V české politice nejde nikdy nic jednoduše, na stole je tedy hned několik variant toho, jak bude vypadat příští vláda. A všechny jsou tradičně komplikované. Roli bude hrát celá řada faktorů: rozdíl mezi vítěznou ČSSD a druhou ODS; počet křesel pro nové malé strany; a také ochota dělat kompromisy.
Letošní volby přitom rozhodnou o celé řadě velmi důležitých věcí. Například o tom, jak se Česko vypořádá s ekonomickou a rozpočtovou krizí. HN proto přinášejí odpovědi na deset nejzákladnějších a nejdůležitějších otázek letošních voleb.
1. Kdo bude příští premiér? - čtěte ZDE
2. Jak se po volbách změní Česko? - čtěte ZDE
3. Hrozí návrat komunistů k moci? - čtěte ZDE
4. Bude Česku vládnout velká koalice? - čtěte ZDE
5. Hrozí znovu volební pat a zablokování země? - čtěte ZDE
6. Změní se po volbách styl české politiky? - čtěte ZDE
7. Zvýší se daně? - čtěte ZDE
8. Kdo bude příštím prezidentem? - čtěte ZDE
9. Smetou volby Paroubka, nebo Nečase? - čtěte ZDE
10. Skončí ve sněmovně po dvaceti letech lidovci? - čtěte ZDE
1. Kdo bude příští premiér?
Mohl by to být lídr ČSSD Jiří Paroubek. Dlouhé měsíce kraluje všem průzkumům veřejného mínění a volby s největší pravděpodobností vyhraje. Dokonce možná s výrazným náskokem před druhou ODS.
Jenže v tuto chvíli řada věcí nasvědčuje tomu, že se příštím premiérem nestane. Jiří Paroubek má na cestě do Strakovy akademie až příliš mnoho překážek. Nemá šanci získat tolik hlasů, aby měl ve sněmovně většinu křesel. Jednobarevná většinová vláda ČSSD nepřipadá v úvahu.
Zároveň Jiří Paroubek zatím nemá s kým sestavit koalici. A to přesto, že o ní sám mluví jako o nejlepším řešení. TOP 09, bez níž se žádná koalice podle volební matematiky nejspíš neobejde, řekla tento týden naprosto jasně, že s ČSSD spolupracovat nebude. Další malé straně, Věcem veřejným, nevadí sice přímo ČSSD, zatím poměrně razantně odmítá Jiřího Paroubka. Ani lidovci, a ti by byli pro Paroubka stejně málo, se s Paroubkem do koalice nehrnou. Raději by se stejně jako TOP 09 spojili s ODS.
Lídr ČSSD Jiří Paroubek má ještě možnost menšinové vlády. Jiří Paroubek by musel říkat, že by měla podporu napříč sněmovnou. Ale je naprosto zřejmé, že by šlo pouze, nebo hlavně o komunisty. A tady by Jiří Paroubek pravděpodobně narazil. Z dřívějších i posledních výroků prezidenta Václava Klause lze vyčíst, že by hlava státu takovou vládu odmítla.
"Faktor Paroubek" odhání od ČSSD koaliční partnery - čtěte ZDE
Volební propočet HN: Paroubek vyhraje, s koalicí ale bude mít problém - čtěte ZDE
Odhad HN: Po volbách nejspíš vznikne pravicová koalice - čtěte ZDE
Klaus dal už v roce 2004 podmínku tehdejšímu premiérovi Stanislavu Grossovi, že od něj chce podpisy 101 nekomunistických poslanců a Gross mu vyhověl. Před minulými volbami řekl Klaus v rozhovoru pro HN, že by menšinovou vládu s podporou KSČM odmítl. V posledních vyjádřeních prezident řekl, že od něj nelze čekat nějakou změnu v chování. Podle informací HN navíc v těchto dnech dostávají strany z Hradu neoficiální signály, že je prezident skutečně připraven komunistickou podporu menšinové vládě ČSSD odmítnout.
Jiří Paroubek nicméně dostane první pokus sestavit vládu. I v tom chce být prezident konzistentní. Pokud tedy bude, jak lze očekávat, neúspěšný, druhý pokus čeká na lídra ODS Petra Nečase. A tady už si lze vznik koaliční vlády představit mnohem lépe. Podle propočtu HN z asi nejpodrobnějších průzkumů STEM a SC&C po jednotlivých krajích by koalice ODS, TOP 09, Věcí veřejných a lidovců mohla získat až 108 sněmovních křesel. Tedy většinu. A navíc, ODS a malé strany by se mnohem snáz dohodly na společném programu.
2. Jak se po volbách změní Česko?
Příští vládu čeká hned několik velmi neodkladných a možná i velmi bolestivých úkolů. Zmírnit dopady ekonomické krize, začít likvidovat obrovský rozpočtový dluh, snížit rekordní nezaměstnanost, vypořádat se s ohromnou mírou korupce.
Právě u korupce lze možná poprvé očekávat změny k lepšímu. ČSSD, ODS i malé strany, které mohou sedět ve vládě, slibují, a tentokrát poměrně konkrétně, veřejný průběh státních zakázek, internetové aukce na nákup materiálu a zboží pro stát, silnější pravomoci pro policii a soudy.
Téměř všechny strany také slibují, že zavedou přímou volbu prezidenta. Shodují se také na tom, že zjednoduší podmínky pro podnikání, odstraní zbytečnou byrokracii. V obou těchto případech by ale byly větší změny spíše překvapením.
Velké změny lze ale čekat v ekonomice a byznysu. Jenže tady bude nejvíc záležet na tom, jestli povládne pravice, nebo levice. ODS a TOP 09 slibují velké úspory a reformy. ČSSD a KSČM nemají z možného státního bankrotu strach. Levice také slibuje, že zruší poplatky za lékařskou péči.
Pokud bude Česku vládnout pravicová koalice, lze očekávat zahájení nutné důchodové a zdravotnické reformy. Levice má v tomto směru spíše udržovací plány.
3. Hrozí návrat komunistů k moci?
V letošních volbách to hrozí asi nejvíc v historii. K moci je mohou vytáhnout sociální demokraté. A to v případě, že by se jim podařilo získat pověření prezidenta Václava Klause pro sestavení své menšinové vlády. Ta se může ve sněmovně opírat právě jen o hlasy poslanců KSČM. A ti by i za neformální podporu chtěli významné funkce.
Sami mluví o postech v mediálních radách nebo třeba v Nejvyšším kontrolním úřadu. Nelze ale vyloučit, že by výměnou za hlasy ve sněmovně získali i třeba posty některých náměstků na ministerstvech. Neoficiálně o tomto svém přání mluví někteří poslanci KSČM už několik let.
ČSSD by si KSČM zatím netroufla vzít přímo do vlády. Současní komunisté se za dvacet let stále nedokázali odpoutat od svých předlistopadových kolegů a sociální demokraté vědí, že by je otevřená spolupráce s nimi na dlouho velmi poškodila.
4. Bude Česku vládnout velká koalice?
Je to velmi málo pravděpodobné, ale zcela vyloučit to nelze. ODS a ČSSD jsou natolik znesvářené, že se jejich současné vedení na velké koalici nedohodne. V případě volebního patu a zablokované politiky podobně jako před čtyřmi lety ale může dojít až k tomu, že politici sáhnou ke krajnímu řešení, ODS a ČSSD vymění své lídry, obě strany dohodnou kompromisní program a vládu sestaví. Velká koalice by ale byla jen udržovací vládou, která by nemohla provádět nutné reformy.
5. Hrozí znovu volební pat a zablokování země?
Nelze to vyloučit. Podobně jako před čtyřmi lety jsou síly na pravici a levici vyrovnané. Pravděpodobnost, že bude rozložení sil opět rovných sto na sto, není sice velká, ale i bez rovnosti hlasů může být nakonec velmi obtížné sestavit nějakou funkční vládu.
Problém je, že pravděpodobný vítěz voleb nemá jasného koaličního partnera a ODS, druhá v pořadí, nemá jistotu, že dá dohromady s malými stranami většinu ve sněmovně, a bude navíc závislá na tom, jestli se podaří prezidentovi zablokovat menšinovou vládu ČSSD opřenou o komunisty.
Nečas: Velké koalici nejsme blíže ani o setinu milimetru - čtěte ZDE
ODS v případné vládě sází na malé strany. Kabinet by pak byl středopravicový - čtěte ZDE
A ani sestavení případné pravicové koalice se neobejde bez komplikací. Například Věci veřejné si jako podmínku kladou odchod místopředsedy ODS Ivana Langera, což se občanským demokratům jistě nebude chtít splnit.
Velké zmatky, zdržování a obstrukce se dají také čekat od Jiřího Paroubka, když ani jako vítěz voleb nezíská vládu. Předseda ČSSD je znám svou zarputilostí a vytrvalostí a nebude se chtít svého prvenství vzdát.
6. Změní se po volbách styl české politiky?
Nelze to příliš očekávat. Letos se sice sněmovna může až z poloviny obměnit, především velké strany, které budou nejvíc určovat styl politiky, zůstávají v přibližně stejném složení.
7. Zvýší se daně?
Největší pravicové strany ODS a TOP 09 totiž nejen slibují, že i přes obrovský schodek rozpočtu nebudou zvyšovat daně. Ani DPH, daň z nemovitosti nebo třeba spotřební daně z piva, tvrdého alkoholu nebo cigaret. Levice chce více zdanit majetnější Čechy. ČSSD a komunisté jim plánují zvýšit nejen daně, ale i zdravotní a sociální pojištění.
ČSSD chce zvýšit daně z příjmů nad 100 tisíc měsíčně z dnešních 23 na 38 procent z hrubé mzdy a k tomu ještě zvýšit stropy na placení pojištění ze šesti na sedmi- až osminásobek průměrného platu. Komunisté slibují, že zvýší daně všem lidem, kteří mají plat vyšší než 22 tisíc hrubého měsíčně. A lidé s příjmem nad 83,5 tisíce by podle komunistů měli ze všeho, co vydělají nad tuhle částku, dokonce platit 40 procent. Mírně zvyšovat daně chtějí lidovci, zelení a Věci veřejné.
8. Kdo bude příštím prezidentem?
Volby ještě úplně nerozhodnou o tom, kdo se za tři roky stane příštím prezidentem. Určí ale, čí kandidát bude mít největší šance. Žádná ze stran totiž zatím jasně neřekla, koho by si za prezidenta přála.
V ODS si o nejvyšší ústavní funkci řekl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Jeho strana ho zatím otevřeně nepodpořila. V ČSSD se dlouho objevuje jméno současného předsedy Jiřího Paroubka. Nejde zdaleka o nominaci, Paroubek sám odmítá otevřeně říci, jestli by kandidoval. Zatím to pouze nevyloučil.
Neúprosné počty: favorit na příštího prezidenta je Paroubek - čtěte ZDE
Nečas bojuje o pozici šéfa strany, těsná prohra ve volbách se nepočítá - čtěte ZDE
Šéf ČSSD nemá ve straně na výběr. Buď bude premiérem, nebo by měl odejít - čtěte ZDE
Paroubek by měl velkou šanci v případě, že by měl v době volby hlavy státu menšinovou vládu své strany s podporou komunistů. Jisté šance by měl, i kdyby vládl v koalici s malými stranami. Ale například u TOP 09 nebo u lidovců lze čekat, že přijdou s vlastními kandidáty.
Kandidát ODS by na tom byl v případě koalice s malými stranami stejně. Přemysl Sobotka je obecně uznávanou osobností, ale je příliš svázán s ODS. Obě zmiňované malé strany by preferovaly buď svého kandidáta, například Karla Schwarzenberga, nebo nestranickou kompromisní osobnost.
9. Smetou volby Paroubka, nebo Nečase?
Oběma současným lídrům ODS a ČSSD velmi silně hrozí, že když volby prohrají, dříve nebo později přijdou o své stranické posty. Podle informací HN se v Lidovém domě mluví o tom, že když Jiří Paroubek nedokáže sestavit vládu, ponese za to osobní zodpovědnost. ČSSD má svůj sjezd naplánován na jaro příštího roku. A hned několik špiček sociální demokracie má ambice vystřídat Paroubka v čele strany. Například místopředsedové Zdeněk Škromach, který to už dříve naznačoval, nebo současná dvojka strany Bohuslav Sobotka, který patří k nejpopulárnějším politikům v zemi.
Situace Petra Nečase je ještě komplikovanější. Je jen provizorním lídrem strany místo Mirka Topolánka, do úplného čela byl vybrán jen proto, že má image slušného "ódéesáka", a to bylo pro ODS před volbami nejdůležitější. Nečas ale nemá v ODS žádnou vlastní mocenskou strukturu, o kterou by se mohl v boji o předsednické křeslo opřít.
Jeho jedinou šancí je, že sestaví koalici s malými pravicovými nebo středovými stranami. Když bude muset ODS do opozice, čeká ji velká personální revoluce a výměna možná velké části vedení včetně Nečase.
10. Skončí ve sněmovně po dvaceti letech lidovci?
Lidovcům hrozí totální propadák. Preference jim uvadají celé volební období. Pouze poslední průzkumy jim dávají naději. Prudký pád nastartovala éra bývalého a mnoha skandály ověnčeného předsedy Jiřího Čunka. Lidovci, jedna z nejstarších stran v zemi, by z ní vypadli po dvaceti letech. Přitom právě tato strana patřila vždy k těm nejúspěšnějším, pokud by se převedl počet jejich poslaneckých mandátů na počet ministrů.
Blíží se také konec zelených ve sněmovně. Průzkumy jim věští ještě horší výsledek než lidovcům.
Jak to (nejspíš) dopadne?
| Kliknutím na náhled se vám zobrazí celá titulní strana novin | |
1. HN: 40 %  | 2. HN: 30 %  |
3. HN: 20 %  | 4. HN: 10 %  |
