ČSSD se poprvé přihlásila o post šéfa sněmovny. Podpoří ji pravice i KSČM

ČSSD jako vítěz voleb zřejmě získá třetí nejvyšší ústavní funkci - všechny strany zastoupené v dolní komoře Parlamentu se shodují, že by sociální demokraté měli nominovat svého kandidáta do křesla předsedy Poslanecké sněmovny.

V pátek se o tuto funkci strana oficiálně přihlásila ústy prvního místopředsedy Bohuslava Sobotky, který ČSSD řídí po odchodu Jiřího Paroubka. "Platí, že jako nejsilnější politická strana, která má nejvíce mandátů ve sněmovně, budeme usilovat o to, abychom získali pozici předsedy Poslanecké sněmovny," uvedl Sobotka.

Jméno kandidáta zatím podle něho klub neřešil, má to být ale člověk, který bude sněmovnu dobře reprezentovat a bude mít zkušenosti s jejím chodem. Ze Sobotkova vyjádření vyplynulo to, že se sociální demokraté nebudou ohlížet na to, zda bude jejich kandidát pro další strany přijatelný. "Máme to tak, že by naši partneři ve sněmovně měli respektovat personální nominaci sociální demokracie," uvedl.

ČSSD má nyní v dolní komoře Parlamentu 56 poslanců, oproti minulým volbám ztratila 15 křesel. 

Boj o komunistického místopředsedu 

Již dříve s plánem, aby ČSSD získala funkci předsedy sněmovny, souhlasila TOP 09 i ODS. Ve čtvrtek podporu oznámili i komunisté. Kladou si ale podmínku -  ČSSD musí zůstat v opozici. Jméno případného kandidáta ČSSD na předsedu sněmovny budou komunisté chtít znát podle Filipa předem, aby je mohli projednat.

Proti návrhu by nebyly ani pravicové strany. Upozorňují ale na to, že nárok opozice na toto křeslo není automatický. "Jako strana, která je nejsilnější, bych řekl, že to je naprosto možné. Odpovídá to dobrým zvyklostem," poznamenal lídr TOP 09 Karel Schwarzenberg před třemi dny.

Je otázkou, zda by měl o funkci zájem například Jiří Paroubek, který po oznámení výsledků voleb rezignoval na post předsedy strany. Věci veřejné by jeho kandidaturu nepodpořily. Také minulý šéf sněmovny pocházel z "oranžového tábora", Miloslav Vlček ale rezignoval na konci dubna. 

Obě levicové strany jsou pro poměrné zastoupení zástupců všech uskupení ve vedení sněmovny a výborech. Sociální demokraté ale jasně neodpověděli, zda by v hlasování podpořili kandidáta KSČM do funkce místopředsedy dolní komory. Podle pravicových stran, které jednají o vládní koalici, by komunista ve vedení sněmovny být neměl.

KSČM zástupce předsedy komory chce, místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka ale připomněl, že nemá dostatek hlasů na to, aby to prosadila. "Hlasy ČSSD by nehrály roli, nemáme většinu ve sněmovně," řekl novinářům Sobotka po dnešním jednání zástupců komunistů a sociálních demokratů. Uvidí se podle něho až při jednání sněmovny, zda poslanci ČSSD hlasovali pro. Předseda KSČM Vojtěch Filip ale jednání interpretoval odlišně. "Řekli, že takový návrh budou podporovat," řekl novinářům.

Poslanci se sejdou na konci června 

Komunisté i sociální demokraté podporují "zeštíhlení" sněmovních orgánů - třeba výborů a komisí, jejich návrhy jsou ale rozdílné. K vedení sněmovny Filip řekl, že jedna strana by měla mít předsedu a ostatní čtyři místopředsedy. Podle Sobotky je důležité, aby byla dolní komora funkční. "Myslím si, že by nebylo rozumné, aby vedení sněmovny tvořili dva nebo tři lidé, to by zřejmě zablokovalo schůze," dodal.

Nová sněmovna by se měla sejít na ustavující schůzi 22. června. Poslanci mimo jiné složí slib a budou volit její vedení. Většinu budou mít v komoře ODS, TOP 09 a Věci veřejné, dohromady 118 křesel z 200.