Tým Petra Nečase včera schválil, že bude letos šetřit úplně všude. Dokonce i tam, kde by to od pravostředové vlády vůbec nikdo nečekal. Méně peněz totiž už letos nedostanou jen všechna ministerstva a další státní úřady, kterým vláda seškrtá 12 miliard korun, ale třeba i političtí vězni a čeští exportéři.

Třeba Konfederaci politických vězňů vezme vláda z ročního osmimilionového příspěvku 800 tisíc korun, což je celých 10 procent. S prakticky stejným škrtem se přitom bude muset vyrovnat i Svaz bojovníků za svobodu, který místo původně slíbených 7,5 milionu dostane o 750 tisíc korun méně.

Ministerstvo financí vysvětluje svůj čerstvě schválený návrh tím, že šetřit musí úplně všichni. Jenže statisícové úspory na politických vězních, které ve skoro 1,2bilionovém rozpočtu prakticky nikdo nepozná, se moc nelíbí ani některým vládním zákonodárcům.


"Já bych peníze politickým vězňům určitě neškrtal, protože to jsou lidé, kteří měli těžký život a ty peníze si zaslouží. Na druhou stranu, pokud někdo určitě pochopí, že stát musí šetřit všude, tak to jsou právě političtí vězni," říká místopředseda Senátu Jiří Liška z ODS, který letos v červnu v Senátu prosadil, aby stát uznal třetí odboj zákonem.

Stát méně podpoří export

Méně peněz dostanou na financování svých úvěrů i čeští exportéři. Vláda totiž včera schválila návrh ministerstva financí na desetiprocentní snížení dotace pro Českou exportní banku. Ta místo 919 milionů letos dostane skoro o 92 milionů méně.

"Není to nic příjemného, víc než 90 milionů bude jistě na některé investiční akce chybět, ale není to tak fatální, že by to mohlo český export ohrozit. Mnohem víc nás trápí posilování české koruny," říká prezident Asociace exportérů Jiří Grund.

Vláda si ale vypomohla k lepším rozpočtovým číslům i manévrem, který je minimálně na hraně "rozpočtové odpovědnosti". Nečasův kabinet se totiž na návrh ministra financí Miroslava Kalouska rozhodl, že zmrazí i půl miliardy, které původně poslanci loni v prosinci schválili na státní podporu stavebního spoření a penzijního připojištění. Což jsou povinné výdaje státu, na které by vláda bez změny zákona vůbec neměla sahat.

Také vedení sněmovny a Senátu nyní hledají způsob, jak v souladu se středečním rozhodnutím vlády zmrazit celkem téměř 43 milionů korun. Sněmovna musí najít úspory v rozsahu 29,4 milionu korun, Senát 13,5 milionu korun.

Sněmovna se bude snažit ušetřit například tím, že místo dosavadních papírových dokumentů budou poslanci veškeré podklady dostávat v elektronické podobě.
"Já si myslím, že to zvládneme," řekla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS).

Další úspory přinese i schválené snížení počtu místopředsedů sněmovny z pěti na tři, kterému odpovídalo i snížení administrativního aparátu sněmovny.

škrty