Stát letos musí seškrtat výdaje o dalších 10 miliard korun, aby udržel schodek rozpočtu do 5,3 procenta HDP. To je prioritou vládního hospodaření pro letošní rok, řekl ministr financí Eduard Janota v nedělním diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na ČT. "Můj nástupce nebude mít jednoduchou roli," dodal šéf státní kasy.

V zájmu dodržení finanční disciplíny je nyní nutné v rozpočtu škrtat více než pět procent, řekl Janota. Podle něj je nutný stop stav investic, a to i už zahájených. Jako příklad pro možné zastavení uvedl projekt domácího vězení nebo projekt datových schránek či státní pokladny. Sám by dal přednost diferencovanému přístupu seškrtání nákladů jednotlivým resortům před plošnými redukcemi, ale není si jistý, zda to bude průchozí.

Janota budoucímu ministrovi předloží také vějíř opatření, jak dál snižovat schodek veřejného rozpočtu. Podle konvergenčního programu by měl letos přijatý deficit dosáhnout 5,3 procenta HDP, v následujících letech poté 4,8 procent, respektive 4,2 procent v roce 2013. Poté by se země měla vrátit pod tříprocentní hranici, jež vyžaduje Evropská unie.

"Musíme dát jasný signál, že máme odpovědnou rozpočtovou politiku, jinak nám to trhy spočítají," řekl Janota v narážce na aktuální problémy, se kterými se potýká Řecko a nově také Maďarsko.

Pro udržení deficitu na 4,8 procenta HDP musí Česko v příštím roce ušetřit zhruba 62 miliard korun. Podle Janoty se ale tuto částku nepodaří ušetřit pouze na výdajích. "Byl bych rád, kdyby se ze dvou třetin podařilo deficit zlepšit snižováním výdajů a z jedné třetiny navyšováním daní," řekl ministr.

Jedním z nástrojů, jak chce Janota zvýšit příjmy do státní pokladny je zvýšení dolní sazby DPH z 10 na 12 procent.

Trojkoalice chce snížit platy

Česko by letos mělo hospodařit s přijatým schodkem necelých 163 miliard korun. Již na konci května se ale deficit propadl 95,4 miliardám korun, to je nejhorší výsledek za posledních 17 let od vzniku samostatné ČR. Loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun.

Rodící se vládní trojkoalice se prozatím shodla na nutnosti snížit platy ústavních činitelů o přibližně 5 procent. Každá redukce mezd o jedno procento znamená úsporu ve státním rozpočtu o asi 1,5 miliardy korun, vyčíslil Janota. Celkem by takto stát získal 7,5 miliard.

Radikálnější snížení platů ústavních činitelů by podle politiků bylo riskantní z pohledu soudců, kteří by jej mohli napadnout u Ústavního soudu.

Zástupci ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných také v pořadu připustili, že by se počet státních zaměstnanců v rámci úspor mohl snížit o deset procent. Podle ministra financí je to reálné, ale jejich agendu by musely převzít jiné subjekty, včetně soukromých. 

Zastavení a snižování zadlužení Česka je jednou z priorit možné budoucí pravicové vlády. Trojkoalice sama nový kabinet nazývá "vládou rozpočtové odpovědnosti".