Praha bude volit v sedmi obvodech. Zvýhodňuje to velké strany

Volební inženýři z ODS narýsovali plán, jak v Praze oslabit malé strany. V podzimních komunálních volbách budou lidé nové vedení metropole volit v sedmi obvodech namísto jednoho jako při posledních volbách v roce 2006. Zároveň se počet zastupitelů kvůli úsporám sníží ze současných 70 na 63, rozhodlo ve čtvrtek zastupitelstvo hlavního města, kde mají občanští demokraté většinu.

Rozdělení Prahy do několika obvodů i redukce počtu zastupitelů podle politologů zvýhodňuje větší strany. "Velké strany tím velmi účinně mohou zmanipulovat výsledek voleb," reagoval již dříve politolog Tomáš Lebeda.

Podle náměstka primátora Milana Richtera je změna logičtější a umožní voličům lepší přehled o kandidátech. Na kandidátce totiž nebudou uvedeni všichni uchazeči o zastupitelská křesla, ale pouze kandidáti z konkrétního obvodu. 

Více než pět procent 

Postup ODS kritizují všichni zástupci opozice a označují jej za účelovou manipulaci. "Geografie města je postavena na hlavu. Ve volebním obvodu č. I se ocitá Staré Město se Zličínem a Přední Kopaninou," uvedla pražská buňka Strany zelených (SZ) v tiskové zprávě. "ODS podlehla pokušení zneužít současnou hlasovací většinu pro diskriminační rozdělení Prahy na volební obvody," řekla předsedkyně klubu zelených Petra Kolínská.

"Současný postup zavání tzv. volebním inženýrstvím, které do předvolebních strategií rozhodně nepatří. To podtrhuje i důvodová zpráva předloženého materiálu, ve které radní neuvádějí jediný důvod, proč je nutné k této změně přikročit," doplnil zastupitel za ČSSD Karel Březina.   

Přerozdělení metropole do sedmi obvodů znevýhodňuje menší politické subjekty. V minulých volbách stačilo pět procent pro zisk mandátu, na podzim nemusí v některých obvodech stačit ani deset procent, uvedla Kolínská.

Na rozdělení území do několika menších volebních oblastí doplatily v minulosti například SNK-ED a lidovci. Ačkoli ve volbách do zastupitelstva Prahy 10 před čtyřmi lety dostaly kolem osmi procent hlasů, svého zástupce nakonec v radnici neměly. Strany nyní musí postavit speciální kandidátku pro každý volební obvod. To může teoreticky také oslabit menší partaje, jelikož nemají srovnatelný počet osobností a lídrů.

Spekuluje se ale také o tom, že "volební inženýrství" je výsledkem zákulisních tahanic v ODS. Občanští demokraté totiž nemají v Praze jednoznačného lídra, který by se postavil do čela sjednocené kandidátní listiny. Současný primátor Pavel Bém byl zvolen poslancem a v křesle šéfa hlavního města na podzim skončí.

Volební inženýrství

Počet volebních obvodů v metropoli při komunálních volbách není ustálený. V roce 2002 byla Praha rozdělena do pěti částí, o čtyři roky později měli voliči k dispozici pouze jednu kandidátku, nyní bude obvodů s největší pravděpodobností sedm.

Richter odmítá, že jde o "volební inženýrství", kterým si chce ODS pojistit pozici v Praze. Občanští demokraté by paradoxně na větší počet volebních obvodů mohli sami doplatit. V květnových volbách do Poslanecké sněmovny v metropoli zvítězila T0P 09, když porazila ODS o 2,5 procentního bodu. 

"Pro TOP 09, která vyšla z předchozích parlamentních voleb vítězně, je na první pohled toto členění výhodné, neboť může získat o několik mandátů více. Pro ODS je však hlavním cílem taková situace, která by vedla k vytvoření koalice umožňující pokračování současného vedení města," myslí si František Laudát, předseda TOP 09 v hlavním městě. ODS přitom vládne v metropoli nepřetržitě od revoluce. 

Taktika ODS ve skutečnosti není nic nového, je stará víc než 150 let. V politologii se jí říká "gerrymandering" podle amerického guvernéra Elbridge Gerryho, který v první polovině 19. století využíval toho, že všelijak spojoval a upravoval volební obvody, aby mu to co nejvíc vyhovovalo. Jeden z jeho výtvorů pak tvarem připomínal mloka (anglicky salamandera), podle čehož senátorovy praktiky dostaly název "gerrymander".