Některé z činů, které budou pro firmy trestné

- těžké ublížení na zdraví a ublížení na zdraví z nedbalosti
- ohrožování zdraví závadnými potravinami
- kuplířství, výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií
- provozování nepoctivých her a sázek, legalizace výnosů z trestné činnosti
- padělání a pozměňování peněz, výroba a držení padělatelského náčiní
- zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
- porušení autorského práva
- obecné ohrožení
- nedovolené ozbrojování, výroba a vývoj zakázaných bojových prostředků, nedovolená výroba a držení jaderného materiálu
- nedovolená výroba a jiné nakládání s drogami
- poškození a ohrožení životního prostředí, neoprávněné vypuštění znečišťujících látek, neoprávněné nakládání s odpady
- vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci a na úřední osoby
- přijetí úplatku, podplácení, nepřímé úplatkářství
- neoprávněné zaměstnávání cizinců
- hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob
- podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod

Podnikatel Václav Etlík způsobil skoro ekologickou havárii. V bývalé továrně na Pardubicku skladoval stovky tun nebezpečných chemikálií. A od soudu za to dostal čtyři a půl roku vězení. Kdyby platil nový zákon, který do konce května projedná Fischerova vláda, mohl by podnikatel čekat od soudu ještě víc: vysokou pokutu, zákaz činnosti a možná i úplné zrušení firmy.

Je to novinka, kterou přináší zákon o trestní odpovědnosti firem. Tedy zákon, podle nějž by firmy příště chodily před soud velmi podobně jako lidé. Česko je dnes jednou z mála evropských zemí, která takovou normu nemá - přestože ji vyžaduje i Evropská unie.

Jenže návrh ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové má hned dvě úskalí. Zaprvé není jisté, jestli se politici po volbách na jeho přijetí shodnou. "Mezi politiky necítím jednoznačnou podporu," uznává Kovářová. A pak: i zahraniční zkušenosti ukazují, že není jisté, jestli trestání firem před soudem je účinné.

Úplatek, a firma jde k soudu

Jiný příklad: Firma důmyslně vypere peníze přes síť spřízněných společností a účtů, ale detektivům se nepodaří dohledat konkrétního viníka. Nově by ale i přesto mohla jít firma před soud.

Návrh vyjmenovat konkrétní činy, pro které by bylo možné firmu obžalovat. Nejlehčím trestem je zveřejnění inzerátů o tom, že firma porušila zákon, a nejtěžším zrušení. Ale jsou i další: když dá zaměstnanec firmy úplatek, aby získal zakázku, může jeho společnost dostat dvacetiletý zákaz účastnit se takových tendrů. A pokud se firma zapojí do podvodu, z nějž jí plynou velké peníze, může také dostat ohromnou pokutu - třeba až stovky milionů.

Před soudem by pak firmu zastupoval advokát, pokud by byl mezi obžalovanými i někdo z manažerů nebo majitelů, konal by se proces dohromady.

Podnikatelé se obávají

Zákon o trestní odpovědnosti firem měli politici na stole už jednou. Před šesti lety ho ale shodila ve sněmovně ODS, která už ale v roce 2006 v rámci Topolánkovy vlády souhlasila, aby se zákon stal jedním z pilířů její protikorupční strategie. Ale vše zůstalo jen na papíře.

Politikům je sice jasné, že požadavek Evropské unie splnit musí, zároveň je tu ale silná byznysová lobby, která se zákonu obává. "Návrh by v žádném případě neměl upravovat jakýkoliv právní institut, který by mohl být zneužitý podnikateli v konkurenčním boji jako prostředek nekalé konkurence," uvedl Petr Kužel, prezident Hospodářské komory.Daniela Kovářová

Pokud zákon Fischerova vláda schválí, zabývat se jím bude až nová sněmovna. A není vyloučené, že ho výrazně změní. Jde sice o zdánlivě jen technickou, ale přesto podstatnou věc. Politici totiž zatím netuší, jestli nechají pravomoc trestat soudům, a nebo ji přenesou na vybrané úřady (jak počítala Topolánkova vláda). "Preferujeme tuhle možnost," říká za ODS stínový ministr Jiří Pospíšil. "O tom je možné diskutovat," připouští Jeroným Tejc z ČSSD.

Oba navíc jednohlasně kritizují ministryni Kovářovou za to, že sporný zákon dokončila těsně před volbami. "Je absurdní ten návrh předkládat právě teď," myslí si Tejc.

Váhavost schválit zákon přiživují i zkušenosti ze zahraničí. V Maďarsku zákon platí, ale ještě tam neměli jedinou potrestanou firmu. "Tohle je nový institut, který nelze hodnotit během měsíců, ale spíš let," tvrdí Marek Görges, náměstek Kovářové.


Tresty

Zveřejnění rozsudku

Soud bude moci firmě nařídit, aby si zaplatila inzeráty, že byla odsouzena za trestný čin. Rozsah i médium určí soud.

Zákaz přijímání dotací

Firma nebude smět jeden rok až dvacet let dostávat žádné peníze z veřejných zdrojů - to znamená dotace, subvence, půjčky ani veřejné podpory.

Zákaz účasti v tendrech

Až na dvacet let se firma, která se například dopustila úplatků při veřejné zakázce, napříště nebude moci účastnit žádných tendrů.

Zákaz činnosti

Soud bude moci rozhodnout, že firma, která spáchala trestný čin, nesmí v daném oboru podnikat. Zákaz může dát nejméně na rok, nejvíce na dvacet let.

Propadnutí věci

Návrh zákona říká, že soud smí nařídit propadnutí věci, která sloužila k trestnému činu nebo k němu byla určená. Jde například o počítače, zbraně i drogy.

Pokuta

Peněžitý trest může soud nařídit, pokud se firma snažila trestným činem získat velký prospěch. Nejmenší pokuta je 1000 korun, nejvyšší teoreticky až 730 milionů.

Propadnutí majetku

Buď soud nařídí zabavit celý majetek firmy, nebo jen část, aby mohla společnost dál fungovat. Jde o trest za obzvlášť závažný zločin, který firmě přinesl velký zisk.

Zrušení společnosti

"Trest smrti" pro firmy, které byly založené kvůli páchání zločinů. Následuje likvidace a uspokojení věřitelů z majetku firmy. Pokud tedy nejde o majetek získaný trestnými činy.