Při cestě autem na dovolenou hrozí manželským párům první hádka už po dvaceti kilometrech jízdy, varuje psycholog Karel Havlík. Hádka se podle něj často odvíjí ze zcela malicherných příčin, například žena nesprávně řadí, ustrašeně předjíždí nebo manžel nemá pochopení pro ženiny stesky. Hádka pak zvyšuje riziko autonehody.

"Manželky se v uzavřeném prostoru vozidla zřejmě mstí za zažitá příkoří a chtějí si to vynahradit v autě, kde muž před výčitkami nemá úniku," tvrdí Havlík v publikaci Psychologie pro řidiče. Ženy podle něj využívají toho, že muž za jízdy nemůže odejít a prásknout dveřmi.

Hádka zrychlí oběma tep a uvolní do krve adrenalin, vládu nad mozkem přebírají emoce a bezpečnost pasažérů je ohrožena. "Vidí-li řidič rudě, sotva bude správně vnímat a včas reagovat na situaci," upozorňuje Havlík. Žena podle něj sice prožívá střet intenzivněji, ale je dál schopna sledovat dění na silnici. Může se hádat i řídit, a proto nechápe, že pro manžela je tato situace důvodem dopravního selhání.

Přestože partner v autě může být zdrojem hádek, radí psycholog, aby na cesty delší než 400 kilometrů měl řidič spolehlivého spolujezdce. Může to být i manželka, ale nesmí ho rozptylovat, poučovat a nevhodně zasahovat do jízdy. Po domluvě ho může upozornit na rizika v nepřehledných úsecích.


Cestují-li manžel s manželkou autem, obvykle v něm nepanuje ticho. Pravidlo, že za den řekne žena nejméně třikrát více slov než muž, platí i při jízdě, uvádí Havlík. Z tohoto pohledu jsou podle něj manželky výbornými spolujezdci.

V autě se podle Havlíka nevyplatí kritizovat, protože může vypuknout hádka. Lépe je povídat si na neutrální téma, smát se a vtipkovat. Zahájí-li žena v autě prudkou ofenzívu, udělá řidič nejlépe, když zaparkuje u nejbližšího motorestu, společně vypijí kávu a spor vyřeší. Na další cestu by neměli vyjet, dokud hněv neodplyne a obě strany se neuklidní.