Že se propadne tunel Blanka, nebylo takové překvapení, jak společnost Metrostav dosud tvrdila. Vyplývá to ze zprávy o propadu, kterou firma adresovala pražskému magistrátu, a kterou mají HN k dispozici.
Dokument tvrdí, že muselo být už od května vyklizené parkoviště před budovou ministerstva kultury, jehož část zmizela v pondělí v noci pod zemí v obřím kráteru. Byl to už třetí propad 21miliardové stavby tunelu od roku 2008.
Ještě letos v lednu Metrostav rezolutně vylučoval, že by se mohly opakovat propady tunelu z podzimu 2008. „Nikde se nemá co propadnout, to je falešná zpráva,“ řekl tehdy HN mluvčí Metrostavu František Polák.
Firma přitom dobře věděla, když v lednu zahajovala ražbu z oblasti Myslbekovy ulice, že ji čeká kritické místo u tereziánských hradeb. „S ohledem na výsledky geotechnického monitoringu a podchod barokního opevnění bylo zvolen bezpečnější způsob ražby svislým členěním výrubu,“ přiznává firma v dokumentu.
I z toho důvodu nechal Metrostav zakázat používání parkoviště u budovy ministerstva kultury, které se nakonec propadlo. „V objektu ministerstva kultury bylo již v květnu 2010 vyklizeno parkoviště a ohraničen ražbou potencionálně ohrožený prostor,“ stojí ve zprávě.
Některé důkazy jsou pohřbeny navždy
Ani bezpečný způsob ražby nakonec nezaručil, aby se tunel nepropadl. A to přesně na očekávaném místě - na parkovišti u tereziánských hradeb.
Příčinou propadu tunelu Blanka může být podle Dušana Havla z báňského úřadu chyba v projektové dokumentaci nebo technologická nekázeň. Za třetí možnou příčinu označil Havel geologické důvody, vyšetřování se ale podle něj zaměřuje spíše na první dvě varianty.
Báňský úřad podle Havla zajistil všechny možné důkazy a vyslýchá svědky. "Některé důkazy ale budou pohřbeny navždy," poznamenal. Podle něj byl poslední propad odlišný od dřívějších dvou ve Stromovce. Délku vyšetřování odhadl na dva měsíce.
Úřad další ražbu úseku Brusnice zakázal až do té doby, dokud nebude vypracován nový geologický průzkum a přepracována dokumentace k této části stavby. Stavebníci pracují v ostatních částech tunelového komplexu Blanka, které už jsou proraženy. V nich je potřeba například vybudovat obezdívku, instalovat technologie a vzduchotechniku.
Metrostavu se zastává odborník
Profesor ČVUT Jiří Barták, který je největším odborníkem na ražbu tunelů, ale říká, že Metrostav udělal pro bezpečnost maximum. „Z výsledků monitoringu, které mám k dispozici vyplývá, že nic nenasvědčovalo tomu, že může přijít propad,“ řekl HN Barták.
Metrostav se navíc propadům snažil zabránit takzvanými předstihovými ochrannými deštníky. Jde o injektáže z ocelových trubek zasazených v zemi. Takzvané opěrové tunely navíc prošly pod hradbami bez problémů.
Podle profesora Bartáka může stát za propady nestabilní jílovo břidličné nadloží, do kterého několik dní pršelo. U hradeb byla navíc zřejmě navážka stará přibližně 300 let, která vznikla při jejich stavbě. „To nikdo nevěděl. Teď je to vidět,“ říká Barták.
Dokumenty Metrostavu navíc dávají poprvé nahlédnout do okolností, ze kterých se propad odehrál. V půl dvanácté v noci podle zápisu začal Metrostav v takzvaných opěrových tunelech sundavat provizorní ostění. Pak došlo technickou terminologií řečeno „ke ztrátě stability nadloží.“
V tunelu ale zůstal zavelen bagrista i se strojem. Nad sebou měl naštěstí v kabině mříže, na něž napadaly kameny, které zabránily nasypání hlíny. Muže záchranáři vyprostili až v půl sedmé ráno. Z jejich zápisu zase vyplývá, že jim práci komplikovalo další padání horniny.
Metrostav už dokončil zaplombování kráteru. Je v něm přes 1500 kubíků betonu. „Provedení výše uvedených zajišťovacích prací vylučuje riziko dalšího rozvoje mimořádné události,“ sděluje magistrátu Metrostav.
Bém dnešní zprávu označil za nedostatečnou a nařídil Metrostavu, aby dokument dopracoval. "Je nepřijatelné, abychom neznali elementární data. Rada nemůže nést zodpovědnost, když nemá dostatek informací," poznamenal. Znovu se pak materiálem bude rada zabývat v úterý.
Tunel Blanka bude stát zhruba 21 miliard, další přibližně 4 miliardy si vyžádá osazení techniky. Termín jeho dokončení se zřejmě posune na rok 2013. Půjde o nejdelší silniční městský tunel v Evropě.
