Deset případů, jejichž vyšetření by pročistilo vztahy mezi politikou a byznysem

Pražský magistrát si v centru města v roce 2006 pronajal Škodův palác od podnikatele v realitách a médiích Sebastiana Pawlowského. Za dvacet let zaplatí pražská radnice čtyři a půl miliardy korun. Budova byla přitom o dva roky dříve k mání za 850 milionů korun, magistrát tehdy o nemovitost neměl zájem. HN nedávno upozornily, že vlastník budovy v roce 2007 v tichosti změnil majetkovou strukturu - stovky magistrátních milionů tak končí ve firmě Guyana Holding, sídlící v Lucemburském velkovévodství, kam firmy odcházejí ze dvou důvodů: kvůli výhodnému daňovému režimu a kvůli zamlžení skutečných vlastníků.

Policie se pokoušela spletenec vazeb rozmotat, ale dnes je spis podle informací HN odložen ad acta. Nelze tak odpovědět ani na základní otázku, kdo skutečně na (ne)výhodném pronájmu vydělává a proč se pražská politická reprezentace rozhodla budovu pronajmout. "Smlouva je podle právních rozborů dostatečně bezpečná," reagoval pro HN náměstek primátora Pavel Klega, jenž má na starosti městský majetek. A totožně odpovídají i ostatní radní. Policie je nikdy nevyzvala ani k podání vysvětlení, dokonce nevědí, že by se policie případem kdy zabývala. Mimochodem, mluvčí protikorupční i pražské policie tvrdí, že případ ani nikdy nevyšetřovali.

Na exministra Topolánkovy vlády Aleše Řebíčka podali před rokem trestní oznámení analytici ministerstva financí, kteří mají na starosti monitoring špinavých peněz. Považují za nanejvýš podezřelé stamilionové transakce provázející prodej Řebíčkova podílu ve stavební firmě Viamont, která za jeho ministrování získala státní zakázky za 14 miliard korun. "Prováděli jsme šetření bankovních převodů v řádech stamilionů korun. Předmětem šetření byl mimo jiné i bývalý ministr dopravy," popsal mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Analytici považovali za podezřelé finanční operace za 900 milionů korun. Do majetkového přiznání ovšem Řebíček vepsal, že za prodej třetinového podílu získal od svého společníka Miroslava Plíhala 340 milionů korun. Nahrává to dlouhodobému podezření, že Řebíček byl i v době svého ministrování tichým společníkem firmy.

"Nikdy jsme neposkytovali informaci, že by bylo vedeno jakékoli prověřování vůči panu Aleši Řebíčkovi," říká nyní mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek. A opravdu, detektivové podle informací HN dosud Řebíčka ani nepředvolali a ani další výslechy nepřinesly žádný posun. Oficiální stanovisko policie zní ovšem idylicky. "Celou věc nikdo a nic neblokuje, útvar provádí standardní kroky," tvrdí mluvčí Skřepek.

Podle pozorovatelů však policie nemá příliš šancí na úspěch: transakce zařizovali experti na účetnictví, kteří podle všeho neponechali nic náhodě.

V bezpečnostních kruzích má tento spis téměř stejnou pověst jako kdysi bájný svazek Krakatice. Nikdo přesně neví, co se v něm nachází, ale očekává se, že až Kosatka (tak se spis jmenuje) vypluje na hladinu, bude to znamenat zemětřesení mezi českými podnikatelskými elitami. Spis popisuje divokou privatizaci Mostecké uhelné společnosti, jejíž vyšetřování bylo již jednou odloženo. Zvrat přišel předloni v létě, kdy švýcarská prokuratura požádala Česko o výslechy tehdejších manažerů hutí. Současně zmrazila na švýcarských bankovních účtech přes dvanáct miliard korun. Kauza je však průsečíkem několika trestních linií (jednou ze zájmových osob je i blízký přítel Pavla Béma a vlivný pražský podnikatel Roman Janoušek). I proto letos v únoru případ převzalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Od té chvíle se čeká, až Švýcaři dodají dokumenty o převodech peněz.

"Nehnulo se to. Leží to jako mršina," komentoval současný stav spisu zdroj blízký vyšetřování. Žalobci si slibují, že věci urychlí dubnová schůzka nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké s generálním prokurátorem Švýcarské konfederace. "Už v průběhu června nám má být část vyžádaných materiálů zaslána," reagovala Irena Válová, mluvčí vrchních žalobců.

Loni na podzim vypukl v Plzni největší skandál na českých vysokých školách. Desítky lidí získaly na zdejších právech tituly nebo zkoušky podezřele rychle a snadno. Často to byli lidé úzce spjatí s politikou a byznysem: chomutovská primátorka a dnes poslankyně Ivana Řápková, starosta Prahy 5 Milan Jančík, bývalí policejní důstojníci, podnikatelé a lidé blízcí podsvětí. Podle Vladimíry Dvořákové, šéfky akreditační komise, která podvody odhalila, vznikla v Plzni téměř mafie, jež řídila vše - od přijímacích zkoušek až po udělování nejvyšších doktorských titulů.

Po několika kontrolách začíná dnes škola pochybným absolventům (jejichž jména ovšem stále tají) odebírat tituly. Ale souběžně s tím běží i policejní vyšetřování. Po tři čtvrtě roce výsledek není, detektivové tvrdí, že stále sbírají informace. Zatím nevyslechli ani hlavní postavy kauzy: lidi kolem proděkana Milana Kindla. "Materiály se průběžně vyhodnocují, bez jejich důkladného prostudování není možné požadovat vysvětlení od
zúčastněných osob," říká mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek. "Nezjistilo se zatím, že šlo o úmyslné, připravované podvody. Všechno tomu sice nasvědčuje, je ale těžké to natvrdo dokázat," řekl HN člověk, jenž zná pozadí kauzy.

Je to jedna z nejméně transparentních kapitol státní správy, přesto se miliardovým obchodům dosud nevěnovalo žádné seriózní zkoumání. Vstupních indicií se přitom vyšetřovatelům nabízí více než dost. Ministerstvo obrany nakoupilo španělská dopravní letadla Casa bez otevřené soutěže a kontrakt přikleplo společnosti Omnipol, ovládané přítelem Miroslava Kalouska (TOP 09) Richardem Hávou. Na neférový nákup za 3,6 miliardy korun si stěžovala i Evropská komise. Omnipol si podle zjištění HN navíc smlouvou zajistil přísun státních peněz na léta dopředu: do listopadu 2013 bude pro armádu zajišťovat náhradní díly a opravy nových strojů, a to takřka za miliardu korun.

Pochybnosti vzbuzoval rovněž nákup obrněných vozidel Dingo, zprostředkovaný firmou MPI Michala Smrže, který se "náhodně potkává" na dovolených s ministrem obrany Martinem Bartákem. Nové obrněnce se ukázaly jako - mírně řečeno - nevhodné pro zahraniční mise (mají špatný výkon a nezvládají jezdit na horší palivo). Minulý týden ovšem státní zástupce trestní oznámení kvůli obrněncům odložil a také antimonopolní úřad nákup posvětil: Obrana může nakupovat i bez veřejné soutěže.

Velký lyžařský svátek v Liberci skončil před rokem a půl ostudou. Ze světového šampionátu, který původně neměl stát vůbec dotovat, se stala černá díra. Nejvyšší kontroloři odhalili vážné machinace s jedenapůlmiliardovým rozpočtem. Město a univerzita, hlavní příjemci dotací, například dělily zakázky, aby nemusely pořádat průhledné tendry. Proplácely také peníze za fiktivní práce. A lidé, kteří o zakázkách rozhodovali, byli napojeni na vítězné firmy. "Z většiny dokumentů je jasné, jaký mají původ a kdo je pod nimi podepsán," prohlásil tehdy František Dohnal, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. A jeho právníci i přesně vyjmenovali, které trestné činy zjistili: podvod, úvěrový podvod, porušování pravidel hospodářského styku a porušování pravidel při správě cizího majetku.

Detektivové mají případ na stole již od konce roku 2009. Dostali od té doby všechny důležité materiály z NKÚ a podle informací HN vyslechli některé hlavní aktéry. "Úvodní fáze prověřování je u konce," říká dnes neurčitě státní zástupce Martin Tvrdík. Přeloženo: Existuje už dost důkazů, aby mohli policisté někoho obvinit a rozjet vyšetřování naplno. Nebo naopak důkazy chybějí a vše skončí s tím, že nešlo o trestný čin.

To varování bylo na poměry Bezpečnostní informační služby nebývale konkrétní. Z eráru unikají miliony na podivné marketingové zakázky. "Činnost tohoto druhu představuje jednu z typických možností pro netransparentní vyvádění finančních prostředků prostřednictvím spřízněných PR agentur," varovala tajná služba.

Uběhly dva roky a dosud nepadlo žádné obvinění, nezačal žádný soudní proces. Konkrétních příkladů, kdy reklamní mágové pouštějí žilou státnímu rozpočtu, popsala média celou řadu. Marketingovým obžerstvím Českých drah počínaje přes nesmyslné kuchařky Lesů ČR až po kampaně ministerstva zemědělství.

Právě Ryba domácí, propagační akce ministerstva zemědělství za 150 milionů, vzbuzuje pochybnosti největší. Podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu vybrala hodnotící komise vítěze, aniž by některý ze soutěžitelů splnil podmínky zakázky. Soutěž vyhrála reklamní agentura Dorland, která v minulosti pracovala pro ODS. Jediným, kdo nyní zakázku vypsanou Petrem Gandalovičem z ODS vyšetřuje, je Úřad na ochranu hospodářské soutěže. "Zatím nebylo správní řízení zahájeno. Od zadavatele jsme si vyžádali dokumentaci," uvedl mluvčí antimonopolního úřadu Kristián Chalupa.

Symbol korupce, podivně zadávaných zakázek a plýtvání. Pražská karta, v níž magistrát téměř bez efektu utopil 800 milionů. Podle auditorů přitom bylo od začátku jasné, že bude projekt elektronické jízdenky výrazně ztrátový. Navíc zakázky, které s kartou souvisely, získala firma Haguess s nedohledatelnými vlastníky, jíž šlo město podezřele na ruku: nepožadovalo penále za nesplněné práce, účelově dělilo zakázky, aby nemuselo vypisovat tendry.

Už koncem listopadu dostali pražští radní do rukou podrobný audit, který pojmenoval hlavní průšvihy Opencard. Detektivové se sice začali okamžitě o případ zajímat, ale státní zástupce je přibrzdil - chtěl po nich více důkazů, aby vyšetřování povolil. Takže teprve v březnu, tři měsíce poté, co zastupitelka Jana Ryšlinková podala trestní oznámení, si přišli policisté na magistrát pro dokumenty. Podle informací HN sice shromáždili obrovské množství elektronických materiálů, není ale jisté, jestli se někomu vzhledem k průtahům nepodařilo některé včas "uklidit". "I mně se to zdá šíleně pomalé. Hlavně kvůli státnímu zastupitelství," souhlasí Ryšlinková.

Objev HN odstartoval policejní vyšetřování půlmiliardové zakázky Českého statistického úřadu na sčítání lidu. Šéf softwarové společnosti Unicorn Vladimír Kovář prohlásil, že dostal nabídku koupit si vítězství v soutěži.
V tendru se pak objevilo několik mimořádně podezřelých okolností: vyhrála nabídka
o 109 milionů vyšší než Kovářova, v komisi neseděli odborníci na IT a vítěze doporučil člověk, o němž ani statistický úřad netušil, co je vlastně zač. Na jaře případ policie odložila, vítěznou nabídku Hewlett Packard potvrdil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Vyšetřování skončilo, není však možné zjistit, do jaké hloubky v něm policie šla. Například ani to, jestli okamžitě po zahájení vyšetřování požádala o nasazení odposlechů. "Jaké konkrétní úkony policie při prověřování tohoto případu použila, není možné sdělovat," odmítl uvést podrobnosti mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.

Další kauza, již otevřely HN. Odhalily, že poslanci před třemi lety přihráli dotaci, která skončila v soukromém hotelu. Pětadvacet milionů mělo jít na neziskové sportovní centrum budované občanským sdružením. Avšak lidé ze sdružení zároveň seděli ve vedení firmy, která za státní peníze vybavila svůj harrachovský hotel bazénem, saunou a tenisovými kurty. Nadto existuje podezření z korupce. Dotace se totiž začala "porcovat" v době, kdy byl šéfem rozpočtového sněmovního výboru Michal Kraus z ČSSD, jehož rodina si v sousedství od stejné firmy pořídila třímilionový byt.

Policisté případ kupodivu nevyšetřují a zdá se, že se do něj ani pustit nehodlají. "Neděláme to," říká stručně krajská policejní mluvčí Ludmila Knoppová. Přitom pouze policie může ověřit, jestli jsou Krausovy dokumenty o údajné půjčce na byt pravé (originály totiž odmítl ukázat). Ani ministerstvo financí, které dotace spravuje, nechce podat trestní oznámení. Prý až podle toho, jak dopadne kontrola finančního úřadu, na nějž se ministerstvo obrátilo. Jsou tady ale dva háčky. Za prvé, kontrola ještě ani nezačala. Za druhé, její výsledek bude kvůli daňové mlčenlivosti předepsané přísnými zákony nejspíše navždy tajný.