A nejen to. Kromě toho jim ani nekornatějí tepny, neukládá se jim v nich tuk a netrápí je ani jiné nemoci oběhového systému. V materiálu agentury AP to tvrdí Charles Robbins, ředitel střediska výzkumu medvědů Washingtonské státní univerzity (WSU).
Robbins, který středisko v roce 1986 založil, se spolu s týmem vědců z univerzity snaží zjistit, jak je možné, že medvědí srdce zůstává tak zdravé - a zda by se odpověď na tuto otázku dala aplikovat na lidi.
"Změny probíhající v jejich srdci během zimního spánku jsou takové, že byste je vy ani já nepřežili," říká Lynne Nelsonová, veterinární kardioložka, která medvědy studuje už několik let. "A přesto je medvědí srdce velmi zdravé."
Vědci zjistili, že srdce medvědů grizzly zpomalí z více než 80 tepů za minutu v bdělém stavu na méně než 20 tepů a někdy až pod deset, když jsou medvědi v zimním spánku. Nelsonová dodává, že podle echokardiogramů se v srdci začíná hromadit krev, ale přesto medvědy netrápí krevní sraženiny.
Zatím mají Nelsonová a Robbins jen teorie, které vysvětlují, jak si mohou medvědi sdílející s člověkem 95 procent DNA udržet zdravé srdce. Zveřejnili studie, podle nichž proteinové změny během hibernace medvědí srdce "utuží", což mu umožní zachovat si tvar a možná i vyhnout se tvorbě sraženin. Medvědi jsou také schopní uzavřít dvě ze čtyř srdečních komor. Vědci navíc u medvědů studují beta-receptory a beta-blokátory, které kontrolují srdeční rytmus.
Zjištění, jak se medvědi vyrovnávají s tím, že jsou tak dlouho ponořeni do spánku, by mohlo mít význam pro dlouhé vesmírné lety s lidskou posádkou a také pro nemocné upoutané na lůžko, uvádějí vědci.
Harry Reynolds, bývalý prezident Mezinárodní asociace pro výzkum medvědů, říká, že tito tvorové představují výtečného náhradníka za člověka v lékařském výzkumu, protože s ním z biologického hlediska mají mnoho podobného. "Pokud existuje nějaký modelový druh pro lidskou medicínu a zdravotní výzkum, pak to jsou medvědi," říká Reynolds, který - ačkoli už je v důchodu - se stále aktivně zapojuje do terénního výzkumu medvědů v Mongolsku.
Robbins, který středisko v roce 1986 založil, se spolu s týmem vědců z univerzity snaží zjistit, jak je možné, že medvědí srdce zůstává tak zdravé - a zda by se odpověď na tuto otázku dala aplikovat na lidi.
"Změny probíhající v jejich srdci během zimního spánku jsou takové, že byste je vy ani já nepřežili," říká Lynne Nelsonová, veterinární kardioložka, která medvědy studuje už několik let. "A přesto je medvědí srdce velmi zdravé."
Vědci zjistili, že srdce medvědů grizzly zpomalí z více než 80 tepů za minutu v bdělém stavu na méně než 20 tepů a někdy až pod deset, když jsou medvědi v zimním spánku. Nelsonová dodává, že podle echokardiogramů se v srdci začíná hromadit krev, ale přesto medvědy netrápí krevní sraženiny.
Zatím mají Nelsonová a Robbins jen teorie, které vysvětlují, jak si mohou medvědi sdílející s člověkem 95 procent DNA udržet zdravé srdce. Zveřejnili studie, podle nichž proteinové změny během hibernace medvědí srdce "utuží", což mu umožní zachovat si tvar a možná i vyhnout se tvorbě sraženin. Medvědi jsou také schopní uzavřít dvě ze čtyř srdečních komor. Vědci navíc u medvědů studují beta-receptory a beta-blokátory, které kontrolují srdeční rytmus.
S medvědem tváří v tvář: Jak se chovat, když na tuto šelmu narazíte? - čtěte ZDE
Medvědi na Slovensku dostanou obojky s GPS. Akce přijde na 54 milionů - čtěte ZDE
Zjištění, jak se medvědi vyrovnávají s tím, že jsou tak dlouho ponořeni do spánku, by mohlo mít význam pro dlouhé vesmírné lety s lidskou posádkou a také pro nemocné upoutané na lůžko, uvádějí vědci.
Harry Reynolds, bývalý prezident Mezinárodní asociace pro výzkum medvědů, říká, že tito tvorové představují výtečného náhradníka za člověka v lékařském výzkumu, protože s ním z biologického hlediska mají mnoho podobného. "Pokud existuje nějaký modelový druh pro lidskou medicínu a zdravotní výzkum, pak to jsou medvědi," říká Reynolds, který - ačkoli už je v důchodu - se stále aktivně zapojuje do terénního výzkumu medvědů v Mongolsku.
