Paroubek a Nečas hájili ekonomické programy před byznysmeny

Předseda ČSSD Jiří Paroubek a volební lídr ODS Petr Nečas představili v dubnu byznysmenům Americké obchodní komory své ekonomické programy, jak řešit státní rozpočet či nezaměstnanost. Vím, že nás volí jen málo z vás," prohlásil Paroubek směrem k publiku, kterému například sdělil, že pokud vyhraje volby vznikne ústřední plánovací komise pro ekonomiku.

Šéf ČSSD počítá, že v letech 2010 až 2014 daňové příjmy státu stoupnou o 290 miliard korun. Na škrtech chce ve stejném období získat 116 miliard korun, což je 29 miliard ročně. Patnáct miliard má přinést eliminace korupčních praktik a aukční zadávání veřejných zakázek, cenová revize smluv a audity výdajů ministerstev mají uspořit deset miliard a konsolidace zdravotních pojišťoven čtyři miliardy ročně.

Paroubek plánuje několik opatření v daňové oblasti, kde chce získat 41 miliard ročně, celkově pak 164 miliard v letech 2011 až 2014. Progresivní zdanění příjmů fyzických osob má přinést pět miliard ročně, deset miliard zvýšení daně z příjmu právnických osob na 21 procent, vyšší dividenda z ČEZ dalších deset miliard, vyšší zdanění tvrdého alkoholu a tabáku šest miliard a omezení daňových úniků u prodeje benzinu a nafty deset miliard. Celkem tak prý Paroubek v příštím volebním období získá 570 miliard korun.

Lidsky nesnesitelný dotaz

Sociální demokraté podle Paroubka nehodlají snižovat objem státního dluhu, ale zadluženost státu ve vztahu k hrubému domácímu produktu. "Chce to jenom schopnou vládu," prohlásil předseda ČSSD. Na to, co bude sociální demokracie dělat, když v letech 2011 až 2014 česká ekonomika neporoste o dvě procenta ročně, se nikdo z publika nezeptal, čehož po Paroubkově odchodu jeden z přítomných manažerů nahlas zalitoval.

Na financování svých plánů chce Paroubek použít například 23 miliard korun z prodeje emisních povolenek, sáhnout chce také na peníze z účtů státních podniků. Na nich se prý teď "fláká" deset miliard korun.

Napětí v sále dosáhlo vrcholu, když se jeden z přítomných manažerů zeptal Paroubka, zda zkoumal saldo voličů ČSSD, jinými slovy: kolik peněz tito lidé do rozpočtu přinášejí, a kolik z něj berou. "Tento dotaz mě pobuřuje, je lidsky nesnesitelný," vysvětloval Paroubek, proč na něj neodpoví. A o chvilku později ze salonku odešel.

"Ochrana pracovních míst blokuje vytváření těch nových "

Nečas před podnikateli definoval ekonomický program ODS jako "primárně zaměřený na boj s veřejným zadlužením". Jeho cílem je prý dále zabránit zvyšování daní a mít důvěryhodnou představu o vývoji rozpočtu na další léta. Proto se podle Nečase strana zaměřila na čtyři oblasti. Podporu vytváření pracovních míst, boj proti zneužívání sociálních dávek, podporu podnikání a snižování veřejného dluhu.

Český trh práce podle Nečase není flexibilní. "Jsou tady velké náklady na propouštění a bohužel významná část české veřejnosti a odborů dosud nepochopila, že se nepohybujeme někde v 19. století nebo v polovině 20. století, ale že jsme ve 21. století a čím více zavádíme rigidní prvky ochrany pracovního místa, tak tím více blokujeme vytváření nových pracovních míst," prohlásil místopředseda ODS.

Proto chce Nečas přejít z modelu dvouměsíční výpovědní lhůta a tříměsíční odstupné k modelu jedna plus čtyři s tím, že u nově vytvářených pracovních míst, kam by přišel člověk z úřadu práce, případně absolvent, by stát na dva roky převzal garanci výplaty až 75 procent odstupného. Členové expertní skupiny ODS přitom prý spočítali, že až 95 procent takovýchto míst by bylo zachováno minimálně po dobu dvou let, takže dopad na rozpočet má být malý.

ODS dále sází na vytváření částečných pracovních úvazků. "Chceme uplatnit princip slevy na sociálním pojištění při vytváření částečných úvazků. V Česku je totiž jen pět procent částečných úvazků, zatímco v EU je to 17 procent. A není náhodou, že Nizozemsko, které je jednou ze zemí s nejnižší nezaměstnaností v Evropě, má ještě vyšší poměr částečných pracovních úvazků," tvrdí Nečas.

V této části také tvrdě kritizoval plány ČSSD. "Provedli jsme velmi podrobné propočty a zjistili jsme, že například zvýšením odvodů na sociální pojištění o jediný procentní bod, o čemž mluví sociální demokraté, by zaniklo padesát tisíc pracovních míst."

Stejně tak se volební lídr ODS postavil proti zvyšování daně z příjmu fyzických osob. "Zvýšení korporátní daně o dva procentní body považujeme za krok, který v počátcích hospodářského omezení je přesně ten způsob, jak zaškrtit podnikatelský sektor," řekl Nečas.

DS myslí vážně i vznik finanční ústavy. Vyrovnaný rozpočet chce mít ODS v roce 2017, už v roce 2012 chce stlačit schodek státního rozpočtu pod tři procenta HDP. Na rok 2011 plánuje uspořit o padesát miliard korun víc, než oznámila současná vláda v konvergenčním programu.