Pohřeb Milana Paumera, člena odbojové skupiny bratřů Mašínů, motivoval ODS k tomu, aby do programu vlády prosadila uznání protikomunistického odboje.

Lidé, kteří bojovali proti komunistické totalitě, se ale dočkají v zásadě jen uznání čestného, žádné velké odškodnění nedostanou.

V Česku tak bude nadále platit paradox: ti, kteří pomáhali totalitu udržovat, budou brát několikanásobně vyšší důchody než její oběti. Jednou z nich je i František Zahrádka, kterého komunisté odsoudili k dvaceti letům práce v uranových dolech v Jáchymově.

Je 13. září 1949 a osmnáctiletý František Zahrádka přichází z práce domů. Hlavu má plnou myšlenek na útěk za hranice, ke kterému se ten den chystal.

V té době už mladý Zahrádka patřil ke zkušeným převaděčům. Do ciziny pomohl jedenácti lidem včetně bývalého stíhače R.A.F. a dalším, kterým hrozila perzekuce. Při posledním, dvanáctém přechodu, chtěl Zahrádka zmizet sám. Cítil totiž, že už "hoří".

20 let za velezradu

Nemýlil se: dvacet minut před odchodem z domu na dveře zaklepali dva vojáci a Zahrádku zatkli. Přitížilo mu, že měl v kapse nabitou pistoli. O tři měsíce později už nastupoval do uranových dolů v Jáchymově, kde si měl odpykat dvacetiletý trest za velezradu a vyzvědačství.

Je 4. srpna 2010. Osmdesátiletý František Zahrádka se v Poděbradech účastní pohřbu odbojáře Milana Paumera. I přes smutnou událost domů odjíždí spokojen. Premiér Petr Nečas totiž nad Paumerovou rakví slíbil prosazení zákona o uznání třetího odboje. "Jsem tím hluboce potěšen a jsem zvědavý, co tomu nyní řekne parlament. Zákon o uznání třetího odboje totiž podaly i dvě předchozí vlády, ale v parlamentu to vždycky o pár hlasů pohořelo," říká Zahrádka.

Uznání protikomunistického třetího odboje se však podle Zahrádky dožil už jen zbytek těch, kteří se na boji proti komunistickému útlaku podíleli. "Skutečných odbojářů se dnešní doby dožilo tak půl procenta," odhaduje Zahrádka.

41 let v totalitě

Jestli dostane za příslušnost k třetímu odboji dodatečně nějaké výhody, Zahrádku nezajímá.

"Je mi 80 let a zažil jsem šest let nacistické okupace a jednačtyřicet let komunistického panství. Jestli dostanu nějaké výhody, to pro mě nebude nijak podstatné," říká bývalý odbojář. "Uznání našich aktivit je ale důležité. My jsme do toho šli jako zapálení mladí kluci. Je potřeba udělat všechno, aby ta hrstička lidí, která ještě žije, byla alespoň morálně uspokojena," říká. Sám v roce 2007 z rukou prezidenta "alespoň" převzal Řád T.G.M.

Z jáchymovských uranových dolů byl Zahrádka nakonec propuštěn po třinácti letech. "Během té doby mi zemřeli oba rodiče a já se už neměl kam vrátit. Nastoupil jsem tedy jako zaměstnanec do uranových dolů v Příbrami a fáral dalších osmnáct let," popisuje Zahrádka.

Bratři MašínovéKdo si zaslouží víc?

Lidé, kteří se jako bratři Mašínové (na snímku) postavili proti komunistické totalitě, se mají dočkat uznání od státu - významného peněžního ale ne. 

Čestné uznání a levnější lázně

Nízké důchody

Lidé perzekvovaní minulým režimem mají obvykle velmi nízké důchody. Lidé zavření v pracovních táborech sice mzdu pobírali, ale velkou část vraceli státu zpátky jako příspěvek na stravu a ošacení, které v lágru čerpali. Pokud si po propuštění našli práci, zpravidla šlo jen o mizerně placená místa. Z tohoto platu se jim pak vypočítala výše důchodu.

Příspěvek za věznění

Bývalí političtí vězni mají od roku 2004 nárok na příspěvek za nespravedlivé uvěznění. Pobírají 50 korun za každý měsíc, který v komunistickém žaláři strávili. Člověk, který byl za minulého režimu vězněn deset let, tak měsíčně pobírá šest tisíc korun.

Lázně a domy pro veterány

Návrh zákona o uznání třetího odboje chce odbojáře postavit na úroveň válečných veteránů. Tito lidé by mohli získat příspěvek na rekreační pobyt a lázeňskou péči, mohou být také přijati do pečovatelských domů pro válečné veterány. Podle odhadů v Česku nyní žijí asi dvě tisícovky příslušníků někdejšího třetího odboje.

Pohraniční strážMěsíční renta a výsluha 11 500 Kč

Výsluhy

Bývalí pohraničníci mají po odchodu do důchodu nárok na stejné výsluhy jako ostatní vojáci. Ti po 15 letech služby pobírají měsíční rentu ve výši pěti procent předchozí hrubé mzdy. Po 16 až 20 letech služby činí výsluha 6,2 procenta a po více než dvaceti letech 8,7 procenta hrubé mzdy. V roce 2009 činila průměrná výsluha vojáka odcházejícího do civilu 11 500 korun, kolik měli přímo pohraničníci, se určit nedá.

Tisíce lidí

V roce 1989 v Československu žilo 14 tisíc profesionálních příslušníků StB. Příslušníků SNB bylo podle odhadů kolem padesáti tisíc.

Měsíční renta

Bývalí příslušníci komunistické Státní bezpečnosti (StB) ke svým důchodům pobírají i pravidelné měsíční renty. Jejich výše začíná na deseti tisících korunách. Výjimkou ale nejsou ani mnohem vyšší částky.