Dobrý den, já jsem Milan Paumer – ten třetí. Touto větou se lidem představoval člen někdejší odbojové skupiny bratří Mašínových, se kterými se v říjnu 1953 probojoval do Západního Berlína.

Včera Milan Paumer po dlouhé nemoci zemřel. Bylo mu 79 let. Pohřeb tohoto člena protikomunistického třetího odboje proběhne zřejmě v Poděbradech. Tam Paumer bydlel od roku 2001 poté, co se po desetiletích strávených v USA vrátil na stáří domů.

Ocenil ho až Topolánek

Milan Paumer se nedožil toho, že by od prezidenta převzal státní vyznamenání. Senátoři přitom jej a bratry Mašínovy na toto ocenění navrhli letos už po šesté.

Václav Klaus se ale netají tím, že od něj trojice metál rozhodně nedostane. Paumer za to prezidenta kritizoval – podle něj Klausovi chybí odvaha ocenit lidi, kteří bojovali proti komunistickému útlaku. A prohlásil, že by si od něj medaili vlastně ani nevzal.

Na konci června dal Paumer HN jeden z posledních rozhovorů. „Já jsem panu senátorovi Liškovi říkal, ať to nechají být, vždyť Klaus nebude prezidentem věčně, tak vyznamenání dostaneme potom, o nějaké vyznamenání ostatně nejde,“ říkal Paumer v rozhovoru.

Paumera a Mašínovi neocenil ani předchozí prezident Václav Havel. Ten s bratry Mašínovými chodil v Poděbradech do školy. Jak se píše v knize Odkaz, kterou napsala dcera Josefa Mašína Barbara, Havel se neměl se svéráznými bratry příliš v oblibě. Po revoluci měl už jako prezident dokonce prohlásit, že by jim nepodal ani ruku.

Mašínovi a Paumera však v roce 2008 vyznamenal tehdejší premiér Mirek Topolánek, který jim předal premiérskou medaili.

20 tisíc policistů

Paumer se s bratry Mašínovými seznámil v roce 1942. Po komunistickém převratu v únoru 1948 založili ještě se Zbyňkem Janatou, Václavem Švédou a Ctiborem Novákem odbojovou skupinu. Tito tři méně známí členové skupiny bratrů Mašínových byli později popraveni.

Mladým odbojářům tehdy bylo kolem dvaceti let. Společně podnikali různé sabotážní akce, kterými chtěli poškodit nastupující komunistický režim.

Způsob, jaký volili, českou společnost v sympatiích rozděluje přesně napůl.

Podle dva roky starého průzkumu agentury STEM si 49 procent lidí myslí, že Mašínovi byli vrazi, zbylých 51 procent je přesvědčeno o opaku.

Skupina bratří Mašínových v září 1951 přepadla služebnu SNB v Chlumci nad Cidlinou, kde si chtěli opatřit zbraně pro své akce. Během přepadení zabili příslušníka SNB Oldřicha Kasíka. Totéž se opakovalo o pár týdnů později na služebně v Čelákovicích, kde Ctirad Mašín nejprve omámil chloroformem a poté podřízl strážmistra Jaroslava Honzátka.

Veřejnost Mašínovým vyčítá i zastřelení pokladníka Josefa Rošického, kterého v roce 1952 přepadli s autem vezoucím výplaty. Skupina tak získala 900 tisíc korun.

Proti nepříteli

V roce 1953 se Mašínovi, Paumer, Švéda a Janata rozhodli k útěku do Západního Berlína. Chtěli se tam připojit k americké armádě a s její pomocí odstavit československé komunisty od moci. Když na místě zjistili, že Američané žádný takový výpad neplánují, byli podle knihy Odkaz značně zklamáni.

Mladíci absolvovali devětadvacet dní dramatické cesty podzimním východním Německem, během které zalarmovali dohromady 20 tisíc příslušníků armády a Volkspolizei. Několik příslušníků Mašínových skupina během svého útěku zastřelila.

Do Berlína nakonec doputovali jen Josef a Ctirad Mašínovi a Paumer – ten s vážným průstřelem břicha. Janata a Švéda padli do zajetí německým policistům a poté byli v Československu popraveni.

Paumer i Mašínovi z Německa odjeli do USA, kde vstoupili do armády. Paumer byl poté vyslán jako voják do Koreje. Po návratu se Paumer živil jako dělník a taxikář, nikdy se neoženil.

Paumer i Mašínovi vždy výtky na své skutky odráželi. "Když bojujete proti nepříteli, nemůžete být lidumil. Tentýž přístup ostatně uplatňovali i komunisté po roce 1948,“ řekl Paumer v červnovém rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Vizitky hlavních členů skupiny:

Milan Paumer (7. dubna 1931 - 22. července 2010) - Narodil se v Kolíně, od dětství žil v Poděbradech, kde se za války seznámil s Mašíny. Začátkem 50. let se s bratry účastnil sabotážních akcí, v roce 1953 se jim podařilo prostřílet si cestu do západního Německa. Paumer pak sloužil v americké armádě (byl třeba v Koreji). Na Floridě později pracoval v továrně na letecké motory, měl i vlastní kavárnu a vlastnil taxislužbu.

Od roku 2001 žil znovu v Poděbradech. Paumer, rozhodný odpůrce komunismu, se často vyjadřoval k českému veřejnému dění. Sám působil v Konzervativní straně, neúspěšně se například ucházel o mandát europoslance nebo krajského zastupitele.


Ctirad Mašín (11. srpna 1930) - Syn válečného hrdiny se nemohl smířit s komunistickým převzetím moci v únoru 1948. Nejprve se pokoušel o sabotáže, poté plánoval útěk z Československa. Ten však byl prozrazen a Ctirad strávil 22 měsíců v uranových dolech. Na podzim 1953 zastřelil dva východoněmecké policisty. Po pětileté službě v americké armádě podnikal společně s bratrem a Paumerem v Texasu, pak se osamostatnil. Ctirad podnikal v několika amerických státech, má dva syny a dceru. Nyní žije v Ohiu.


Josef Mašín (8. března 1932) - Mladší z bratrů, který dostal jméno po otci, sdílel osud se starším sourozencem. V srpnu 1952 přepadl auto s výplatami a při rvačce zastřelil pokladníka. Poté, co se dostal na Západ, sloužil stejně jako Ctirad v americké armádě. Po skončení vojenské služby nějaký čas žil a obchodoval v Německu v Kolíně nad Rýnem, oženil se a s manželkou Evou mají dvě dcery. V roce 1980 se rodina přestěhovala do Santa Barbary v Kalifornii.


Václav Švéda (26. dubna 1921 - 2. května 1955) - Pocházel z rolnické rodiny, o emigraci se dvakrát pokusil už po vzniku protektorátu. Podruhé se dostal až do Švýcarska, odkud jej ale vydali německým úřadům a Švéda se dostal do koncentračního tábora. Později se přidal k Mašínům, podílel se na sabotážích; krátce před útěkem přišla jeho rodina o statek. Při přestřelce s východoněmeckými policisty byl postřelen a zatčen. Popraven byl 2. května 1955 ve věku 34 let.


Zbyněk Janata (1. února 1932 - 2. května 1955) - Někdejší spolužák režiséra Miloše Formana z poděbradské internátní školy se přidal k bratrům Mašínům a zúčastnil se několika přepadů. Spolu s nimi se pokusil přejít do západního Německa, jako první z pětičlenné skupiny ale padl do rukou východoněmecké policie a byl vydán do Československa. Byl popraven ve stejný den jako Švéda jako třiadvacetiletý.


Ctibor Novák (25. října 1902 - 2. května 1955) - Strýc Josefa a Ctirada Mašínových z matčiny strany se podílel už na protifašistickém odboji a konec války jej zastihl v německém vězení. Po únoru 1948 se přidal k synovcům a jejich boji proti komunistickému režimu. Pomáhal bratrům Mašínovým v přípravách na emigraci a vzhledem k tomu, že byl taky voják, dodával jim i zbraně. V roce 1953 byl zatčen a po soudním procesu byl popraven také 2. května 1955.


skupina bratrů Mašínů

skupina bratrů Mašínů

skupina bratrů Mašínů

Jak šel čas

Na snímku nahoře zabitý strážmistr Jaroslav Honzátko na stanici SNB v Čelákovicích, uprostřed nádraží v Uckru, kde došlo k přestřelce mezi východoněmeckými policisty a skupinou bratří Mašínů, vpravo pak Ctirad Mašín, Jaroslav Drábek, Milan Paumer a Josef Mašín v amerických uniformách ve Washingtonu v roce 1956.

Foto: Repro z knihy Cesta na severozápad
Související