Kalouskovy etapy

Ministr financí Miroslav Kalousek práce na úsporách a změnách ve státních financích rozdělil na tři etapy.

"Etapu nula" podle něj tvoří kroky, které je nutné podniknout hned pro letošní rozpočet, další etapa se bude týkat státního rozpočtu na příští tok a třetí etapa představuje zásadní systémové změny, které budou platit až od roku 2012. "Do této poslední kategorie spadá například zamýšlené zrušení daňového zvýhodnění hypoték," uvedl ministr.

Kdyby vláda neučinila nic, pak by se schodek rozpočtu podle Kalouska propadl v příštím roce až na zhruba 215 miliard korun. Ministerstvo financí podle něj naopak cílí rozpočet tak, aby schodek nepřekročil 4,6 procenta hrubého domácího produktu, tedy ne více než 135 miliard korun.

Vláda by v rozpočtu na příští rok chtěla ušetřit na výdajích 55 miliard korun a zvýšit příjmy o 20 miliard.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) oznámil kolegům ve vládě, že jim letos nebude zhruba deset miliard korun přímo škrtat. Rezorty by ale měly tyto výdaje zmrazit, tedy takzvaně zavázat.

Kdyby se státní příjmy v tomto roce vyvíjely lépe, než se nyní předpokládá, bylo by možné peníze opět uvolnit. To ovšem Kalousek příliš nepředpokládá. "Přístup ke všem úřadům je stejný, jen k obraně měkčí," dodal ministr.

O úsporném kroku bude jednat ve středu vláda a Věci veřejné (VV) už avizovaly, že se jim Kalouskův návrh nelíbí. Ministr financí ale nechce ustupovat. "Pokládám za naprosto vyloučené, aby vláda rozpočtové zodpovědnosti... zahájila své vládnutí tím, že nedodrží schválený deficit rozpočtu v prvním roce svého vládnutí," řekl Kalousek.

Každý rezort musí najít dvě a půl procenta

Ministerstva budou muset ještě letos zavázat 2,5 procenta výdajů s výjimkou zákonem předepsaných sociálních dávek. Jinak se podle Kalouska nedá udržet schodek rozpočtu na hranici 5,3 procenta hrubého domácího produktu a vzroste na 5,8 procenta.

Vláda ve středu rozhodovat o zavázání celkem zhruba 21 miliard korun. Z toho na výdaje jednotlivých kapitol rozpočtu připadne 12 miliard korun, a to tak, že ministerstva si budou muset poradit s úsporou 10,2 miliardy, zbylých asi 1,8 miliardy připadne na kapitoly Státní dluh a Všeobecná pokladní správa.

Dalších pět miliard korun postihne výdaje na ekologické škody, které se vyplácejí z privatizačního účtu. O čtyři miliardy omezí vláda nároky ministerstev z jejich dřívějších nespotřebovaných výdajů. Současný platný zákon ministerstvům umožňuje žádat o ušetřené peníze z předchozích let. K 1. lednu letošního roku přitom představoval objem těchto nároků 90,4 miliardy korun. Vláda však může tyto nároky snížit.

Kritiku Věcí veřejných, které poukazují na to, že nejvíce peněz nebudou smět vydat "jejich" ministerstva a hrozí i koaličním vetem, dnes Kalousek nekomentoval. Odkázal na to, že se vyjádří po zasedání kabinetu. "Nikdo není zvýhodňován podle stranické příslušnosti," řekl k tomu pouze.

Premiér Petr Nečas uvedl, že ministři za Věci veřejné si na zmrazení výdajů ve svých úřadech nemohou stěžovat, protože se týká všech rezortů. Kdo podobné opatření manažersky nezvládne, nemá podle předsedy vlády v kabinetu co dělat.

"Od počátku jsem vyhlašoval, že člověk, který není schopný manažersky jako šéf resortu zvládnout letošní rozpočet, případně další rozpočty, tak se zcela jaksi minul posláním, které má," prohlásil předseda vlády. Nečas dodal, že návrh ministra financí je koncipován přísně neutrálně. "Budeme o těchto věcech jednat a já jsem přesvědčen, že zvítězí rozpočtová zodpovědnost," řekl po pracovním obědě s prezidentem Václavem Klausem Nečas.

Začala "etapa nula"

Předseda Věcí veřejných a ministr vnitra Radek John je přesvědčen, že úspora navrhovaná vládou pro jeho ministerstvo je v rozporu s koaliční smlouvou. Úřadu by podle něj totiž chyběly peníze na boj s korupcí, který si vytyčila jako jeden z cílů nynější vláda, reagoval John v ČT.

John současně navrhuje, aby se vláda vrátila k mechanismu z loňského roku, kdy se z rozpočtu ministerstva odečetly mzdové prostředky a teprve z toho, co zůstalo, se počítaly úspory. Provozní výdaje vnitra jsou podle Johna přitom jen deset miliard korun. "Podezírám návrh z toho, že chce rozvrátit ministerstvo vnitra, protože my máme 70 procent nákladů na mzdy. Vláda by ale musela změnit legislativu, abychom mohli snížit platy," prohlásil šéf VV.

Výjimku ve vázání výdajů bude mít ministerstvo obrany. Nebude smět utratit asi o 900 milionů korun méně, než jsou 2,5 procenta výdajů úřadu.

"To byla priorita VV, aby z prostředků obrany byly částečně financovány platy učitelů. Aby se na to ministerstvo obrany mohlo připravit, tak mu bude zavázáno o 900 milionů méně. A o těchto 900 milionů korun zavážeme více kapitolu ministerstva zemědělství," řekl ministr financí. "V dalších letech bude postup vůči obraně tvrdší, musí se na šetření připravit," řekl ministr financí.

Nejvíce peněz nebude smět utratit ministerstvo školství, a to přes tři miliardy korun. Koalice se přitom zároveň rozhodla, že školství dostane na platy učitelů o 2,1 miliardy více.

Kalouska už podpořil spolustraník ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Jeho rezort hodlá letos 2,5 procenta ze svého rozpočtu uspořit především na provozních záležitostech. Kromě toho chce provést změny, které povedou od příštího roku k nové struktuře úřadů práce.

Kalousek osobně nepředpokládá, že se vývoj rozpočtových příjmů letos zlepší. Propad by měl být proti původním předpokladům asi 28 miliard korun. Kabinet premiéra Jana Fischera už dříve zavázal šest miliard korun.

Letošní šetření označil Kalousek jako rozcvičku na to, co čeká ministry v příštím roce, kdy budou muset uspořit 55 miliard korun. "Toto je navíc pouze drobná rozcvička, v roce 2011 čekají ministerstva daleko hlubší změny," dodal Kalousek.
Související