Zástupci 43 zemí se v Praze shodli na doporučeních, kterými by se měly řídit restituce majetku zabaveného v letech 1933 až 1945 obětem holokaustu a dalším obětem nacistického režimu. Týkají se nejen synagog, hřbitovů, škol a dalších budov sloužících původně náboženským účelům, ale i soukromého nemovitého majetku. Seznam doporučení je nezávazný a neměl by znamenat průlom do práva zemí, které s ním souhlasily. Výsledky jednání ve středu veřejnosti prezentoval premiér Jan Fischer a zvláštní poradce pro otázky holokaustu amerického ministerstva zahraničí Stuart Eizenstat.

Ruské velvyslanectví v Praze v reakci na zveřejnění dokumentu oznámilo, že Rusko s doporučeními nesouhlasí a nebude se jimi řídit.

Dohoda vychází z takzvané Terezínské deklarace, kterou v polovině loňského roku podepsali představitelé Evropské unie. Dokument, který vznikl v závěru českého předsednictví EU, požaduje mimo jiné restituce soukromého majetku zabaveného obětem holokaustu. Cesty k praktické realizaci tohoto požadavku v podmínkách právního řádu jednotlivých zemí vymezuje dokument, o němž v minulých dnech v Praze jednala komise odborníků. Jednání se zúčastnila i ruská delegace vedená ruským velvyslancem v Praze Alexejem Fedotovem.

Fischer ve středu shodu na zásadách pro restituce majetku obětí holokaustu uvítal. Je podle něj "společná ostuda", že ani 65 let po válce tato věc stále nebyla vyřešena. "Je ale lepší spravedlnosti dostát pozdě než nikdy," řekl.
Eizenstat uvedl, že doporučení jsou pro zúčatněné země dobrovolná, nikoliv právně závazná. Státy by podle něj při jejich plnění měly respektovat svoje právo. Americký diplomat také ocenil "vedoucí úlohu" ČR v této aktivitě.

Ruské velvyslanectví v Praze ve středu vydalo prohlášení, v němž upozorňuje, že schválený dokument o způsobech kompenzací a restitucí nebere ohled na přístupy, které jsou podle Ruska klíčové. V dokumentu podle ambasády chybí odkaz na "smlouvy a zásady poválečného uspořádání v Evropě". Rusko se z tohoto důvodu k doporučení nepřipojilo a necítí se být vázáno žádnými závazky, které z něj pramení, "včetně morálních".

Podle bývalého předsedy pražské židovské obce Tomáše Jelínka bylo Rusko již v minulosti k hovorům o restitucích zdrženlivé. Zřejmě je podle něj první zemí, která se rozhodla k dohodnutým principům nepřipojit. "O té zdrženlivosti se vědělo," poznamenal Jelínek. Restituce nemovitého majetku, který byl arizován, se podle něj Ruska týká jen okrajově.
Související