Průzkumy brát s rezervou

Průzkumy veřejného mínění letos stejně jako při předchozích volbách výrazně ovlivňují obraz stran v médiích, a tím i vnímání jejich šancí u voličů. Zkušenosti z minulých voleb přitom ukazují, že přesnost prognóz je nutné brát s rezervou. Lišit se totiž mohou až o několik procent u jednotlivých stran.

Experti upozorňují na to, že přesná čísla v průzkumech nelze přeceňovat. Prognózy podle nich sice jsou dobrým snímkem nálad ve společnosti, ale v situaci, kdy řada voličů váhá a na scéně je několik nových stran bez pevného voličstva, je těžké odhadnout, jak lidé nakonec hlasy rozdělí. Pro rozhodování voličů je přitom důležitý obraz stran v médiích. Po sněmovních volbách v roce 2006 Češi v průzkumu CVVM uvedli, že jejich rozhodování nejvíce ovlivnila média.

Politolog Tomáš Lebeda chybu vidí v tom, že se konkrétní čísla z průzkumů až příliš absolutizují. "Víme přitom, že ty výzkumy mají podle velikosti vzorku a způsobu sběru dat svou statistickou nebo výběrovou chybu. Rozhodovat se podle toho, jestli má ta strana pod pět nebo nad pět procent, kde je to zrovna nejcitlivější, je samozřejmě absurdní," řekl. Jen statistická chyba, kterou průzkumy obvykle uvádějí je kolem 1,5 procenta u menších stran a 2,5 procenta u větších stran. VÍCE.

Volby do Poslanecké sněmovny by podle volebního modelu agentury Factum Invenio z konce dubna vyhráli sociální demokraté s 27,5 procenty hlasů. ODS by volilo 21,7 procenta lidí. Ve sněmovně by zasedli i zástupci KSČM, TOP 09, Věcí veřejných a KDU-ČSL.

Sociální demokraté by podle Factum Invenio sice byli vítězi voleb, jejich podpora ale podle agentury poklesla a k sestavení menšinové vlády by jim nadále nestačila podpora KSČM. Průzkum naznačuje patovou situaci, protože většinu ve sněmovně by neměla ani pravicová koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Věci veřejné posilují

KSČM by podle modelu skončila třetí s 13,9 procenta hlasů. Těsně za komunisty by se umístily TOP 09 s 11,1 procenty a téměř stejného zisku by dosáhly Věci Veřejné s 11 procenty. Lidovci by těsně překonali hranici nutnou pro vstup do parlamentu s 5,2 procenty.

Podle prognózy posílila Strana práv občanů - zemanovci. Se ziskem 3,2 procent hlasů by se ale podle agentury do sněmovny nedostala. Za branami parlamentu by zůstali i zelení s 2,9 procenta.

Z výzkumu vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se zúčastnilo 64,6 % oprávněných voličů. Předpokládaná volební účast by tedy byla podobná skutečné účasti ve volbách do Sněmovny v červnu 2006 (64,5 % oprávněných voličů).


Po zohlednění d´Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty ve volebních krajích by ČSSD pravděpodobně získala 66 mandátů, ODS 51 mandátů, KSČM 30 mandátů, TOP 09 společně se Starosty 22 mandátů, Věci veřejné 23 mandátů a KDU-ČSL kandidující společně s EDS 8 mandátů.

ČSSD by sice měla pro sestavování vlády širokou paletu možností, kromě případu velké koalice by ovšem vždy potřebovala podporu dvou dalších parlamentních stran (alespoň tichou). Nemohla by vládnout jen spolu s KDU-ČSL a Věcmi veřejnými, neboť toto uskupení by disponovalo pouze 97 mandáty. Pro sestavení vlády bez ODS a bez podpory KSČM by proto ČSSD mohla sestavit většinovou vládu jedině za účasti všech tří „menších“ parlamentních stran – TOP 09, Věcí veřejných i KDU-ČSL.

Výpočet mandátů je ale podle Factum Invenio zatížen výběrovou chybou, která může způsobit odchylku až dvou poslaneckých křesel. Koalici ČSSD, KDU-ČSL a Věcí veřejných přitom chybí k většině jen tři křesla a pravicovému uskupení čtyři mandáty. Jen čtyři poslanci by také chyběli k většině spojenectví ČSSD a KSČM.

Dotazování společnosti proběhlo ve dnech 23.4. - 28.4.2010 na reprezentativním vzorku 1 014 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem.

Předchozí volební model z 9. dubna přisoudil ČSSD 29,5 procenta předpokládaných platných hlasů. Druhá ODS by získala 22,3 procenta. TOP 09 a Starostové obdrželi 11,6 procenta, Věci veřejné a SNK-ED 8,9 procenta a KDU-ČSL a SED 5,5 procenta hlasů. Ostatní strany nezískaly podle průzkumu ani tři procenta hlasů.