Rekordy

Podvýbor pro volební legislativu pod vedením sociálního demokrata Kosty Dimitrova (který na sklonku své sněmovní kariéry z ČSSD vystoupil) se za celé volební období nesešel ani jednou.

Podvýbor pro národnostní menšiny se sešel jedinkrát, naposledy v červnu roku 2007. Že byla od té doby romská komunita cílem několika brutálních útoků poslance tohoto podvýboru k činnosti nepřimělo.

Podvýbor pro vědu, výzkum a letectví přijal za čtyři roky pouze čtyři usnesení, všechna se týkala volby místopředsedy nebo ověřovatelů.

Příplatky, za které se nemusí odvádět prakticky žádná činnost, anebo taky obyčejná ješitnost. To jsou hlavní důvody, proč se poslanci ženou do funkcí jako místopředseda podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství.

Místopředseda podvýboru inkasuje k základnímu poslaneckému platu (59 tisíc) každý měsíc příplatek asi 6500. Předseda podvýboru a místopředseda výboru dostávají dvakrát tolik, předseda výboru si přijde na 26 tisíc měsíčně.

Peníze ale nejsou jediným lákadlem, proč se poslanci ženou do funkcí. "Je to i prestižní věc. Mít na vizitce Předseda podvýboru pro kosmonautiku - to přece taky vypadá lépe," tvrdí nejdéle sloužící poslanec Marek Benda z ODS.

Ten byl přímým pozorovatelem toho, jak počet sněmovních orgánů rozbujel. Sněmovna z let 1992 - 1996 měla 12 výborů a jediný podvýbor. Sněmovna z let 2006 - 2010 měla výborů 18 a podvýborů hned 54. Při zachování současného stavu by daňoví poplatníci funkcionářům všech výborů a podvýborů zaplatili za čtyři roky přes 93 milionů korun. Když se přičtou ještě komise a delegace, je sněmovních orgánů celkem 91.

Téměř doslova platí, že pro každého poslance se najde nějaký ten příplatek. Z 226 poslanců, kteří v minulém volebním období prošli sněmovnou, jich za celé volební období nemělo žádnou placenou funkci jen 33.

V mnoha případech přitom nejde o nijak náročnou činnost. Šestnáct podvýborů končící sněmovny se scházelo v průměru jednou ročně nebo méně. Hned dva podvýbory se zabývaly využíváním fondů Evropské unie, jejichž čerpání bylo i přesto terčem kritiky. O mnoha podvýborech poslanci bez problémů řeknou, že byly zcela zbytečné.

"Hledají se funkce ještě pro toho a ještě pro toho"

Pátrání po zbytečných sněmovních orgánech odhaluje také zajímavý paradox. Jeden z nejkřiklavějších příkladů plýtvání státními financemi lze najít v kontrolním výboru, který má hlídat právě hospodárné nakládání s veřejnými penězi a majetkem státu.

Podvýbor pro kontrolu hospodaření ve státní správě se za čtyři roky dokázal sejít jen dvakrát. Nepřijal jediné usnesení a projednal jen jeden zákon. Za funkci předsedy a místopředsedy tohoto podvýboru přitom stát mezi lety 2006-2010 zaplatil bezmála milion korun.

Předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM) přiznává, že s činností tohoto podvýboru nebyl příliš spokojen. "Je fakt, že byly i aktivnější podvýbory. Pro kontrolní výbor by v tomto období bohatě stačil jeden podvýbor. Navrhoval jsem to, ale byl jsem přehlasován."

Na otázku, zda není ironické, že orgán zřízený ke kontrole hospodárného vynakládání státních financí je sám příkladem plýtvání, dlouho hledá odpověď. "Proti tomu asi nemůžu nic říct," připouští po chvíli mlčení. Sociální demokrat Robert Dušek, který byl většinu času předsedou podvýboru a vydělal si díky funkci kolem 430 tisíc korun, na kritiku odpovídá "bez komentáře".

Zrušení orgánu ale podle předsedy kontrolního výboru nebylo možné - jeho zřízení bylo politickým rozhodnutím. "Hledají se funkce ještě pro toho a ještě pro toho...," popisuje sněmovní praxi Koníček.

Některé orgány byly zbytečné, přiznávají poslanci

Jeho slova potvrzují i propočty HN. Placenou funkci mělo alespoň nějakou dobu hned 193 poslanců. A zejména u některých předsedů podvýborů nelze říct, že by šlo o nějakou práci navíc. V průměru jednou ročně se scházel podvýbor pro strategie a koncepce. Jeho funkcionáři stáli daňové poplatníky téměř milion a přijali tři usnesení - všechna se týkala volby místopředsedy a ověřovatelů. S předsedou podvýboru Cyrilem Zapletalem (ČSSD) se HN nepodařilo spojit.

Zbytečný byl podle slov svého předsedy i podvýbor pro přípravu důchodové reformy. "Reforma byla zablokovaná, když to beru s odstupem, tak ten podvýbor byl nadbytečný," říká František Laudát (dříve ODS, nyní TOP 09). Odměnu za předsedování ale inkasoval, podvýbor totiž podle něj nebylo možné zrušit. "Kdyby to socialisté nezablokovali, tak by najednou získal ohromný význam. Kdyby mi někdo řekl, že reforma nebude další čtyři roky, nešel bych do toho," tvrdí Laudát.

Nepředřel se ani podvýbor pro kontrolu plnění úkolů reformy české armády, za čtyři roky se sešel jedinkrát. Stejně tak podvýbor pro zpravodajské služby nebo podvýbor pro přípravu novely jednacího řádu sněmovny - do něj sice někteří členové docházeli, ale kvůli nízké účasti nebyli usnášeníschopní.

Předsedkyně Miroslava Němcová nebyla za činnost v tomto podvýboru coby místopředsedkyně sněmovny honorovaná, ale přesto by status tohoto orgánu pro jistotu změnila. "Nemusí to být podvýbor, může se tomu říkat pracovní skupina." Její funkcionáři by nebyli honorovaní ani v případě, že by neměli další vyšší funkci.

Placení funkcionářů by naopak klidně zrušila Kateřina Konečná (KSČM). Její podvýbor pro ochranu přírody a krajiny se sešel pouze třikrát. "Oficiálně možná třikrát, ale těch jednání s Agenturou pro ochranu přírody a krajiny nebo s Národním parkem Šumava bylo rozhodně víc. Ten podvýbor má smysl, budu to klidně dělat zdarma. Zrušme ty příplatky všem," navrhuje Konečná.

I proto slibuje vznikající koalice značné zeštíhlení. Počet sněmovních orgánů má klesnout alespoň o 25, tedy skoro o třetinu.

Dosluhující místopředsedové sněmovny, kteří mají velkou šanci své pozice v čele dolní komory parlamentu obhájit, si za současný stav sypou popel na hlavu. "Ano, nesu odpovědnost," řekla HN Miroslava Němcová z ODS s tím, že redukci odmítla levice. Se 118 hlasy trojkoalice slibuje okamžitou nápravu.

"Redukce ve výborech a podvýborech bude naším prvním opatřením," tvrdí. Spolupráci jí slibuje i Lubomír Zaorálek, kterého ČSSD zřejmě znovu navrhne na funkci místopředsedy sněmovny. "Nesu spoluzodpovědnost, že jsem tomu důsledněji nečelil. Teď je příležitost s tím něco udělat," sdělil Zaorálek HN. Stejné sliby ale bylo možné slyšet i na začátku minulého volebního období. Počet sněmovních orgánů tehdy přesto ze 71 ještě o jeden stoupl.
Související