," potvrzuje další člen výboru a odborník na památkovou péči Josef Holeček.

Nová koncepční architektonická studie, kterou výbor odborníků požadoval, tak nakonec nevznikla. S přípravou dokumentů, které jsou podkladem pro rekonstrukci Klementina, dál pokračuje firma Metroprojekt. Ta z zkritizovaného návrhu pouze vypustila některé kontroverzní plány, jako bylo probourání portálu do Platnéřské ulice nebo zásadní předělání úprav, které v jednom křídle Klementina udělal za první republiky architekt Ladislav Machoň.

Takové změny totiž nechtěl povolit ani Národní památkový ústav (NPÚ). "Tento týden jsme nově upravený záměr schválili. Ty kontroverzní návrhy z něj byly opravdu vypuštěny" potvrdil HN Pavel Jerie z NPÚ.

Nikdo se na nic neptal

Poradní výbor, jenž měl být zárukou kvalitní a odborné rekonstrukce historické památky, která bude stát téměř dvě miliardy korun, tento dokument nikdy neodsouhlasil. A to přesto, že na první etapě se už pracuje. "Takový postup a přístup k obnově mimořádně významné památky nechápeme. Musí být pod veřejnou kontrolou. Toho jsme se nedomohli, a proto jsme na členství ve výboru rezignovali." vysvětluje Masák.

Firma Metroprojekt nechce o architektonické studii příliš mluvit. "To zadání se postupně vyvíjelo, když jsme vyhráli výběrové řízení, bylo úplně jiné. Nyní jsme ale na funkčním uspořádání Klementina s knihovnou ve shodě," řekl HN generální ředitel firmy David Krása.

Společnost, netrápí ani kritika, že si nemůže s rekonstrukcí historické památky poradit, když obvykle projektuje především dopravní stavby. Na ty má navíc tato firma, jejímž jediným akcionářem je nizozemská firma Sudop International B. V., v Praze monopol: už od devadesátých let vznikají právě v Metroprojektu veškeré projekty na stanice i trasy metra, aniž by firma tyto zakázky získávala ve výběrovém řízení.

Sešlo z Kaplického blobu. Přestavba musí stačit

Ambiciózní plány

Národní knihovně pro 21. století měla původně sloužit nová budova, na kterou knihovna vypsala v roce 2006 architektonickou soutěž. Zvítězil v ní Jan Kaplický s návrhem "Chobotnice".

Spory a pochybnosti

Z plánu postavit chobotnici v Praze na Letné ovšem nakonec sešlo. Kromě kritiky některých politiků, kterým se návrh nelíbil, se objevily pochybnosti o regulérnosti architektonické soutěže. Bývalý ředitel NK Vlastimil Ježek se navíc nemohl s pražskými politiky dohodnout na převodu pozemků. Projekt tak nakonec zastavil v roce 2008 tehdejší ministr kultury Václav Jehlička s tím, že se Národní knihovna má zaměřit na revitalizaci Klementina.

Rekonstrukce Klementina

Spory se ovšem vedly i o Klementinum a o to, zda budou prostory barokního komplexu Národní knihovně stačit. Nakonec by měla knihovna v roce 2016 fungovat v Klementinu, sloužit jí bude ale i přístavba depozitáře v areálu Národní knihovny v Hostivaři.


Rekonstrukce knihovny

Pražské Klemetinum se přestavuje podle návrhu Metroprojektu (dole), s nímž nesouhlasili architekti Emil Přikryl a Miroslav Masák.


Foto: HN - Zuzana Šmajlerová, vizualizace: metroprojekt