Zahynuli při invazi

116 vojáků

okupačních armád zahynulo podle nového vydání publikace "Vojenské řešení Pražského jara" do konce roku1968.

127 mrtvých Čechů a Slováků

je horní odhad počtu obětí srpnové okupace mezi obyvateli Československa do konce roku 1968. Součástí této statistiky je i pět sebevražd vojáků Československé armády.

 

Zahynuli při invazi

Oběti mezi okupanty

Alkohol

Sulima Pantelejevič: zastřelen při hádce v opilosti s vlastním podřízeným.

Špatné zacházení se zbraní

Lapin Vasiljevič roztrhán při neopatrné manipulaci s ručním granátem.

Zabití z nedbalosti

Tadeusz Grupa omylem zastřelen svým kolegou.


Oběti mezi okupovanými

Arogance

Anna Ulická zachycena sovětským cisternovým vozem na chodníků v Sučanech. Kolona podle historiků ani nezastavila a pokračovala
v jízdě.

Agresivita

Ondrej Opelek zbit a postřelen opilými sovětskými vojáky.

Ignorování předpisů

Jaroslav Páník zemřel v autě po nárazu transportéru, který mu nedal přednost.

Zkrat

Dana Košanová zastřelena na schodech Univerzity Komenského v Bratislavě.

Devátého září 1968 se seržant bulharské armády Nikolaj Nikolov rozhodl dezertovat. Jako příslušník jedné z okupačních armád zrovna hlídal část ruzyňského letiště. Večer potají opustil stanoviště a na silnici směrem na Kladno si stopl fekální vůz, ve kterém jeli dva Češi.

Nikolov si však s sebou vzal svůj samopal a byl značně opilý. Došlo k potyčce, při níž ho čtyřiatřicetiletý Jiří Baloušek zastřelil. Později dostal 10 let.

Případ jednadvacetiletého Nikolova je jedinou zdokumentovanou smrtí okupačního vojáka, kterou úmyslně zavinil někdo z obyvatel Československa. "Sovětské zdroje sice mluví celkem až o dvanácti úmrtích, ty se však prokázat nepodařilo. Důvodem je mimo jiné fakt, že okupační orgány odmítaly při vyšetřování takovýchto incidentů spolupracovat," říká historik Daniel Povolný z Vojenského historického ústavu.

Podle jeho publikace, která vyšla krátce před letošním výročím srpnových událostí, zahynula většina okupačních vojáků při autonehodách nebo kvůli špatnému zacházení ze zbraní. Byly ale i případy sebevražd nebo otravy. Celkem se Povolnému podařilo dohledat 116 úmrtí vojáků v prvních týdnech po invazi.

Sebevražda z výčitek

Nejvíc obětí bylo přirozeně mezi Sověty, ale třeba deset vojáků ztratila i Polská lidová armáda. Například seržanta Ryzsarda Stepieńa zastřelil jeho opilý kolega, Kazimierz Steć zase zemřel při nárazu vlaku do obrněného transportéru.

Jednu oběť měli i Maďaři: József Bogáth zahynul na jižním Slovensku pod převráceným tankem. "Velká část úmrtí jde na vrub nezkušenosti a nedostatečnému výcviku vojáků. Řidiči mnohdy neovládali dobře svá vozidla a často ani neznali naše dopravní předpisy," vysvětluje historik Povolný.

Hned šest vojáků najednou zahynulo při leteckém neštěstí u slovenského letiště Sliač. Pilot neznal tamní terén a zazmatkoval u přistání svého dopravního Antonova.

Předpokládá se, že pět sovětských vojáků spáchalo sebevraždu. "Přesné důvody nejsou známé. Ví se ale, že v těch jednotkách vládla značně stresující atmosféra i alkohol," dodává Povolný. V tehdejším tisku se dokonce objevil příběh sovětského vojáka, který psychicky neunesl, že mu jeho česká kamarádka vyčítala příjezd v roli okupanta.

Je určitým paradoxem, že mezi okupačními vojáky byl zhruba stejný počet obětí jako mezi domácími obyvateli. Historici uvádějí počty kolem 120 usmrcených Čechoslováků do konce roku 68. Příčiny byly většinou opět dopravní nehody, ale také zkratovité jednání okupantů.

Velitelé totiž vojákům vtloukali do hlavy, že na "dobytém" území na ně čekají ozbrojení kontrarevolucionáři. "Stačilo pak, aby někdo hodil do skupinky vojáků kámen, a okamžitě reagovali střelbou," říká historik Patrik Košický z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Mnohdy se ale podle něj za tragédiemi skrývala i arogance a lhostejnost. "Například v slovenských Sučanech vyjelo vojenské vozidlo na chodník a zabilo mladou dívku. Kolona pak ani nezastavila a pokračovala v jízdě," dodává.

Podle oficiálních zdrojů byli za úmrtí Čechoslováků odsouzeni pouze čtyři vojáci.

Související