Stát nesmí tajit, komu prominul daň. Finanční úřady, stejně jako ministerstvo financí, musejí žadatelům poskytovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím údaje o tom, komu a v jaké výši daňovou povinnost odpustily. V úterý tak rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS). ČTK to řekl mluvčí soudu František Emmert. Starší soudní rozhodnutí se nesla v opačném duchu.

Rozšířený senát konkrétně posuzoval kasační stížnost teplického občanského sdružení OSMPB proti verdiktu Krajského soudu v Plzni. Sdružení se podle informačního zákona obrátilo na finanční úřad v Plzni. Chtělo vědět, komu a v jaké výši úřad prominul zaplacení takzvaného příslušenství daně v roce 2005.
 
Úřad odmítl informace poskytnout s odůvodněním, že nemůže šířit údaje o majetkových poměrech konkrétních lidí, které získal na základě zákona o daních. Rozhodnutí finančního úřadu potvrdilo v odvolacím řízení i Finanční ředitelství v Plzni, žalobu proti jeho rozhodnutí pak zamítl krajský soud.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu však v úterý dospěl k závěru, že ochrana údajů o majetkových poměrech příjemců veřejných prostředků je oproti jiným osobám zákonem oslabena. Zájem na transparentním poskytování veřejných prostředků jednotlivcům a na účinné veřejné kontrole chování daňové správy zde převažuje nad jinými zájmy, tvrdí soudci.

Ti lidé, jimž stát promíjí daně, jsou podle NSS v podstatě příjemci státních peněz. "Prominutí daně či jejího příslušenství je nutno považovat za poskytnutí veřejných prostředků," uvedl v Emmert.
Ještě v roce 2008 přitom Nejvyšší správní soud vynesl rozhodnutí v jiném duchu. Tehdy uvedl, že finanční úřady údaje o daňových úlevách jiných lidí poskytovat nemusejí, protože informace o platbách a úlevách patří k osobním údajům.

"Svoboda projevu, jakož i právo na informace, nejsou bezbřehé," uvedla tehdy předsedkyně senátu Lenka Matyášová. Z údajů o úlevách by si podle ní lidé mohli udělat obrázek o základu daně, a tím také o majetkových poměrech plátců. Rozšířený senát má však pravomoc sjednotit rozkolísané rozhodování jednotlivých senátů soudu a upřednostnit jeden z konkurujících výkladů práva. V tomto případě upřednostnil právo na informace.

Také v roce 2008 bylo stěžovatelem sdružení OSMPB. Tepličtí aktivisté se problematice státní správy věnují dlouhodobě. K cílům sdružení patří posilování veřejné kontroly nad nakládáním s veřejnými prostředky, financováním politických stran a střetem zájmů.
Související