35 miliard bude na konci letošního roku chybět na důchodovém účtu ministerstva financí. Už nyní tam chybí 10 miliard. Na vině je hlavně nezaměstnanost.
40 tisíc lidí odejde v 2011 do důchodu, a jejich počet se bude každoročně zvyšovat. Právě jich se budou týkat nová pravidla, na kterých se musejí politici shodnout.
65 635 korun bral bývalý soudce Karel Sochor. Když šel do důchodu, dostal 13 346 korun. Ústavní soud na tomto základě řekl, že nastavení důchodů není spravedlivé.
Stát má potíže s penězi na důchody. Na důchodovém účtu ministerstva financí bude na konci roku chybět přibližně 35 miliard korun, už po prvním čtvrtletí chybí deset miliard. Údaje zveřejnilo samo ministerstvo financí.
Politici se budou muset navíc nyní shodnout, kolik budou vlastně Češi na důchody přispívat a kolik dostávat. Ústavní soud totiž předminuký týden zrušil takzvané redukční hranice, protože kvůli nim měli lidé s vyššími příjmy nespravedlivě nízké důchody. Čas na nové nastavení dal do 30. září 2011.
Hlavní expert ČSSD na oblast důchodů Jiří Havel nejprve přišel s jednoduchým nápadem, o němž informovaly HN. Pokud by ČSSD vyhrála volby, jedním z plánů by bylo přejmenovat pojištění na důchodovou daň. Do ní by už Ústavní soud nemohl tolik mluvit, byla by zcela v rukou politiků.
Jenže "kosmetické řešení" ČSSD zřejmě nemá šanci na úspěch. V neděli ho odmítl i bývalý premiér za ČSSD Vladimír Špidla. "Jsem zásadně proti této úvaze," řekl v Otázkách Václava Moravce. Systém důchodových daní by politikům zcela rozvázal ruce. "Mohlo by to mít i ústavní důsledky, byla by to revoluce. Ne jen změna několika slov," upozornil Špidla.
Podle Jiřího Havla byl plán jen jeho osobní invencí. "ČSSD o tom nikdy nehlasovala. Naše řešení budeme teprve sestavovat," řekl Jiří Havel.
Ústavnímu soudu vadí, že bohatší lidé do systému důchodového pojištění hodně přispívají, a když jdou do důchodu, dostanou zpět daleko menší poměr než ostatní. Třeba bývalý soudce Karel Sochor, který celou kauzu svou žalobou rozpoutal, měl v letech 1986 až 2005 průměrný měsíční příjem 68 635 korun. Stát mu ale vyměřil invalidní důchod jen ve výši 13 346 korun, což je necelých 19,5 procenta hrubé mzdy.
Co se týče důchodů, jasné je nyní jen jedno. Do 30. září 2011 se musejí změnit poměry toho, kolik bohatší lidé budou do systému přispívat a kolik budou z balíku dostávat. Křesťanští demokraté chtějí sáhnout i na stropy v pojištění. Ostře to odmítá ale například TOP 09. Daňové zatížení bohatých by podle ní zvýšilo nezaměstnanost.
Jak dál?
A na řadu bude muset přijít i celý penzijní systém. "To je ovšem práce na celé volební období," upozorňuje Havel. Sociální demokraté se s ostatními shodnou v tom, že by celý systém měl mít tři pilíře. Současný solidární průběžně financovaný by měl být zachován, k němu by měl přibýt druhý pilíř, který by více odrážel zásluhovost, tedy vyšší příjmy ve vypočítaných důchodech.
Třetí pilíř, který vlastně už nyní existuje, by bylo penzijní spoření s příspěvky zaměstnavatelů.
Nastavení systému bude ale muset znamenat shodu všech stran. "Tenhle systém se nedá měnit jako ponožky. Ať volby dopadnou jakkoliv, měla by do toho mluvit i největší opoziční strana," upozornil Havel.
Ústavní soud 16. dubna s platností od 30. září 2011 zrušil výpočet důchodů, které jsou méně výhodné pro lidi s vysokými příjmy. Nález kritizovali zejména levicoví politikové jako nesolidární vůči chudším. Zrušení redukcí vysokých důchodů by podle odhadu ministra financí Eduarda Janoty zatížilo státní rozpočet v desítkách až stovkách miliard korun.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pro sobotní Právo řekl, že nález nebude znamenat podstatné změny. Vytkl také státu, že peníze vybrané na důchody vyváděl ze systému jinam. "Místo toho, aby je uchoval v nějakém důchodovém fondu, prachsprostě je ukradl na jiné účely," řekl Rychetský.
