Letní prázdniny s sebou kromě teplého počasí přinášejí také nebezpečí číhající v přírodě. Kromě alergií na bodnutí hmyzem je v letních měsících nejvyšší riziko kousnutí klišťaty. Stoupá také hrozba infarktu kvůli úžehu a konzumaci alkoholu. Především rodiče malých dětí s alergií na bodnutí včelou, vosou nebo sršněm by neměli zapomínat vybavit své potomky na letní tábory pohotovostním balíčkem a informovat o alergii dozor.

V krajních případech může alergická reakce dítě ohrozit na životě.  Alergická reakce na bodnutí může být místní, nebo celková. Při místní reakci se vytvoří v místě poranění zarudlý otok či puchýř. Při opakovaném a vícenásobném bodnutí hrozí celková reakce, anafylaxe. Provázejí ji podobné kožní příznaky, zrychlený tep, pokles tlaku, nevolnost a dušnost. Při nejvážnějším průběhu se stav prudce zhoršuje a přechází v anafylaktický šok, který je bez léčení životu nebezpečný.

Dítě by mělo mít vždy u sebe soupravu první pomoci. Patří do ní tabletky na potlačení alergické reakce, antihistaminika, injekční přípravek na potlačení alergické reakce se stříkačkou a jehlou na jedno použití a injekční adrenalin na jedno použití, nejlépe v automatickém dávkovači. Před cestou na prázdniny musejí rodiče zkontrolovat, zda v balíčku je dostatek léků a zda nejsou prošlé.

Při mírné místní reakce radí lékaři prohlédnout místa vpichu, odstranit žihadlo, kůži očistit a podat tabletku antihistaminika. Dítěti od jednoho roku do šesti let stačí jedna, starší potřebují dvě. Malým dětem do tří let je vhodné tabletu rozdrtit a podat na lžičce s tekutinou.

Pokud se zdravotní stav zhoršuje a dítě začíná mít příznaky anafylaxe, je na místě podat adrenalin a dál podávat injekčně také antihistaminikum. Pokud se u dítěte už někdy dřív objevila tak prudká reakce na bodnutí hmyzem, je lépe dát injekci preventivně i při malé místní reakci.

Nebezpečí infarktu v létě stoupá

V době volna lidé konzumují více alkoholu i během dne a dopřávají si více jídla, proto stoupá nebezpečí infarktu. Kardiologové na svém webu radí, jak riziko infarktu omezit. Protože kardiakům vadí velké teplo, měli by na to myslet už při výběru místa dovolené. Před cestou by se měli poradit se svým lékařem, zda zátěž zvládnou.

Pacienti se špatně průchodnými cévami nesnášejí "tepelnou zátěž" po delší dobu. V horku jim srdce tluče rychleji. Čím vyšší je teplota okolního prostředí, tím u nich stoupá riziko srdečního selhání.

Kardiaci by neměli zapomínat na to, že i středně náročné cvičení v horku může zdvojnásobit výrobu tepla a zvýšit tělesnou teplotu. Podobně působí i povzbuzující drogy, k nimž se řadí alkohol. Zrychlí metabolismus, tím i teplotu těla.

Červenec - měsíc klíšťat

Kardiaci jsou také více než zdraví lidé ohroženi úžehem. Takzvaný námahový úžeh postihuje spíše mladé lidi, například po sportování v horku. Klasický úžeh postihuje zase častěji starší lidi, kteří se moc nepohybují, často pacienty s chronickými nemocemi. Riziko stoupá, když člověk cestuje z chladnějšího prostředí do teplého. Krevní tlak stoupá a hrozí poškození srdeční svaloviny až kolaps.

Podle statistik Státního zdravotního ústavu se minulý rok v červenci boreliózou nakazilo na 800 lidí, zatímco v srpnu jen 550. "Nejvyšší měsíční výskyt dle začátku onemocnění je prakticky od začátku hlášení stále v měsíci červenci. V posledních dvou desetiletích je však patrný přesun onemocnění do jarních a podzimních měsíců v důsledku klimatických změn," uvádí ve zprávě o encefalitidě Čestmír Beneš a Bohumír Kříž ze Státního zdravotního ústavu.

Související