S čím počítá penzijní reforma, za kterou se postavila většina Bezděkovy komise

Snížení penzijního pojištění
Povinné penzijní pojištění, které Češi odvádějí do povinného státního systému, má klesnout z dnešních 28 na 23 procent z hrubé mzdy. Ze zbylých 23 procent si budou muset všichni lidé mladší než 40 let povinně vyvést tři procenta z hrubé mzdy do penzijních fondů.

Výpadek má krýt i vyšší DPH
Reforma by stála 90 miliard ročně. Z velké části ji má vykrýt zvýšení nižší sazby DPH z dnešních 10 na 19 procent. Naopak základní sazba DPH by z dnešních 20 procent o jedno procento poklesla.

Snížení stropů na pojištění
Bezděkova komise navrhuje snížení stropů na placení sociálního pojištění z dnešního šestinásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Což by spolu se snížením důchodového pojištění udělalo český penzijní systém výhodnější pro lidi s nadprůměrnými příjmy, kteří dostávají vůči svým odvodům neúměrně nízké penze.

Společný základ manželů
Manželé by měli mít do budoucna jeden společný vyměřovací základ, ze kterého by se jim počítal důchod.

Zrušení vdovských důchodů
Bezděkova komise navrhuje zrušení vdovských a vdoveckých důchodů. Tahle úspora by se ale nedotkla důchodců, kteří právo na vdovský či vdovecký důchod získali ještě před rozjezdem penzijní reformy.

Platnost od roku 2015
Podle expertů Bezděkovy komise by se měla reforma rozběhnout nejpozději od roku 2015.

Předseda Věcí veřejných Radek John sice po jednání s lídry ODS a TOP 09 prohlásil, že na podobě důchodové reformy, kterou doporučuje tzv. Bezděkova komise, panuje shoda, nicméně o několik hodin později si VV už kladla podmínky.

Věci veřejné by prý chtěly širší shodu na reformě než v rámci vznikající koalice. "Dohoda by měla být i s ČSSD," řekl John. Ta ale variantu, kterou komise, ODS i TOP 09 podporují, zásadně odmítá.

"Rozdíly na podobu důchodové reformy panují i mezi stranami, které se dohadují na nové vládě," tvrdí jeden z hlavních vyjednavačů Vít Bárta. Jde podle něho o míru radikálnosti navrhovaných variant penzijní reformy.

John zdůvodnil nutnost hledat širší shodu než koaliční tím, aby byla stabilní. "Dohoda musí být trvalá," zdůraznil Bárta.

Návrh důchodové reformy počítá se snížením pojistného z 28 na 23 procent hrubé mzdy a s polovičním snížením stropu pro odvody. Propad příjmů by kryla jednotná sazba DPH 19 procent, což by se dotklo cen většiny potravin a služeb. Zvyšoval by se také věk pro odchod do důchodu a zrušeny by byly vdovské a vdovecké důchody.

Návrhy variant důchodové reformy

V první variantě Bezděkova komise navrhuje zachovat současný systém, do kterého by se odvádělo 20 procentních bodů z 23 procentní sazby pojistného. Vedle něj by ovšem vznikl nový fondový pilíř, do kterého by šly zbývající tři procentní body. Zde by si lidé spořili na individuální penzijní účty.

Ve druhé variantě by do prvního pilíře tvořeného současným systémem šlo všech 23 procent odváděných z hrubé mzdy. Vedle něj by ovšem existoval i druhý pilíř, do kterého by si lidé na individuální účty posílali dobrovolně další tři procenta. Za to by jim stát přispěl stejnou částkou. Druhý pilíř by spravovaly penzijní fondy.

"S principem důchodové reformy, jak ji navrhla Bezděkova komise, v zásadě souhlasíme. Ještě ale musíme propočítat, jak by dopadlo zvýšení základní sazby DPH na občany s nižšími příjmy a důchodce. Tyto skupiny totiž nebudou těžit ze snížení důchodového pojištění. Jestli tuto věc dořešíme, tak tuto důchodovou reformu podporujeme," řekl HN ekonomický expert VV Kamil Jankovský. Rozhodnutí jeho strany bude při případném hlasování o reformě rozhodující.

Návrh důchodové reformy, kterou preferuje poradní tým Vladimíra Bezděka, podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha snižuje míru solidarity mezi jednotlivými příjmovými skupinami. "Kvůli zamýšlenému zvýšení daně z přidané hodnoty by ji pomáhali financovat i současní důchodci," uvedl Škromach.

Bezděk na to řekl, že sjednocení sazby DPH na 19 procent nemá s náklady na důchodovou reformu nic společného.
"To nesanuje důchodovou reformu, to jenom mění strukturu financování již existujících důchodových závazků. Protože ekvivalentně proti tomu, plus minus autobus, navrhujeme snížit pojistnou sazbu (z 28 na 23 procent)," uvedl Bezděk.

Tímto opatřením se podle něj odstraní abnormalita českého důchodového systému, který je financován zatím víceméně jen daní ze mzdy.

Škromach varoval strany rodící se vládní koalice, že konečná verze důchodové reformy musí být výsledkem konsenzu, aby se neměnila po příštích volbách. Úřadující předseda strany Bohuslav Sobotka v prohlášení označil za nutné provést parametrické úpravy důchodového systému. Stejně jako komunistický expert Miroslav Opálka odmítl převádění prostředků z průběžného systému do systému kapitálových penzijních fondů. S privatizací důchodového systému ale ani Bezděkův tým nepočítá.

Snížení solidarity vidí Škromach také v navrhovaném snížení stropů a odvodů do státního systému. Ministr financí Eduard Janota poznamenal, že přílišnou míru solidarity současnému systému vytkl v dubnu Ústavní soud, když zrušil současný výpočet důchodů kvůli nevýhodnosti pro lidi s vysokými příjmy.

Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky je důchodová reforma nezbytná a musí být schválena v začínajícím parlamentním funkčním období. Zároveň ale musí být připravena v kontextu s posilováním zaměstnanosti a prorodinnou politikou kvůli zajištění financování penzijního systému.

"Hlavní riziko je v tom, že v současné době máme zhruba 2,8 milionu příjemců všech druhů důchodů a toto číslo v příštích letech výrazně vzroste. Naopak počet těch, kteří přispívají odvody do důchodového systému, klesá a v budoucnu, pokud se nestane něco mimořádného, klesat bude," uvedl Šimerka na semináři o potřebnosti důchodové reformy pořadaným Senátem.

Janota prohlásil, že Česko mělo s reformou začít v době růstu šestiprocentního hrubého domácího produktu. "Bohužel minimálně čtyři pět let jsme v tomto zaspali," řekl Janota. Poukázal na rozpočtové důsledky důchodové reformy, tedy zvýšení rozpočtového schodku.

Také předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) uvedl, že o nutnosti co nejdříve realizované radikální důchodové reformy nepochybuje nikdo, kdo problém vidí realisticky. "Demografie je neúprosná, a tento stát již nemá žádné kouzelné skryté rezervy, odkud by mohl čerpat," podotkl.

Bezděk tvrdí, že pokud by se nereformoval důchodový systém, vykazoval by v roce 2050 deficit ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP) ročně. "Výdaje na důchody by v tu dobu přesahovaly jeho příjmy zhruba o třetinu," řekl Bezděk.

Česká populace podle Bezděka stárne a bude stárnout a tento proces bude jeden z největších v Evropské unii. "Před pěti lety jsme si mysleli, že může být současný systém 20 let v přebytku, v roce 2008 jsme to upravili na třicet let, nyní to vypadá, že bude trvale v deficitu," prohlásil Bezděk.

Generace padesátiletých a starších lidí se podle Bezděka nemá čeho obávat, spíše naopak. Reforma by jim měla zabezpečit, že jejich důchody budou dostatečně kryty. Oproti současnosti ovšem může dojít ke změně způsobu valorizace.

"Nyní se podle zákona mají důchody valorizovat o inflaci a jednu třetinu tempa růstu reálné mzdy, ale v reálu se valorizuje o inflaci a polovinu tempa růstu," uvedl Bezděk. Je podle něj potřeba připravit důchodce na to, že se valorizace bude blížit spíše inflaci.

Související