K úspoře ve sněmovně nedojde. Klouzavý mandát přijde na 35 milionů

Měl to být symbol vlády "rozpočtové odpovědnosti". Jedna z prvních věcí, které nová vláda Petra Nečase slíbila zavést, aby ukázala, jak moc chce šetřit, bylo snížení platů poslanců o pět procent. Jenže k žádné úspoře ve sněmovně nedojde.

Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných chce totiž zavést takzvaný klouzavý mandát. To znamená, že každý ministr, který je zároveň poslancem, by se svého mandátu vzdal a do sněmovny by za něj přišel náhradník. A pokud by takový ministr ve vládě skončil, vzal by si pak od svého náhradníka poslanecký mandát nazpět.

V současné koalici se to týká hned dvanácti ministrů. Pouze tři nejsou zároveň poslanci: ministr průmyslu Martin Kocourek z ODS, ministr obrany Alexandr Vondra z ODS a ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský z Věcí veřejných.

Dnes jen ministerský plat

Potíž je v tom, že když je zmíněných dvanáct ministrů zároveň poslanci, nedostávají poslanecký, ale pouze ministerský plat. Pokud za ně do sněmovny dorazí náhradníci, státní pokladnu to bude stát dvanáct platů navíc. Základní plat poslance bez náhrad je necelých 60 tisíc. V současné sněmovně by to tedy znamenalo navíc minimálně 720 tisíc měsíčně, skoro 9 milionů za rok a za celé volební období téměř 35 milionů.

Snížení poslaneckých platů ušetří za čtyřleté volební období zhruba 29 milionů korun. Úspora se změnila v přibližně šestimilionové manko.

Pouhé miliony

Vládní vyjednavači s tím nepočítali. Faktem je, že jde o "pouze" milionové částky, které nejsou v ročním více než miliardovém rozpočtu sněmovny příliš podstatné.

"Ne, o tom jsme se nebavili. Musíte to snížení poslaneckých platů chápat jako symbolický krok, kterým chtěla vláda něco sdělit. Myslím, že skutečné úspory je třeba hledat jinde," řekl například poslanec ODS a stranický expert na ústavní změny Marek Benda.

Současná trojkoalice klouzavý mandát příliš nepotřebuje. Je to totiž nástroj, který vláda naplno využije především v situaci, kdy má ve sněmovně jen těsnou většinu. Někteří ministři mívají totiž během klíčových hlasování zahraniční cesty, návštěvy nebo jiné povinnosti, a nemohou být tedy vždy s jistotou ve sněmovně.

Současná koalice má k dispozici zatím největší většinu v historii, 118 hlasů. V Česku je to ale výjimka. Po minulých zkušenostech, kdy záleželo na každém hlasu a vláda musela pracně přemlouvat jednotlivé poslance nebo shánět přeběhlíky, se ale klouzavý mandát jeví jako věc, která může zpružnit rozhodování sněmovny.

Klouzaví poslanci čekají

Na druhou stranu, v Česku se také zatím nestalo, že by kvůli ministerským povinnostem některého z poslanců například neprošel rozpočet. I když třeba před šesti lety musel do sněmovny hlasovat o jednom klíčovém daňovém zákoně vážně zraněný lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Dvanáct nových "klouzavých" poslanců by se mohlo do sněmovny dostat ještě letos. Koalice chce nový zákon prosadit velmi brzy.

Jde ale o ústavní změnu a vláda pro ni potřebuje minimálně dva hlasy ČSSD ve sněmovně a několik málo dalších hlasů opozice i v Senátu.

A ČSSD tento týden naznačila, že by mohla koalici s klouzavým mandátem pomoci. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl předběžné ano. Spor zatím zůstává jen o to, odkdy by měl klouzavý mandát fungovat.

"Budeme to navrhovat už během podzimu. Chceme to vyzkoušet už v tomto volebním období," řekl poslanec Marek Benda. Sobotka zatím váhá, jestli změnu zavést až od dalšího volebního období, ale ani to nevyloučil.

Jména náhradníků za současné ministry-poslance jsou známa. Patří mezi ně, jak uvedlo Právo, například lékař a také původní kandidát Věcí veřejných na ministra zdravotnictví Martin Jan Stránský.

Do poslanecké lavice by se také mohl vrátit bývalý poslanec ODS Pavel Bohatec, který v květnových volbách neuspěl.

A mezi poslance může brzy usednout také další mladá politička Věcí veřejných - šestadvacetiletá zastupitelka Prahy 1 Jana Pařízková.

Ta se před volbami objevila spolu se svými stranickými kolegyněmi v odvážně nafoceném kalendáři. A "proslavila" se také jako koordinátorka kritizovaných hlídek Věcí veřejných, které během kampaně v rámci boje za pořádek a čistotu v ulicích vyháněly bezdomovce z parků.