Jiří Paroubek rozdělil Čechy na dvě poloviny. Jedni se těší, že od něho dostanou v listopadu dva a půl tisíce korun třináctého důchodu. Druhým nahání hrůzu, že nebude šetřit a přivede zemi až k "řeckému" krachu.
Za několik hodin Jiří Paroubek nejspíš vyhraje volby, pak budou následovat velké zmatky, jak už to v Česku po volbách chodí, a potom se možná předseda sociálních demokratů stane premiérem. Čtyři roky by pak vládl celému Česku. Jak by jeho vládnutí vypadalo? Má mít Česko z Paroubka strach?
Trocha chleba a hry
Je dobré podívat se za východní hranice. Už čtyři roky tam vládne Paroubkův velký přítel a vzor Robert Fico. Ten zachoval navzdory svým slibům velkou část pravicových reforem, aby udržel slovenskou ekonomiku na dosavadní úrovni. Žádný raketový růst důchodů, který Fico sliboval, se nekonal.
Místo toho si slovenský předobraz Paroubkův udržuje popularitu drobnými dárky pro různé skupiny voličů. Třeba nicneřešící, ale milou tisícikorunou penzistům před Vánoci. A stačí mu to. Ještě jednu podobnost lze předvídat. Fico dost omezil svobodu médií. A ta Paroubek nemá rád, příliš často ho kritizují.
Úplně stejné jako na Slovensku by to s Paroubkem premiérem nebylo, avšak podobné ano. Ekonomičtí experti ČSSD už například připouštějí, že řadu reformních zákonů vlád Mirka Topolánka a Jana Fischera zachovají. Například nesníží horní sazbu DPH. Jinak nebude v totálně předluženém rozpočtu dost peněz.
Paroubek si bere příklad z Fica. Většinu pravicových reforem nezruší - čtěte ZDE
Paroubek a Nečas hájili ekonomické programy před byznysmeny - čtěte ZDE
Paroubek: Navýšení počtu vojáků v Afghánistánu nepřipadá v úvahu - čtěte ZDE
Pokud se Paroubkovi podaří získat post premiéra, je jisté, že stáhne české vojáky z Afghánistánu. USA sice naopak žádají spojence o posílení této mise, ale ČSSD je dlouhodobě proti. Před dvěma týdny vysvětloval Jiří Paroubek členům Americké obchodní komory v pražském Hiltonu proč. Podle průzkumů si to přeje osmdesát až devadesát procent voličů.
Právě průzkumy jsou tím, co bude formovat politiku možné Paroubkovy vlády. Lídr sociálních demokratů je tím známý. Říká této své metodě "kombinace využití vědeckých metod s intuicí". Průzkumy zařídily, že ČSSD odmítala americký radar na českém území. Ani s nějakou novou žádostí o účast na protiraketovém štítu Barack Obama u Čechů neuspěje, pokud se Paroubek stane premiérem.
Podobné by to bylo třeba se zaměstnáváním kvalifikovaných cizinců v Česku, o což se před lety snažil sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla. Podle průzkumů Češi o cizince moc nestojí, takže ČSSD před rokem a půl obdobný návrh vlády odmítla a poslanec David Rath dokonce varoval před tím, že cizinci do Česka zavlečou "nejrůznější epidemie".
A díky tomu, že mají české průzkumy velmi rády fotbal, bude mít Česko za vlády Jiřího Paroubka nejspíš i svůj, možná zcela zbytečný, národní fotbalový stadion za mnoho miliard korun.
Klidně i s komunisty
Průzkumy mají rádi všichni politici, ale Jiří Paroubek je v tomto ohledu neskutečně důsledný. Jedním ze základních rysů politiky předsedy ČSSD je, že se snaží své návrhy prosazovat za každou cenu. I kdyby to mělo způsobit velké škody.
Loni na jaře položil vládu Mirka Topolánka, aniž by měl náhradu. Nebral ohled na to, že poškodil předsednictví Česka Evropské unii. Prostě měl jen s komunisty a přeběhlíky více hlasů a využil toho. Pro Paroubka je nepodstatné, co si o něm myslí ti, kteří ho nevolí. Nemá problém zvýšit daně lidem s vysokými příjmy nebo firmám.
Paroubek nezná stud, je sebejistý, ve sněmovně a v televizních debatách dokáže své protivníky "překřičet". Mnohokrát ukázal, že se nenechá ničím zviklat. Záleží jenom na tom, co si sám myslí - a to je třeba prosadit za každou cenu. Žádný jiný politik v Česku tak sebestřednou a buldočí povahu nemá.
Že ho nestranický ministr financí Eduard Janota na podzim přímo ve sněmovně prosí, ať neboří jeho krizový úsporný rozpočet? Ne, Jiří Paroubek jej prostě nepodpoří.
Předvolební sliby ČSSD mohou znamenat další dluhy - čtěte ZDE
Naše sliby nejsou rozmařilé, tvrdí šéf ČSSD. Ví, odkud potečou miliardy - čtěte ZDE
Paroubka se dnes bojí hlavně lídři malých stran, kteří by s ním teoreticky mohli sedět v jedné koalici. Předsedové TOP 09 Karel Schwarzenberg nebo Věcí veřejných Radek John proto už dnes říkají: S ČSSD klidně, ale nesměl by ji vést Paroubek. Za příklad Paroubkovy "nespolehlivosti" politici dávají třeba to, že na podzim zrušil na poslední chvíli předčasné volby.
Těmi, kdo se Paroubka nebojí, jsou komunisté. Dostali by řadu pěkných funkcí za to, že udrží při životě jeho vládu. Paroubek sice není šťastný z toho, že by spolupracoval právě s KSČM, ale nedělalo by mu to zase tak velký problém. Už na konci své vlády v roce 2006 s nimi prohlasoval, co potřeboval. Bez ohledu na protesty svých koaličních partnerů.
Paroubek je vynikající technolog moci. Ale často nezná tu správnou míru. Zásah na CzechTeku, potopení vlády během předsednictví, blokování úsporných opatření... Právě neschopnost poznat správnou míru je největším handicapem Jiřího Paroubka.
