Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se dohodla s ostravskou nemocnicí na vyšších platbách za léčbu nejmodernějším ozařovačem. Počet pacientů s rakovinou nebude limitován, sdělil ČTK mluvčí VZP Jiří Rod. Pokud by VZP platby nezvýšila, nemohli by se čeští pacienti na přístroji z peněz zdravotního pojištění léčit.

"Na základě zkušeností ze zkušebního provozu přehodnotila Fakultní nemocnice Ostrava data, která nám předtím poskytla, nyní nám předala upravené údaje, na jejichž základě jsme výši úhrad přepočetli," vysvětlil Rod.

Cena za jedno ozáření je podle Roda nyní stanovena na zhruba 27.000 korun. Dalších zhruba 50.000 korun na jednoho pacienta vydá VZP za materiál. "Počet ozáření bude záležet na medicínské indikaci a nebude v žádném případě nějak omezen či limitován," zdůraznil mluvčí.

Dodal, že čtvrteční dohoda není důsledkem tlaku médií, která napsala, že když VZP platby nezvýší, dostanou se k léčbě jen cizinci, kterým ji zaplatí jejich pojišťovna. Z českých pacientů pak jen movití lidé, kteří by si léčbu zaplatili sami. "Jedná se o oboustrannou dohodu, či chcete-li kompromis, který mohl vzniknout právě na základě toho, že ostravská nemocnice přehodnotila původní údaje," dodal.

Takzvaný kybernetický nůž ozařuje s až třicetkrát větší přesností než jiné lineární urychlovače, doba léčení se tak výrazně zkrátí. Přístroj průběžně kontroluje pozici nádoru i pacienta, takže nepoškodí okolní zdravou tkáň.

Ostravská fakultní nemocnice koupila zařízení za 200 milionů korun. Jednání s pojišťovnami o úhradě se zkomplikovalo tím, že výkon nebyl v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Určení celkové částky pro nemocnici tak bylo věcí dalších jednání. Někteří pacienti budou léčeni v jednom "sezení", někteří jich budou potřebovat i pět. Výdaje na jednoho pacienta se tedy budou lišit.

Až 600 pacientů ročně

Podle mluvčího ostravské nemocnice Tomáše Oborného podmínila při dřívějších jednáních VZP úhradu určitým počtem pacientů. Byl nižší, než kolik jich chtěla nemocnice léčit. Tím pádem byla podle mluvčího i platba na jednoho pacienta "směšně nízká". Nemocnice je podle něj schopna léčit na přístroji až 600 pacientů ročně.

Rod doplnil, že pokud si nemocnice opatřují nové přístroje, předem projednají s pojišťovnami, zda léčbu budou hradit. Úhrada takové péče musí být projednána v komisi na ministerstvu zdravotnictví, vyjde ve vyhlášce a na základě vyhlášky pak pojišťovny platí. "V tomto případě úhrada projednána byla, VZP s ní souhlasila, zaměstnanecké zdravotní pojišťovny se hlasování zdržely. Ve vyhlášce úhrada zatím není, přesto je VZP připravena léčbu hradit," dodal Rod.

Situace je podle něj jednodušší, pokud si nemocnice opatří nový přístroj, u kterého už úhrada v seznamu výkonů je obsažena. Pak nemocnice jedná jen s pojišťovnami, zda léčení uhradí za jednotlivý výkon, v balíku výkonů tzv. DRG, což je platba za určitou diagnózu, či jiným způsobem.

Ostravský ozařovač je součástí komplexního onkologického centra, jehož celková rekonstrukce si od listopadu 2008 vyžádala přes 600 milionů korun, třetina byla za přístroj. Ostrava je třináctým evropským pracovištěm s tímto zařízením. Na světě je jich v provozu zhruba 160, většina v USA.