Politická strana Věci veřejné (VV), od květnových voleb nováček v Poslanecké sněmovně, se profiluje jako "strana přímé demokracie". Její zaregistrovaní příznivci na internetu, tzv. Véčkaři, však mohou hlasovat pouze o některých věcech.

"Rozhodněte o lídrech VV v podzimních volbách. Zvolte si svého favorita a rozhodněte o jeho místě na kandidátce," inzeruje strana k volbám do obecních zastupitelstev. Lidé se mohou do středy zaregistrovat na webu a poté v pátek a v sobotu hlasovat ve stranických primárkách.

Volba je však omezena pouze na kandidáty v okresních a krajských městech a v městských částech Prahy. Véčkaři navíc rozhodnou pouze o lídrovi dané kandidátky, ostatní uchazeče seřadí strana.

"Nejsou lidi"

Paradoxem je, že ačkoli zaregistrovaní příznivci volí předsedu Věcí veřejných nebo vybírali vedoucí osoby sněmovních kandidátek, nebudou rozhodovat o kandidátech VV do Senátu. Jejich jména určí ve čtvrtek grémium strany. "Kandidáti do Senátu ČR nejdou do přímé volby," stojí na stranickém webu. Volba 27 nových senátorů či senátorek proběhne spolu s komunálními volbami v říjnu.

"Véčkaři by mohli volit i kandidáty z jiného senátního obvodu, z jiného regionu, lidi, které často ani nemusí znát," zdůvodnila rozdílný postup strany serveru iHNed.cz šéfka poslaneckého klubu VV Kateřina Kočí. Po námitce, že sympatizanti i v komunálkách mohou rozhodovat pouze o lídrech v místě svého bydliště, dodala: "Je potřeba si uvědomit, že jsou obvody, kde máme pouze jednoho kandidáta."

"Nemáme několik kandidátů v jednom obvodu, pak nemá smysl referenda uspořádat," potvrdila i místopředsedkyně strany Karolína Peake. Pokud by se podle ní o senátorský post v dresu Věcí veřejných ucházelo více lidí, pak by Véčkaři dostali právo mezi nimi vybírat. "V politice obecně není dostatek kvalitních lidí, kteří by se hrnuli do politiky," řekla Peake.

Mechanismus výběrů kandidátů je podle místopředsedkyně VV dán rovněž odlišným způsobem voleb do Senátu - volí se většinovým systémem, zákon požaduje vyšší věk kandidátů než u budoucích poslanců.

Rozpory v dvojím přístupu k primárkám vidí i politolog Petr Just z Metropolitní univerzity. "Nevidím žádné racionální vysvětlení pro to, že lídry do komunálních voleb nechávají vybírat svými registrovanými příznivci a kandidáty do Senátu nikoli. Předpokládám, že Senát považují spíše za prestižnější instituci a že místa kandidátů do horní komory mohli přislíbit například svým sponzorům nebo nějakým svým významným podporovatelům," uvedl Just.

Věci veřejné evidují asi 20 tisíc registrovaných příznivců. Do vnitrostranických voleb, referend a anket se jich však zapojuje pouze část. Například  schvalování koaliční smlouvy, které rozhodovalo o vstupu VV do středopravé vlády, se zúčastnilo jen 22 procent Véčkařů.

Hypoteticky tak v případě menšího okresního města mohou lídra komunální kandidátky vybírat desítky či stovky lidí, kteří sami sebe označili za příznivce Věcí veřejných, ačkoli tuto stranu nemusí volit. Aby byla interní volba platná, musí se do ní podle Kočí zapojit nejméně 10 procent Véčkařů v dané oblasti.

Abyste se stali registrovaným příznivcem, stačí vám vyplnit krátký formulář na webu a zároveň prohlásit, že splňujete několik základních podmínek, například byste neměli být členem jiné politické strany. Jejich pravdivost ale strana neověřuje.

Kdo určuje, o čem smějí Véčkaři hlasovat? "Rozhoduje o tom programové oddělení, jeho ředitelka Kristýna Kočí a vedení strany," řekl nedávno v rozhovoru pro iHNed.cz Viktor Paggio, jihočeský poslanec za VV, který má ve straně referenda na starosti.