Obvodní soud pro Prahu 1 odročil ještě před čtením obžaloby dnešní proces s osmi lidmi, mezi nimiž jsou podle odborníků na pravicový extremismus špičky české krajně pravicové scény.

Před soudem se měli zpovídat například bývalý předseda pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany (DS) Patrik Vondrák, expředseda krajské organizace DS na Vysočině Milan Hroch, členka strany Michaela Dupová nebo dlouholetý aktivista ultrapravicové scény Filip Vávra.

Soudkyně Věra Bártová ale začátek procesu odročila, protože dvěma z obžalovaných, kteří čelí obvinění z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, se nepodařilo včas doručit předvolání k jednání. Dvojici ho Bártová předala dnes přímo v soudní síni.

Soudkyně odročila proces  na 18. srpna také kvůli tomu, že se jedné z přísedících udělalo špatně a musela odejít k lékaři.

Žalobci obžalované viní z vylepování samolepek neonacistického Národního odporu, z uspořádání demonstrace na podporu padlých vojáků wehrmachtu či z organizace koncertu takzvané white power music.

Z vazby se dostal pouze jediný extremista

Dupovou s Vondrákem zadržel Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) při jedné ze tří akcí zaměřených na pravicový extremismus, které uskutečnil loni v říjnu. Při dalších dvou zásazích detektivové obvinili celkem 16 lidí.

Po hodinovém přerušení jednání Bártová rozhodla, že Dupová a Richard Lang můžou být propuštěni z vazby. "Písemný slib, který obžalovaná Dupová a Lang předložili i jejich ústní projev zde před soudem byl přesvědčivý. Vyjadřovali se vyčerpávajícím způsobem o tom, jak dál naložit se svým životem a projevili snahu o nápravu," odůvodnila soudkyně své rozhodnutí. Tomáš Vandas

Oproti tomu u Patrika Vondráka soud rozhodl, že má zůstat až do srpnového líčení ve vazbě. Jeho dnešní projev v soudní síni ani záruky, které nabízela Vondrákova rodina, nepřipadaly soudu věrohodné. "Neumím si představit, jak by jeho rodina mohla chování tohoto dospělého muže kontrolovat. Z výpovědí vyplynulo, že Vondrovy rodiče nemají na jeho chování vliv," řekla soudkyně.

Přestože soud zprostil vazby dva obžalované, na svobodu se dnes dostal jen Lang. V případě Doupové totiž státní zástupkyně podala proti propuštění z vazby stížnost. Její písemný slib označila za nedůvěryhodný. "Nevím, který slib obžalovaná myslela vážněji. Jestli ten, že se přestane stýkat se svými "kamarády", nebo ten, který má vytetovaný na těle: v němčině tam má vytetovaný slib věrnosti německých vojáků SS," řekla státní zástupkyně Zdeňka Galková. Městský soud v Praze by měl do týdne rozhodnout, jestli Doupovou zprostit vazby nebo ne.

Před soudní síní postávali rodinní příslušníci i přátelé obžalovaných. Na otázku, zda má Doupová extrémně pravicové názory, odpověděl její přítel Lukáš slovy: "Má vlastní pohled na věci. Pohled, který s v této společnosti moc nenosí." .

Premiérův syn má ochranku kvůli extremistům, potvrdila policie - čtěte ZDE

Obžalované k soudu přišlo podpořit zhruba 30 až 40 příznivců včetně předsedy Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáše Vandase. Do jednací síně se ale nedostali, většinu míst v ní totiž obsadili novináři. Podle reportérky HN extremisté nabízeli na chodbě soudu letáky s číslem účtu, na který vybírají prostředky na podporu obžalovaných.

Proces provázejí mírně zvýšená bezpečnostní opatření, před budovou soudu ráno hlídkovali policisté, část z nich byla i uvnitř na chodbách.

Výběr případů, kdy před soudy různých stupňů stanuli představitelé české extremistické scény


Proces s internetovým prodejcem knihy Mein Kampf:

V březnu 2001 Obvodní soud pro Prahu 5 potrestal pokutou ve výši 100.000 korun Víta Vařáka, internetového prodejce knihy Mein Kampf, kterou vydal nakladatel Michal Zítko. Soud jej uznal vinným z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Odvolací soud poté Vařákovi snížil peněžitý trest na 60.000 korun. Před soudem stanul kvůli vydání knihy i Zítko, nejprve dostal podmíněný trest, nakonec jej ale Nejvyšší soud v březnu 2005 zprostil viny.


Proces kvůli kompaktním diskům s rasistickými písněmi:

V roce 2007 poslal brněnský městský soud na čtyři roky do vězení šestadvacetiletého Tomáše Plisku a potrestal jej tak za to, že si chtěl nechat vyrobit 500 kompaktních disků s 18 rasistickými písněmi. Policie tvrdí, že to byla zakázka pro extremistickou organizaci Národní odpor. Před měsícem v kauze rozhodoval brněnský krajský soud, který Plickův trest snížil o šest měsíců. Ten si nyní navíc odpykává dva roky vězení za zorganizování prvomájové průvodu neonacistického uskupení Národní odpor z roku 2007.


Proces kvůli provozování neonacistických webových stránek:

V srpnu 2008 Nejvyšší soud s konečnou platností potvrdil trest udělený nižšími soudy, podle nichž bude příznivce hnutí skinheads 3,5 roku v podmínce. Pokud se znovu prohřeší, půjde na tři roky do vězení. Mladík spolu s komplici v roce 2004 umístil na internet stránky Sonnenrad.wz.cz, na kterých vychvalovali Adolfa Hitlera a nacistické Německo a vyzývali k likvidaci Židů a Romů. Nyní již stránky nejsou v provozu.


Kauza internetového časopisu Poslední generace:

Na podzim 2008 dostali u okresního soudu nepodmíněné tresty Erik Sedláček a Libor Budík, a to za podporu a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod člověka. Oba působili postupně v letech 2003 a 2004 jako šéfredaktoři a autoři textů internetového časopisu Poslední generace. Články v časopise podle soudu obsahovaly nenávistná vyjádření vůči Židům a vyzývaly k jejich likvidaci. Loni v dubnu ale pardubický krajský soud Sedláčka osvobodil a Budíkovi změnil trest ze dvou let vězení na podmínku.


Odsouzení hudebníka Michala Moravce:

Loni v listopadu odešel od českobudějovického krajského soudu s tříletým nepodmíněným trestem zpěvák kapely Imperium Michal Moravec. Stejný trest vyměřil již dříve okresní soudem. Moravec letos v květnu podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle obžaloby dal vyrobit CD, která obsahují texty oslavující nacionální socialismus. Nahrávky prý pak sám šířil a propagoval veřejnými produkcemi. Moravcovi, zatčenému při velké policejní razii proti organizátorům neonacistických koncertů, hrozilo až osmileté vězení. Obžaloba Moravce vinila i z řízení pod vlivem alkoholu, za které mu soudní senát uložil dvouletý zákaz řízení.


Rozpuštění Dělnické strany:

Letos v únoru rozpustil Nejvyšší správní soud (NSS) na druhý pokus krajně pravicovou Dělnickou stranu (DS). Soudci na základě důkazů, které navrhla vláda, našli v programu, idejích a symbolech strany xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus. Strana podle nich také podněcuje k násilí. Koncem května potvrdil verdikt NSS i Ústavní soud, podle kterého byl proces spravedlivý a rozpuštění oprávněné. Představitelé DS poté oznámili, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.


Soud se žháři ve Vítkově:

V současnosti stojí před Krajským soudem v Ostravě čtveřice příznivců krajní pravice z Opavska, Bruntálska a Šumperska, kteří jsou obžalováni ze žhářského útoku na dům obývaný devítičlennou romskou rodinou ve Vítkově na Opavsku. Na stavení údajně zaútočili loni v dubnu třemi zápalnými lahvemi, při požáru byli zraněni tři lidé. Nejmladší Natálie utrpěla rozsáhlé popáleniny. Podle obžaloby čin souvisel se zviditelněním extremistických skupin a také se 120. výročím narození Adolfa Hitlera. Kauza zatím není uzavřena, líčení má pokračovat začátkem září.