"Máme s tím textem, tak jak je připraven, problém. Česká republika konzistentně uplatňuje stanovisko, že to je příliš rigidní, je příliš mnoho ještě nezodpovězených otázek na odborné úrovni, než abychom přijali rigidní politické rozhodnutí, které by nerespektovalo odlišnosti jednotlivých zemí," řekl Fischer.
Evropská komise před nedávnem navrhla, že příjem z nové speciální bankovní daně, možná daně z finančních transakcí, by se spravoval odděleně od státních rozpočtů. Plynul by tak do speciálních národních fondů, které by měly sloužit jako pojistka pro případ, že některé z finančních ústavů by se dostaly do potíží. Brusel tak chce zabránit tomu, aby se opakovala situace z doby během finanční krize, kdy evropské vlády zachraňovaly některé banky z peněz daňových poplatníků.
Ne "zavedeme", ale "budeme uvažovat o zavedení"
EU chce, aby stejný princip prosazovaly i další země světa. K přijetí nové bankovní daně chce přesvědčit i skupinu G20, tedy 20 největších ekonomik světa, jejichž představitelé se sejdou na konci června v kanadském Torontu. Nedávné setkání ministrů financí G20 však ukázalo, že naděje EU na úspěch jsou jen mizivé. Také dalším zemím totiž vadí, stejně jako Česku, že unie nespecifikovala, jak by daň měla vypadat.
"V tomhle se bude odebírat moje vystoupení a samozřejmě i moje konzultace, které teď ještě povedu. Ten text by měl být volnější. Ne, že zavedeme, ale měli bychom uvažovat o zavedení a podobně," řekl český premiér. "Ten text je ještě rigidní, takže ten nám zatím nevyhovuje," doplnil.
Česká vláda bude v tomto případě stát především proti Francii a Německu, které zavedení bankovní daně prosazují. "Budeme se připravovat na setkání G20 i G8, abychom tam šli s co nejvíce jednotnou evropskou pozicí, a to i v případě bankovní daně či zdanění finančních trhů. Německo a Francie jsou pro to, aby ti, co zavinili krizi, platili více," řekla novinářům německá kancléřka Angela Merkelová.
Posuzování rozpočtu Bruselem Česku nevadí
Česku naopak nevadí možnost, že by Evropská komise a EU v budoucnosti posuzovaly rozpočty členských států ještě předtím, než je ke schválení dostanou národní parlamenty. Takzvaný evropský semestr, jak unie možnost posuzování rozpočtů označuje, před nedávnem vyvolal mediální "přestřelku" mezi pravděpodobným budoucím premiérem Petrem Nečasem (ODS) a ministrem financí Eduardem Janotou. Nečas kritizoval Janotu, že na zasedání ministrů financí EU posuzování rozpočtů v Bruselu podpořil. Janota ovšem odmítl, že by unijní návrh měl jakýkoliv dopad na národní suverenitu či pravomoci českého parlamentu.
S tím, že takzvaný evropský semestr je v podstatě jen technická záležitost, souhlasí i Fischer. "To je věc, která nám dělá menší potíže, než jsou bankovní daně nebo bankovní poplatky. Evropský semestr není něco od ďábla, rozhodně neznamená, že o deficitu či podobě české rozpočtu bude rozhodovat někdo jiný než české autority a v koncovce český parlament. Je to o sadě dat, které chce mít Brusel k dispozici, bude je analyzovat a případně k nim vydávat nějaká doporučení. Takové způsoby, kdy se do Bruselu hrnou stovky dat, ze své praxe znám. To není v evropské praxi něco zase tak prudce nového," řekl.
Své vystoupení na summitu EU přitom český premiér konzultoval s představiteli nově vznikající trojkoalice. "Tu věc jsem konzultoval s Petrem Nečasem na poslední z našich schůzek a ujasňovali jsme si postoj, je asi takový, jaký mám teď říkat," doplnil.
