Miroslav Kalousek se tváří spokojeně. Ve středu přiměl ministry, aby škrtli ve svých rozpočtech celkem deset miliard korun z celkových 28 miliard, které vláda musí letos ušetřit. Považuje to za definitivní vítězství "vlády rozpočtové odpovědnosti". Reaguje ovšem na ostré výhrady politiků Věcí veřejných, že právě jejich klíčové resorty - vnitro a školství - takový zásah nepřežijí.

HN: Nakolik jsou škrty definitivní? Politici Věcí veřejných přece říkají, že ještě nic schváleno není a že se o všem ještě bude jednat za měsíc.

Jsem velmi spokojen s tím, co jsme dojednali. Podařilo se to celé vládě, ale především díky postoji předsedy vlády, který odmítl připustit myšlenku, že by jeho vláda mohla překročit dosud schválený deficit. Jeho podpory si velmi vážím.

Kdybychom neudělali žádná aktivní opatření, tak se dostaneme do situace, kdy deficit by nebyl 5,3, jak schválila sněmovna, ale 5,8 procenta HDP. Jinými slovy by to znamenalo, že vláda, která se přihlásila k rozpočtové odpovědnosti a k reformám, by zahájila své vládnutí tím, že nedodrží schválený deficit. To by znamenalo totální ztrátu kreditu, mohli bychom zapomenout na zlepšení ratingu, naopak by hrozilo jeho zhoršení. A bylo by to popření smyslu vlády, která si dala do svého štítu rozpočtovou zodpovědnost.

HN: Jste si zcela jistý, že takto to chápou všichni členové vlády? Ministr dopravy Vít Bárta například prohlásil, že VV zmrazení schválily podmíněně a jenom si vzaly oddechový čas na vyřešení sporů...
Nemohou to chápat jinak než jako usnesení vlády. To je závazné pro všechny, jakákoli jiná interpretace je nesmyslná a každému doporučuji, aby si toto usnesení vlády přečetl. Myslím, že tohle chápali všichni členové vlády.

HN: Přesto mají ministři školství a vnitra s vaším plánem problém. Bojí se, že budou muset sáhnout na peníze učitelům a policistům. Budete to s nimi nějak dál řešit?
Je pravda, že s jinou mírou obtížnosti naplníte vládní usnesení v resortech, které mají vysoký podíl personálních nákladů, než tam, kde je ten podíl nižší. To je naprosto relevantní argument, který můj poslední materiál nezvažoval, protože měl jedinou ambici: co nejrychleji zavázat celkově 28 miliard. Ty prostředky nejsou škrtnuty, ale zavázány. To znamená, že resorty je nesmějí utratit, ale vláda jim je může kdykoli rozvázat s tím, že je zavážeme někde jinde.

Nebudeme riskovat neschválení rozpočtu

HN: Takže školství i vnitro dostanou přece jen přidáno?
Politická dohoda je důležitá, protože bez ní by škrty neprošly. Až budeme projednávat rozpočet na rok 2011, narazíme na to, že má analýza byla dělána narychlo. A ministerstvu školství a vnitra nějaké prostředky rozvážeme.

HN: Kolik peněz jim vrátíte?
Zcela jistě to nebude víc než 50 procent. Bude to až po diskusích s oběma ministerstvy. Ale koaliční partner si může být jist, že se nedostane v těchto dvou resortech do neřešitelné personální situace. Nebudeme se už vracet k jiným resortům než k těmto dvěma. Nepochybuji o tom, že ta dohoda skončí tak, že ti učitelé a ti policisté, kteří v těchto resortech mají zůstat, se letos nebudou muset bát o propad svých mezd.

HN: A komu ty peníze, které vrátíte školství a vnitru, vezmete?
Až budu přesně vědět, kolik budeme muset zavázat těmto dvěma kapitolám, tak vám zcela jistě řeknu, kde ty peníze vezmeme.

HN: Třeba ještě vezmete další peníze zemědělcům?
Nemám to v úmyslu. Důležité je, že těch 28 miliard ušetříme, a jestli v těch osmadvaceti miliardách uděláme nějaké přesuny menší než deset procent - což jsou dvě miliardy, tak to nebude takový problém. To už prostě doděláme.

HN: Usnesení vlády ale není právně vymahatelné, jinak řečeno, co když se někteří ministři "vzbouří"?
Vůbec nepředpokládám, že by něco takového někoho napadlo. A na druhou stranu je nutné říct, že pokud bychom zklamali ministry vnitra a školství v jejich očekáváních, zase bychom riskovali, že nebude schválen státní rozpočet.
HN: Kdy budou mít ministři vnitra Radek John a školství Josef Dobeš jistotu, kolik budou muset ušetřit?
Nejpozději do 31. 8. bude muset ministr financí něco navrhnout. Možná i dříve.

HN: Nebylo by ale lepší škrtat tak, aby v procentu, které musí každé ministerstvo ušetřit, nebyly zahrnuty výdaje na platy?
Mzdy nejsou mandatorní výdaje, které by nařizoval zákon. To, že by se základna, z které se bude škrtat, omezila o mzdové náklady, je zbožné přání úřednického aparátu, aby se to netýkalo výdajů, na kterých jim extrémně záleží, tedy jejich mzdy. Proto své ministry motivují k těmto návrhům.

Jako v seriálu Jistě, pane ministře

HN: S tím by možná ministři Dobeš a John úplně nesouhlasili. Pro ně by bylo výhodnější, kdyby se ve mzdách škrtat nemuselo...
Nejsme si zcela jistý, že prosazují svůj vlastní názor a ne názor svých úředníků. To není nedůvěra k panu Doběšovi ani k panu Johnovi. Naopak, já si jich obou velice vážím. Ale všichni členové vlády si musí uvědomit jednu věc.

Je tu jednak politická soutěž mezi stranami a ministry, kteří jsou za ně nominováni. A potom všichni společně vedeme jeden velký nekončící souboj s aparátem státní správy, který má své vlastní zájmy a priority většinou úplně jiné, než jsou priority té či oné vlády. A nejoblíbenějším sportem těchto aparátů je chránit si své zájmy tak, že vypustí svého ministra do boje s jiným ministrem za své vlastní zájmy.

HN: To zní jako vystřižené z britského seriálu Jistě, pane ministře...
Vím, o čem mluvím, osm let jsem byl profesionálním státním úředníkem. A chraň Bůh toho ministra, který tento záměr neprokoukne.
Související