10 let na útěku

Mladić velel bosenskosrbské armádě za války v letech 1992-1995. Po skončení bojů žil několik let pod ochranou někdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiće ve svém bělehradském sídle. Po pádu Miloševićova režimu v roce 2000 zmizel. Podle některých zpráv se skrývá s pomocí nacionalistických přátel v Srbsku, kde je mnohými považován za válečného hrdinu.


Rodina bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiće, hledaného kvůli válečným zločinům spáchaným v Bosně a Hercegovině v devadesátých letech, chce požádat úřady, aby ho prohlásily oficiálně za mrtvého. Píší o tom v úterý srbské, chorvatské a bosensko-hercegovské deníky. 

Rodinný právník podá žádost srbským soudům ještě tento měsíc mimo jiné s odůvodněním, že ho již roky nikdo neviděl. Vysvětlil, že taková procedura, kdy lze prohlásit osobu za mrtvou, vychází z iniciativy někoho, kdo má nějaké právní zájmy a v tomto případě je to Mladićeva rodina, která ho chce nechat prohlásit za mrtvého nejen kvůli tomu, aby mohla vdova pobírat poměrně vysokou penzi a mohla volně nakládat s jeho majetkem, ale aby se také vyhnula dalšímu pronásledování úřady. Policie již několikrát prohledala bělehradský dům patřící Mladićově rodině, kde žije kromě vdovy i jeho syn se dvěma dětmi, a zabavila tam řadu dokumentů.

Právník uvedl, že podle zákonů může být osoba prohlášena za mrtvou, pokud je starší než 70 let a nejsou o ní informace více než pět let. Mladićovi bude 70 let až v březnu 2012.

"V takovém případě není zapotřebí nic dokazovat, procedura je velmi jednoduchá. Ale protože Mladićovi je 68 let, je třeba dokázat, že existují okolnosti, které poukazují na to, že generál je mrtev. Neboli, právně řečeno "že zmizel za takových okolností, podle kterých je pravděpodobné, že již není naživu."

Vědí, že je naživu

Srbský vládní představitel Rasim Ljajić uvedl, že takový krok ze strany Mladićovy rodiny je "vysmívání státu" a že pátrání po jednom z nejhledanějších uprchlíků v Evropě by tím neskončilo.

"To jsem v životě neviděl. Vždyť, tisíce lidí zmizelo ve válkách, ale nikdo ze členů jejich rodiny nežádal u soudu, aby byli prohlášeni za mrtvé, i když uběhlo mnohem více let od jejich zmizení a je mnohem větší pravděpodobnost, že nejsou naživu. Rodina toto požaduje právě proto, že vědí, že je naživu. Nebudeme vůbec věnovat pozornost takovému rouhání srbským institucím a budeme v pátrání pokračovat stejně intenzivně," vzkázal Ljajić.

Srbští činitelé tvrdí, že i kdyby byl Mladić oficiálně prohlášen za mrtvého, neovlivnilo by to pátrání po něm.

"Dovedeme si představit, že soud po dlouhém jednání vyhoví požadavku rodiny a ta si bude moci urovnat majetkové poměry a dědictví. Ale pro naši spolupráci s tribunálem to neznamená nic, protože buď dokážeme fyzicky, že je mrtvý, anebo, pokud je naživu, ho najdeme a zadržíme," řekl ředitel vládního úřadu pro spolupráci s haagským tribunálem Dušan Ignjatović.

"Prohlásit osobu za mrtvou ještě neznamená, že umřela. Je ve velkém zájmu Srbska, aby se otázka Ratko Mladić vyřešila. K tomu dojde buď nepopiratelným důkazem, že je mrtvý, nebo zjištěním kde se nachází a jeho chycením, ať už tady, nebo kdekoliv. Nedojde k tomu ale prohlášením zmizelého za mrtvého," dodal.

Před 15 lety byl Mladić v souvislosti s masakrem téměř osmi tisíc muslimů ve Srebrenici a s tříapůlletým obléháním Sarajeva obviněn z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a z genocidy.

Zadržení Mladiće a dalšího uprchlíka - někdejšího předáka chorvatských Srbů Gorana Hadžiće - je základní podmínkou pro vstup Srbska do Evropské unie. Žádost o členství si Bělehrad podal loni.