Nejméně stovky, ale možná až miliardy korun tratí Česko na podivných soutěžích na vybavení nemocnic moderními přístroji, které hradí fondy Evropské unie. Tedy přesněji: tyto peníze sice do země přijdou, ale není jistota, že přístroje, které se za ně nakoupí, nejsou předražené. A že by se tedy za unijní dotace nemohlo pořídit mnohem víc.

Hlavními dodavateli v zemi jsou tři obchodní - tzv. kompletátorské - firmy: Hospimed, Puro-klima a Hypokramed. Analýzou dat na adrese centralniadresa.cz - tedy místa, kde veřejné instituce povinně zveřejňují výběrová řízení a poté i jejich výsledky - zjistil, že tři uvedené firmy získaly ve výběrových řízeních zakázky dohromady za 1,92 miliardy korun.

Chybí konkurence. Proč?

Tyto soutěže však v 85 procentech měly pouze jediného uchazeče. Jinými slovy: o tyto zakázky se vůbec nesoutěžilo a ty tak spadly do klína jediné firmě, která se přihlásila.

Je pro to jediné možné vysvětlení: Dohoda zadavatelů s těmi, kdo uvedené zakázky vyhrávají. A Česko tím podle všeho tratí stovky milionů - ale možná i miliardy - korun.

V případě, že je jediný uchazeč o zakázku, totiž není možné říci, že by šlo o nejlepší nabídku - protože se o ni vůbec nesoutěžilo. A analýzy veřejných zakázek ukazují, že v případě více uchazečů se dá docílit v průměru o dvacet i třicet procent nižší ceny, než když zadavatel obdrží jen jedinou nabídku.

"S růstem počtu dodavatelů, otevřeností soutěže a eliminací subjektivně hodnocených kritérií klesá konečná cena. Přitom rozdíl ceny vysoutěžené oproti ceně předpokládané při střední míře konkurence, za kterou můžeme označit otevřenou soutěž se 7 nabídkami, činí v průměru třicet procent," spočítal na příkladu zakázek ve stavebnictví ekonom VŠE Jan Pavel ve studii pro Transparency international.

Tenkrát v Ústí

HN již loni na příkladu jedné takové zakázky na vybavení severočeských nemocnic poukázaly, že uvedený rozdíl není jen ve stavebnictví, ale může být i v oblasti zakázek ve zdravotnictví.

Onou zakázkou byla dodávka zdravotnických přístrojů do pěti severočeských nemocnic, které spravuje holding Krajská zdravotní, vlastněný krajem. Uvedenou zakázku získalo za 382 milionů korun sdružení Hospimed/Puro-klima, když se jako jediné přihlásilo do soutěže.

A HN zjistily, že sdružení dodávalo některé přístroje až o polovinu dráž, než když si je nemocnice kupovaly samy. Zakázku nyní - i poté co na ní upozornily HN - vyšetřují kromě policie i vyšetřovatelé Evropského úřadu pro potírání korupce OLAF a ministerstvo financí pozastavilo její proplacení z evropských fondů.

Nelézt si do zelí

Podle Elišky Císařové z Transparency International je pravděpodobné, že v této oblasti existují dohody - ty jsou ovšem těžko dokazatelné. "Nelze vyloučit, že společnosti jsou 'realistické' a nehlásí se do soutěže, o kterou má zájem konkurent a očekávají stejné chování od ostatních," říká Císařová z Transparency International.

A podobně uvažuje i Jan Gregor z Národního fondu ministerstva financí. Právě jeho úřad je Bruselu zodpovědný za správné vyúčtování dotací a již loni pozastavil proplacení výše uvedené 382milionové dotace pro krajskou zdravotní.

"Lze spekulovat o tom, že zakázky mohly být nastaveny diskriminačně či netransparentně anebo může jít o strategii některých firem, že si nelezou do zelí," uvažuje Gregor. "Obojí je jednoznačně špatně. Určitě se nad tím zamyslíme, nezastupitelná je však role jednotlivých řídících orgánů," dodává s tím, že nevylučuje, že jeho úřad i v dalších případech pozastaví proplacení dotací do prošetření.

Související