V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků volič vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek té politické strany či politického hnutí, pro niž se rozhodl hlasovat.
Tím volič dává hlas ve prospěch vybrané politické strany nebo politického hnutí. Zároveň může volič na hlasovacím lístku vybrané politické strany nebo politického hnutí zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost.
Většina lidí zvažuje, že příští týden při volbách do sněmovny využije svého práva dát preferenční hlasy určitým kandidátům, a tak zlepšit složení dolní komory. Zjistil to květnový průzkum společnosti Factum Invenio.
O využití práva preferenčních hlasů uvažuje podle průzkumu šest z deseti občanů. Mezi lidmi rozhodnutými volit je to dokonce 75 procent. Lidé mohou preferenční hlasy udělit zakroužkováním kandidáta na volebním lístku.
Podle odhadu Factum Invenio nakonec využije práva preferenčního hlasování přibližně třetina zúčastněných voličů - ne všichni, kdo o tom uvažují, to totiž nakonec udělají. Při posledních volbách před čtyřmi roky využila preferenční hlasy přibližně pětina voličů.
Změny pořadí kandidátů lze letos očekávat zejména na kandidátkách ODS a TOP 09. Kromě voličů těchto stran se chystají kroužkovat kandidáty i příznivci KSČM a lidé s vyšším vzděláním i příjmy, uvádí Factum Invenio.
Lidé věří, že preferenčním hlasováním zlepší složení sněmovny
Téměř tři pětiny populace (58 procent lidí) si podle Factum Invenio myslí, že přidělením preferenčního hlasu může zlepšit složení sněmovny. Opačný názor má čtvrtina osob. Čím vyšší je ochota jít volit, tím vyšší je přesvědčení, že kroužkováním se zvýší kvalita dolní komory.
Průzkum se konal ve dnech 7. až 12. května 2010. Bylo při něm dotázáno 1004 občanů starších 18 let.
K udělování preferenčních hlasů vyzvaly voliče i některé občanské iniciativy. Výměnu současných parlamentních politiků za nové a neokoukané tváře se snaží prosadit například občanská iniciativa Defenestrace 2010, která k udělování preferenčních hlasů vybízí pod heslem "Kroužkujte ty dole". Každý volič je může udělit až čtyřem politikům na kandidátní listině volené strany.
Konkurent Factum Invenio Centrum pro výzkum veřejného mínění zase zveřejnil průzkum, který se týká důvěryhodnosti politiků mezi lidmi. Nejdůvěryhodnějším stranickým politikem je podle něho předseda Věcí veřejných Radek John, věří mu 48 procent občanů.
O oblibě předsedy Věcí veřejných vypovídá i průzkum popularity politiků od agentury STEM, která ho zveřejnila v polovině dubna. Bývalého novináře Johna podle něj příznivě hodnotilo 61 procent lidí.
O čtyři procenta lidí méně vyjádřilo důvěru předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi. Na dalších místech se pak umístili šéf Strany práv občanů - zemanovců Miloš Zeman a místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka s 37, respektive s 34 procenty důvěry.
ON-LINE: Nejhorší je volby ignorovat. Chceme vyměnit politiky za nové - čtěte ZDEPředsedovi sociální demokracie Jiřímu Paroubkovi a lídru ODS Petru Nečasovi věří 27 procent dotázaných. Stejný počet lidí vyslovit důvěru i místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. V porovnání s předchozím průzkumem se důvěra významněji zvýšila u Nečase, a to o čtyři procentní body.
Pro zhruba čtvrtinu Čechů jsou důvěryhodní i předseda zelených Ondřej Liška a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Ostatním představitelům politických stran důvěřuje kolem pětiny občanů a méně.
CVVM provedlo průzkum ve dnech 3. až 5. května a zúčastnilo se ho 1061 lidí starších 15 let. Seznam, který analytici lidem předložili, tentokrát obsahoval vedle jmen čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně i předsedy dvou mimoparlamentních stran, a to právě Věcí veřejných a Strany práv občanů.
