Karlův most

Karlův most je druhým nejstarším dochovaným kamenným mostem v České republice. Nahradil Juditin most, který strhlo jarní tání roku 1342. Stavbu zahájil císař Karel IV. roku 1357, dostavěn byl na počátku 15. století. Jeho délka je 520 metrů. Až do roku 1879 se jmenoval Kamenný.

Praha zatím nebude opravovat pilíře, mostní věže a plášť Karlova mostu. Na tuto závěrečnou etapu rekonstrukce národní kulturní památky se chce připravit a předejít tak problémům, které nastaly při opravě mostovky a zábradlí mostu, tvrdí Český rozhlas.

Původně vedení magistrátu naplánovalo rozsáhlou rekonstrukci Karlova mostu do tří na sebe navazujících etap. Tu první si vynutila velká voda roku 2002, která poničila dva pilíře mostu, trvala tři roky a po ní následovala druhá etapa: oprava mostovky a zábradlí.

„Izolace mostovky - to je to, po čem chodíme – znamenala, že se musela sundat současná dlažba, rozbít původní izolace, dát tam novou izolaci,“ vysvětlil rozhlasu ředitel památkového odboru pražského magistrátu Jan Kněžínek, podle kterého je druhá etapa v podstatě před koncem.

Vedení pražského magistrátu původně chtělo třetí etapu obnovy Karlova mostu zahájit co nejdřív, teď ji posunuje na neurčito. „Bylo to tak myšleno. Počítali jsme s tím, že by se dalo začít letos nebo v příštím roce. Teď vám to neumím říct přesně. Teď už není pořádně kam spěchat,“ říká Kněžínek.

Vítězná firma si u mostu zřídí huť

Magistrát nechá opláštění, mostních věží i pilířů oproti původním plánům opravit řádově do několika let. Vypíše výběrové řízení na kamenickou firmu, která si u mostu zařídí vlastní huť.

Oprava opláštění by měla trvat až 20 let a kamenická dílna by mohla pro Karlův most pracovat dlouhodobě. "Z památkového hlediska to není na závadu. Vůbec to není na škodu. Já si myslím, že jsme se všichni poučili z prvních dvou fází," tvrdí ředitel památkového odboru.Ředitel magistrátního odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Jan Kněžínek na Karlově mostě.

Magistrát chce vypsat nové výběrové řízení, takže most bude opravovat jiná firma, než která prováděla II. etapu. Tato část oprav památky ale vyvolala silné kontroverze.

Praha se už také odvolala proti pokutě, kterou za opravu dostala. Za znehodnocení památkové hodnoty mostu ji metropoli udělil na konci března ve výši 3,25 milionu korun Plzeňský kraj. Metropole závažná pochybení ale odmítá.

Již dříve radní pro oblast kultury Ondřej Pecha (ODS) uvedl, že odůvodnění Plzeňského kraje považuje za amatérská. Dodal, že pokud Praha s odvoláním u ministerstva kultury neuspěje, obrátí se na soud.

Oprava Karlova mostu trvá už přes dva roky a práce kritizovala památková inspekce ministerstva kultury. Podle ní bylo nahrazeno více kamenných bloků, než doporučil průzkum. Inspektorům se nelíbil ani způsob, jakým byly opracovávány kameny v zábradlí mostu. Pochybení při opravě Karlova mostu konstatoval i Národní památkový ústav.

Kvůli opravě mostu také podala Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví trestní oznámení na neznámého pachatele. Vadilo jim, že před zahájením oprav nebyl údajně zpracován stavebně-historický průzkum a že nebyli informováni archeologové.

Za viníka považovali hlavní město jako vlastníka mostu, magistrát jako orgán památkové péče a Národní památkový ústav. Policie poté obvinila šéfa pražských památkářů Jana Kněžínka. Obvinění ale Státní zastupitelství pro Prahu 1 na konci března zrušilo.