Romové si pochvalují bydlení, které jim našlo sdružení. Vesnice protestuje

Tady mi našli byt, říká Ema Žigová a ukazuje přitom na bytovku před sebou. Její děti mezitím s ostatními pobíhají kolem a hrají si. Ještě před půl rokem měli přitom všichni tři problém. Z azylového domu v nedalekém Jeseníku museli odejít a nic jiného neměli.

Pak ale Žigová přišla do kontaktu s občanským sdružením Ester a to její situaci vyřešilo. A podobně štastně skončily i další romské rodiny v okolních bytech. Lidí, kterým nezisková organizace našla v Uhelné se čtyřmi stovkami obyvatel bydlení, jsou desítky.

Starosta z toho však radost nemá. "Za tu dobu, co sem stěhují další a další, se tady v obci úplně změnila nálada," stěžuje si Ludvík Juřík (KDU-ČSL) ve své pracovně, jejíž zdi zdobí diplomy za úspěchy, kterých Uhelná v minulých letech dosáhla v soutěži o vesnici roku. Místní jsou podle něj otrávení z toho, jak se jejich obec v posledních letech proměňuje. Před pěti lety tady prý žádní Romové nežili. A všeobecná nespokojenost právě teď vrcholí.

Klidně se budu soudit

Ester se rozhodla zrekonstruovat objekt, který před lety získala, a vytvořit v něm komunitní centrum. S tím se však starosta smířit nehodlá. Po letech, kdy sdružení proti jeho vůli obsazuje byty a do obce s vysokou nezaměstnaností stěhuje další sociálně slabé lidi, mu došla trpělivost: "Už jsem skeptický k tomu, kam to vede. Psal jsem dopisy Kocábovi, ale na odpověď čekám od května loňského roku," říká Juřík.

"My těch dopisů dostáváme stovky, na tento konkrétní si nevzpomínám. Když teď ale vidím, že se tam ta situace takto vyostřuje, tak ho budu kontaktovat," řekl HN vládní zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb.

"Pokud to bude nutné, tak se s Ester budu soudit. Jejich záměr je v rozporu s územním plánem," zdůrazňuje starosta. Na místě, kde chce Ester pořádat volnočasové aktivity pro děti nebo třeba doučování, má prý stát parkoviště.

Teď však leží spor v podobě žádosti Ester o dotaci na stole Ministerstva práce a sociálních věcí. Tam bude muset komise v září rozhodnout, komu dá za pravdu. Součástí žádosti je totiž i vyjádření obce, krajského úřadu a Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, k tomu, jak je projekt potřebný.

"Bližší informace o tom ale zatím nemáme," řekl HN Petr Sulek z tiskového oddělení MPSV. Projekt prý zatím posuzuje Centrum pro regionální rozvoj, k nim se dostane asi za tři týdny.

"Když jedna obec dokáže zastavit stěhování Epopeje, tak proč bychom my neměli ovlivnit tohle," říká Juřík s tím, že starosta má přeci právo mluvit do toho, co se mu v obci děje. "Pokud to bude nutné, pokusíme se jejich činnost omezit i právně," dodává.

"V dokumentech nás sdružení popisuje jako zaostalou obec s řadou problémů, kterou je třeba zachránit," stěžuje si. "Lidé si pořizují hlídací psy, zamykají se a každý si víc všímá toho, kdo tu chodí," říká starosta.

V obci je klid 

V ulicích Uhelné to však nijak dramaticky nevypadá. Naopak. V zapadajícím slunci působí obec klidně i čistě. V ulicích to vypadá, jako kdekoli jinde. Při otázce na to, jak se tady žije, se však místní rozpovídají. "Ne, ne, já s tím nechci nic mít," volá už od plotu paní, která se právě chystá se sekačkou na dvůr. Nakonec se ale na chvíli zastavuje. "Sousedi tady měli broskev, než se ale vrátili z víkendu, tak jim to tady romské děti všechno otrhaly," popisuje, své jméno říct ale nechce.

A stejně tak její sousedé: "Já po nich nic nechci, ať se sem klidně stěhují, ale chci tu také žít normálně jako člověk. Nemuset schovávat vlastní třešně nebo železo, co mám na dvoře," stěžuje si jeden z nich. "Mně spíš vadí to, že ve dne spějí a v noci žijou," poznamenává Jan Adamík, který kolem projíždí s kolečkem.

"Není tu práce, to je ten problém," souhlasí starosta. "Máme zkušenost, že ti, kteří práci našli, se chovají úplně jinak. Čím víc lidí sem přivedou, tím horší však ta situace bude," varuje starosta.

Na PR v obci nejsou peníze

S tím, že by nezisková organizace vytvářela další problémy, však Karel Novák ze sdružení Ester nesouhlasí. "Není pravda, že bychom sem lidi sestěhovávali bůh ví odkud. Všichni jsou z tohoto regionu a tady je nezaměstnanost všude stejná," říká. Z Uhelné je navíc podle něj dobrá dopravní dostupnost, takže není problém, aby lidé za prací dojížděli.

"A to, že se snažíme obsazovat další byty, není pravda. V Uhelné už ani jiné kapacity nejsou," vyvrací obavy starosty Novák. To, jak se třinácti byty, které tam mají, naložili, však považuje za úspěch. "Je to cesta, která funguje i na Západě," říká. V první fázi se jedná o tak zvaný azylový status. To znamená, že se pracovníci za klienty u majitele bytu zaručí, ale zároveň je kontrolují. "Radíme jim, za co kolik utratit a podobně," popisuje Novák. Cílem je však, aby se rodina stala co nejrychleji soběstačnou. "Pak si už uzavírají smlouvy přímo sami a my fungujeme jen jako poradenská služba," dodává.

"Komunitní centrum do obce ale rozhodně nemá přivádět nové lidi. Jde jen o služby pro ty, kteří tam už žijí ," vysvětluje. Nad otázkou, jestli sdružení dostatečně vysvětluje své plány původním obyvatelům Uhelné, však kroutí hlavou. "Je pravda, že na PR nemáme kapacity a ani to neumíme," přiznává Novák.

A právě nejistota možná lidem v Uhelné vadí ze všeho nejvíc. "To, že je tady slyšet pořád nějaký křik, se dá pochopit. Hluk přeci dělají všechny děti," říká smířlivě starší žena, která se právě vrací z odpolední procházky. "Proti tomu komunitnímu centru ale jsem. Vždyť kdo ví, co by se tam dělo" uvažuje.