Přivýdělkům v dozorčích a správních radách je konec

Premiér Petr Nečas se rozhodl, že skoncuje s oblíbeným způsobem poslanců, jak si k platu přivydělat desítky až stovky tisíc korun na účet státu. Nečas zakáže poslancům, aby brali odměny za to, že sedí ve správních a dozorčích radách veřejných institucí.

"Pokud je někdo v nějakém takovém orgánu z titulu své ústavní funkce, tak je za členství z titulu této funkce také odměňován," řekl HN premiér.

Stejné pravidlo stanoví zákon o střetu zájmů. Ten říká, že pokud poslanci zastupují stát ve státních nebo polostátních firmách, nenáleží jim za to odměna, protože je to součást jejich poslanecké práce.

Poslanci využívali nepřesného zákona

Politici si ale našli cestičky, jak zákon obcházet. Od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) si nechávali vyplácet statisíce ročně s odůvodněním, že pojišťovna je veřejnosprávní, a nikoliv státní.

Mezi poslanci býval souboj o to, kdo usedne v dozorčí nebo správní radě VZP. Aby ne. Za jedno zasedání během měsíce totiž členům chodilo na účet dvacet tisíc korun. Ročně si tak politici přivydělali i čtvrt milionu korun.

Vůbec jim přitom nevadilo, že podle zákona o střetu zájmů by žádné odměny dostávat neměli. Do vedení pojišťovny byli totiž zvoleni z titulu své funkce a zastupovat v ní mají zájmy státu. Poslanci ale využili toho, že zákon o střetu zájmů je napsán nepřesně a na VZP se nevztahuje - pojišťovna je totiž veřejnoprávní instituce, byť v ní má rozhodující vliv vláda a parlament.

K Nečasovi se najednou přidávají i poslanci, kterým peníze z VZP roky chodily na účet. Nikdo se ale nehlásí k tomu, že prosadí konkrétní změny. "Tato věc nespadá do resortu zdravotnictví. To je problematika zákona o střetu zájmů, což musí řešit kolegové z příslušného výboru. Očekávám, že se tomu budeme věnovat i na klubu," říká předseda zdravotního výboru sněmovny a člen správní rady VZP Boris Šťastný, poslanec za ODS.

Pravdu má jen částečně. Změna zákona o střetu zájmů by mohla nastavit do budoucna jasnější pravidla a zajistit, že se peníze politikům zase nevrátí. O zrušení konkrétních odměn od VZP ale rozhodují sami členové správní nebo dozorčí rady.

Nikdo se nechce odměn vzdát

"Kdyby chtěli, klidně se mohou své odměny vzdát," vysvětluje Anna Veverková, ředitelka odboru komunikace VZP. Jenže své odměny, které pojišťovnu ročně vyšly na dva miliony korun, se nikdo nevzdal.

Stejné to bylo i v případě Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního fondu rozvoje bydlení. Tam zase poslanci tvrdí, že jde o fondy, a ne firmy. Dnes už bývalý poslanec za ODS Jan Bürgermeister, člen výboru fondu, si takto ročně přijde na 108 tisíc korun.

"Prosím vás, to jsou tak směšně nízké peníze, že nemá smysl je řešit. To nemá žádný vliv na chod státních financí," říká muž, který má v tahání peněz ze státních podniků velké zkušenosti. Roky si přivydělával půl milionu ročně za členství v dozorčí radě Českých aerolinií.

Celou dobu se přitom hájil tím, že má na peníze nárok, protože přece ručí svým majetkem za hospodaření firmy. Když se ale ČSA dostaly do finančních potíží a musel je zachraňovat stát, Bürgermeister ani další členové dozorčí rady za špatný dohled postih nedostali.

O peníze z fondu dopravní infrastruktury nechce přijít ani poslanec Pavel Hojda (KSČM): "Šetřit se má tam, kde se rozhazuje. To se nás netýká, tohle jsou náhrady ze zákona. My máme zasedání jednou měsíčně i dvakrát, když se něco děje."

Po volbách jsou místa v orgánech VZP či nejrůznějších státních fondů volná. Starým členům skončil mandát a nové sněmovna ještě nestihla vybrat. Jestli o ně bude takový zájem i bez odměn, ale zatím nejde říct. Politici se tím údajně ještě nestihli zabývat. "Nejsem ve VZP kvůli odměně. Budu-li osloven, nebráním se tomu, abych v dozorčí radě pojišťovny působil dál," říká náměstek ministra zdravotnictví z TOP 09 Martin Plíšek. I on dosud bral od pojišťovny peníze.

Kvůli porušení zákona o střetu zájmů přišli už v loňském roce o nárok na odměnu ti poslanci, kteří působili v orgánech České pošty a společnosti ČD Cargo.