Jak by vypadala sněmovna podle průzkumu FI

ČSSD: 62 poslanců

ODS: 55 poslanců

KSČM: 28 poslanců

Věci veřejné: 26 poslanců

TOP 09: 21 poslanců

KDU-ČSL: 8 poslanců

Levice vyhraje volby, ale nebude mít dostatek poslanců pro sestavení většinové vlády. Takový je stručný závěr průzkumu agentury Factum Invenio (FI), který se uskutečnil na začátku května, tedy necelé tři týdny před otevřením volebních místností.

Společnost výsledky publikovala v pondělí, jedná se pravděpodobně o poslední předvolební průzkum, jelikož od úterka je zveřejňování volebních prognóz ze zákona zakázáno, aby nedocházelo k ovlivňování demokratické soutěže politických stran.

Volby by podle dotazování vyhrála ČSSD se ziskem 26,3 procent hlasů před druhou ODS, která získala podporu 22,9 procent respondentů. Ve srovnání s předchozími měsíci si sociální demokraté nepatrně pohoršili, naopak ti občanští asi o jeden procentní bod polepšili. Na třetím místě skončili tradičně komunisté (13,1 procent).

Podle Factum Invenio roste podpora nové straně Věci veřejné (12,6 procent) a poprvé se ukazuje, že by mohly získat více hlasů než TOP 09 (10,9 procent). Do sněmovny by se zřejmě dostali ještě lidovci, hlas pro KDU-ČSL deklarovalo 5,5 procent dotázaných. Z ostatních stran průzkum zmiňuje Stranu práv svobodných občanů Zemanovce a Stranu zelených, jejichž podpora se ale pohybuje kolem 2,5 procent.

ODS+VV+TOP 09 = 102 poslanců

V hypotetickém přepočtu hlasů na poslanecké mandáty se rýsuje pouze omezený počet možných povolebních vládních koalicí. Mohla by vzniknout pravicová vláda: ODS, Věci veřejné a TOP 09 by získaly dohromady 102 zástupců. Otázkou je, zda by takový kabinet mohl vzniknout, protože malé strany si již před volbami kladou striktní podmínky. "Nepodpoříme vládu, ve které budou političtí dinosauři. Což je pan Paroubek, pan Langer, pan Kalousek," řekl v rozhovoru pro HN lídr Věcí veřejných Radek John.

Pro ČSSD jako vítěze voleb bude hledání 101 hlasu velmi komplikované. S komunisty by měli dohromady "jen" 90 poslanců, nepomohlo by jim ani 8 lidovců. Malé strany ale deklarují, že do vlády opřené o tichou podporu KSČM nepůjdou. Stabilní většinu v dolní komoře Parlamentu by měla také velká koalice ODS a ČSSD (117 hlasů), její ustavení ale předsedové obou nejsilnějších stran považují za krajní řešení.

Všechny propočty jsou zatíženy statistickou odchylkou dvou mandátů, teoreticky se tedy může opakovat pat jako po posledních volbách.

Podle ředitele agentury Factum Invenio Jana Herzmanna by preference politických stran mohla několik dní před volbami ovlivnit nějaká zásadní událost týkající se například volebních lídrů. "Anebo počasí. Čeká se hezký víkend, to by mohlo snížit účast ve městech, a tím by získala levice," uvedl Herzmann pro pondělní vydání deníku MF Dnes. 

FI nezvěřejňuje preference jednotlivých stran, ale tzv. volební model, tedy rozložení hlasů mezi rozhodnutými voliči nebo výsledky hlasování v minulých volbách. Agentura podotýká, že necelých 16 procent lidí stále není rozhodnuto, komu dá svůj hlas.

K volbám by podle půzkumu přišlo 66,8 procent z celkových 1 004 dotázaných občanů ČR, volební účast by tak byla o několik procentních bodů vyšší než při posledních sněmovních volbách v roce 2006.